Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Ahoj, linux pouzivam vice jak rok, mam ho na serveru, pc, nb, zvladnu zakladni konfiguraci, podle tutorialu rozbeham ledacos, vim, jak linux funguje, co jsou procesy, zhruba jak funguje zavadec, ze prvni proces spousti dalsi, atd atd.
Uz delsi dobu pozoruju bourlive diskuze okolo systemd a docela mne trapi, ze se nemuzu pridat mezi jeho odpurce, ani fandy, protoze vubec netusim, o co jde, v cem se to teda projevi, kdyz moje distro na nej prejde (pouzivam vsude ubuntu - server a kubuntu a na armech derivaty debianu)
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum - ne pres soubory, ale pres nejakeho demona. Proboha proc a je to vubec tak? Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy? Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Pripadne prosim o nasmerovani na nejake vystizne cteni, idealne v cestine, ja na nic smysluplneho a strucneho nenarazil.
Diky moc,
P.
Řešení dotazu:
Diskuse byla administrátory uzamčena.
FAQ: Proč byl uzamčen/smazán můj dotaz v Poradně?
Myslím, že software by neměl sloužit k tomu, aby se uživatel přidával na stranu jeho příznivce nebo odpůrce. Software by měl sloužit nějakému účelu. A to pokud možno co nejlépe.
Změna na systemd a to, zda si správce změny všimne záleží spíše na distribuci. Některé se snaží přechod maximálně usnadnit, takže i se systemd fungují stejné příkazy jako před tím. service sluzba start apod. Správce může použít příkaz systemctl start sluzba (a do budoucna by to bylo vhodné), ale po okamžiku přechodu by jej k tomu nic nemělo nutit.
Ony ty bouřlivé reakce jsou daleko více filozofické, než technické. On jako správce zvládne kde co a přechod by mu neměl dělat problém. Otázkou je, proč k tomu přechodu došlo a jestli to bylo lepší před tím nebo potom. A na to není jednoznačná odpověď.
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum
Ano, logy si můžete prohlížet pomocí journalctl, ale také si to můžete nastavit tak, aby se logy ukládaly do textových souborů. Opět, distribuce, které se snaží o neviditelnou změnu to do původních textových souborů ukládají.
Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy?
Ne. Pořád máte možnost volby a klidně si můžete nabootovat s volbou init=/bin/bash. Mezi kernelem a programy nic nestojí, pořád je to kernel (a vždy bude) kdo jednotlivým programům přiděluje procesorový čas a obecně hw prostředky. Změní se pouze způsob, jakým se některé programy běžící na pozadí (služby, démony) spouští. Pokud si program spustíte ./vas_program tak je to zcela mimo systemd.
Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Ano, tady už se dostáváme na žhavou půdu toho, co všechno by měl nebo neměl ten který systém obsahovat. Jako správce si ale vždy budete moci nastavit, zda se ta věc spustí. Je jen na distribuci, jaké vám k tomu dá nástroje a možnosti.
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Obecně systemd dělá to, co jakýkoliv jiný init systém. Tedy po startu počítače a jádra spoustí proces s PID 1 a ten se potom postará o inicializaci hw (vytvoření struktury v /dev/), připojení systémů souborů, nastavení sítě a spuštění služeb a tak dále až po nějaký login či přímo grafické uživatelské prostředí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Systemd je jiný ve spoustě interních věcí, má jiné konfigurační soubory apod. ale zjednodušeně (a pro uživatele) řečeno dělá totéž co jakýkoliv jiný init systém.
Tiskni
Sdílej:
