Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
LibreQoS je svobodná aplikace vhodná pro poskytovatele internetové připojení pro rezervaci a řízení datových toků zákazníků (QoS - Quality of Service, QoE - Quality of Experience). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv2. Aktuální verze je 1.4.
Před 10 lety by tohle byl asi zajímavý dotaz.
Dnes, kdy je IPv6 nezbytná každodenní samozřejmost, je poněkud bezpředmětné spekulovat, co by jak mohlo/mělo být. Autokonfigurace nemusí přidělovat náhodné adresy. Já mám ve všech svých sítích stabilní IPv6 adresy. Neexistuje taky žádný důvod, proč by někdo nemohl mít podsíť s prefixem /96 nebo třeba /120, chce-li takovou. Stačí si nastavit DHCPv6 a je to.
Ne, autokonfigurace nešla udělat tak, aby nejmenší síť byla /112 nebo /104 (/16 a /24 je evidentně překlep nebo nepochopení, ze které strany se bity počítají). Základní idea autokonfigurace tkví v tom, že když se setkají jakákoliv dvě zařízení s unikátními MAC adresami v téže podsíti, mohou vždy dostat unikátní (a v dané podsíti neměnnou) IPv6 adresu. Polovina IPv6 adresy je tedy jakýsi identifikátor místa/sítě a druhá polovina je identifikátor zařízení. Každá z obou částí má být sama o sobě globálně jednoznačná.
Protože IPv6 má už 20 let (a tím méně chápu, proč se mu někteří dokáží ještě dnes tolik divit), původní nápad samozřejmě doznal spousty rozšíření, například možnost (nikoliv nutnost) generovat dočasné náhodné adresy, které mají údajně zlepšit zabezpečení. Jinak se toho až tolik nezměnilo.
dočasné náhodné adresy, které mají údajně zlepšit zabezpečeníNe zabezpečení, ale soukromí. (Zařízení s Privacy Extensions má stále i adresu vygenerovanou z EUI-64, jen ji nepoužívá pro odchozí spojení.) Smyslem je, aby nebylo možné konkrétní zařízení zvenčí trvale ztotožnit, ať už v jedné síti nebo (a to hlavně) při pohybu mezi více sítěmi.
192.168.0.8
a kam které patří, když stačí znát tiskarna.local
?
Tiskni
Sdílej: