Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Před 10 lety by tohle byl asi zajímavý dotaz.
Dnes, kdy je IPv6 nezbytná každodenní samozřejmost, je poněkud bezpředmětné spekulovat, co by jak mohlo/mělo být. Autokonfigurace nemusí přidělovat náhodné adresy. Já mám ve všech svých sítích stabilní IPv6 adresy. Neexistuje taky žádný důvod, proč by někdo nemohl mít podsíť s prefixem /96 nebo třeba /120, chce-li takovou. Stačí si nastavit DHCPv6 a je to.
Ne, autokonfigurace nešla udělat tak, aby nejmenší síť byla /112 nebo /104 (/16 a /24 je evidentně překlep nebo nepochopení, ze které strany se bity počítají). Základní idea autokonfigurace tkví v tom, že když se setkají jakákoliv dvě zařízení s unikátními MAC adresami v téže podsíti, mohou vždy dostat unikátní (a v dané podsíti neměnnou) IPv6 adresu. Polovina IPv6 adresy je tedy jakýsi identifikátor místa/sítě a druhá polovina je identifikátor zařízení. Každá z obou částí má být sama o sobě globálně jednoznačná.
Protože IPv6 má už 20 let (a tím méně chápu, proč se mu někteří dokáží ještě dnes tolik divit), původní nápad samozřejmě doznal spousty rozšíření, například možnost (nikoliv nutnost) generovat dočasné náhodné adresy, které mají údajně zlepšit zabezpečení. Jinak se toho až tolik nezměnilo.
dočasné náhodné adresy, které mají údajně zlepšit zabezpečeníNe zabezpečení, ale soukromí. (Zařízení s Privacy Extensions má stále i adresu vygenerovanou z EUI-64, jen ji nepoužívá pro odchozí spojení.) Smyslem je, aby nebylo možné konkrétní zařízení zvenčí trvale ztotožnit, ať už v jedné síti nebo (a to hlavně) při pohybu mezi více sítěmi.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
192.168.0.8 a kam které patří, když stačí znát tiskarna.local?
Tiskni
Sdílej:
