Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Sice to primo nesouvisi s linuxem , ale tema je to aktualni.
Tor je sice pekna myslenka, ale vzhledem k tomu kolik TOR nodu ovladaji ruzne statni sluzby, tak se da TOR oznacit za zkompromitovany z hlediska anonymity.
Jsou tu i ruzne dalsi podobne projekty-myslenky, ale tady zasadne zalezi na mnozstvi zapojenych koncovych uzivatelu do daneho systemu.
"neobsahuje x proprietarnich sracek a backdooru" ...tohle nelze rict o zadnem soucasnem OS. Staci trochu upravit knihovnu tady, poladit volani tuhle...kdo by to v realu kontroloval že, staci trpelivost a penize. A penez maji ruzne tripismenkove agentury dost. Jediny OS, kteremu lze verit je ten, kterej si napisu sam od prvniho do posledniho radku. A az to udelam, tak si vymyslim vlastni procesor a platformu k nemu a pak si k tomu pripojim pouze draty, ktery sem vlastnorucne zakopal a zapojil a........
Ale rekl bych, ze se temihle problemy nebudeme dlouho trapit, teda jestli je jen trochu pravdy tady v tom clanku... http://aeronet.cz/news/exkluzivne-americka-utocna-doktrina-steel-rose-je-v-cesku-novela-branneho-zakona-je-legislativni-pripravou-k-nucenym-pracim-zen-a-invazi-nato-na-vychod-evropy-pravy-cil-dragounske-jizdy-odhalen/
>>Nevsiml jsem si, ze by dneska rusak nekoho posilal do gulagu.
Nadezhda Tolokonnikova, Yekaterina Samutsevich, Maria Alyokhina, Anna Politkovskaya (zavrazdena), Alexander Valterovich Litvinenko (otraven poloniem 210 ruske vyroby)...
Vybral jsem jen medialne zname jmena. Ale treba take vrazdy v primem prenosu v ruznych zajimavych prostredich v divadle, v civilnim letadle a nebo dokonce ve skole... vzdy stovky nic netusicich nevinnych obeti.
>> Ale je to nesmyslna defakto politicka debata. Stejne nam cas ukaze, jak to je. Bohuzel.
Tohle plky nejsou a neni to nijak v rozporu s tim co jsem napsal. Ja nepsal, ze confirmation attack nefunguje nebo ze je TOR bezpecny.Jo, to je fakt. Ber to spíš jako doplnění než polemiku.
Predpokladam, ze v tom 15 strankovem elaboratu je to popsane, jak se ten utok deje, ale ja nemam silu to jeste v anglicky psanem textu hledat. Slo by vypichnout podstatu?Už je to delší dobu co jsem to četl, ale pomocí manipulace se statistikami si zvýší šanci že budou dělat pro hidden service guard i rendezvous point („oba konce tunelu najednou“) a pak udělají klasický confirmation.
tcpdump
a udělal si jasno co a kam se připojuje.
Nicméně na webu sledování např jedno pixelovými obrázky nebo jinak, bylo už před 20. Jen to nikdo neřešil. Kolem roku 2000 bylo třeba možné hacknout účet na xchat.cz
tím, že na serveru, který měl útočník ve vlastní moci vytvořil obrázek a jeho odkaz poslat do chatu. Tak ve chvíli, kdy oběť na odkaz klikla, odeslala útočníkovi v položce Referer http hlavičky URL rozhovoru z chatu a vzhledem k tomu, že v odkaz byl "user ID" string, útočník mohl s získaným URL odposlouchávat rozhovor. Trvalo asi 3-4 roky než to zalepili.
Je to dneska jeste vubec realne, nebo uz zijeme v naproste totalite?Myslím, že skoro ne. Udržet virtuální identitu nespárovatelnou s tou reálnou je šíleně těžké. A to pomíjím veškeré technické problémy od backdoornutých procesorů po sračkové operační systémy a aplikační software.
Tiskni
Sdílej: