Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
systemd-analyze Startup finished in 3.366s (kernel) + 5.577s (initrd) + 4.416s (userspace) = 13.360skernel + initrd skoro 9 sec. Přitom systém startuje ze SSD, jádro má po 6M a initrd pod 9M. Rychlosti SSD jsou
hdparm -Tt /dev/sda /dev/sda: Timing cached reads: 11700 MB in 2.00 seconds = 5851.52 MB/sec Timing buffered disk reads: 632 MB in 3.01 seconds = 210.27 MB/sec #dd if=/dev/zero of=tempfile bs=1M count=1024 conv=fdatasync,notrunc 1024+0 záznamů přečteno 1024+0 záznamů zapsáno 1 073 741 824 bajtů (1,1 GB) zkopírováno, 2,52218 s, 426 MB/s # echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches #dd if=tempfile of=/dev/null bs=1M count=1024 1024+0 záznamů přečteno 1024+0 záznamů zapsáno 1 073 741 824 bajtů (1,1 GB) zkopírováno, 2,83766 s, 378 MB/sProč startuje pár MB tak dlouho?
systemd-analyze plot nic nedá. kernel a initrd jsou atomické operace. Procesor je 4 jádro i5 s nezamčeným násobičem a možností jít až na 4GHz, takže pomalostí procesoru to také být nemůže.
Řešení dotazu:
# hdparm -Tt /dev/sda /dev/sda: Timing cached reads: 7434 MB in 2.00 seconds = 3718.63 MB/sec Timing buffered disk reads: 610 MB in 3.01 seconds = 202.78 MB/sec # dd if=/dev/zero of=tempfile bs=1M count=1024 conv=fdatasync,notrunc 1024+0 vstoupivších záznamů 1024+0 vystoupivších záznamů 1 073 741 824 bajtů (1,1 GB) zkopírováno, 6,71549 s, 160 MB/s # echo 3 > /proc/sys/vm/drop_caches # dd if=tempfile of=/dev/null bs=1M count=1024 1024+0 vstoupivších záznamů 1024+0 vystoupivších záznamů 1 073 741 824 bajtů (1,1 GB) zkopírováno, 5,09127 s, 211 MB/sbtw: co je to za distro ? koukam ze mas cz preklad bez vší :)
systemd-analyze plot > soubor A moc nejsem si jist jestli bootchart je schopen rozebrat, co se děje přitom když se loaduje kernel a initrd.
Bootchart není součástí jádra, takže půjde spustit nejdřív z initramfs, no jednodušší bude přeložit si vlastní jádro se zabudovanými ovladači pro řadič disku a kořenový souborový sytém než upravovat skripty v initramfs. Pokud se systém nezavádí z diskového pole, a pokud na kořenový oddíl v zavaděči ukazuje přímo cesta k zařízení, nikoli jmenovka či UUID, mělo by to být schůdné.
Tak co nastavení grubu nebude tedy problém tam?+1 Kdysi jsem u grubu jako první vyhazoval vyhazoval z device.map řádek pro disketovku.
Jasně tady je to specifický požadavek a pokud půjde boot zrychlit tak zde to má význam.
systemd-analyze Startup finished in 4.660s (kernel) + 1min 42.862s (userspace) = 1min 47.522s
Proč?
Jeden stroj:
Startup finished in 3.527s (kernel) + 46.858s (userspace) = 50.385s
Druhej stroj
Startup finished in 5.465s (kernel) + 1.687s (userspace) = 7.152s
Třetí
Startup finished in 1.817s (kernel) + 1.398s (userspace) = 3.215s
Všechny tři časy jsou zcela v pořádku, ten třetí měl ještě před časem 400ms userspace.
(První stroj je server s hromadou služeb, druhý je fyzická pracovní stanice s nějakým HW navíc, třetí je virtuálka pro testy.)
Proč?Třeba protože je ta hodnota podezřele blízká 90 sekundám a je tam ještě pár vteřin na víc a zbytek bootu? Samozřejmě to může být náhoda, ale vzhledem k tomu, že je boot time jinak většinou podstatně nižší, což ukazují i tvoje výsledky, je takové podezření nasnadě.
Startup finished in 15.000s (kernel) + 2min 4.588s (userspace) = 2min 19.589s
Tiskni
Sdílej: