Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
htop a zbytek dej virtuálu. Nebo nastav virtuálu málo, nainstaluj Win a zjisti jak virtuál běží. Velikost můžeš kdykoliv přenastavit (a ted nevím jestli jen ve stojícím nebo i v běžícím virtuálu) Ale pokud chcceš virtualizovat W7, tak ty pod 3GB budou jak šnek, na méně než 8G virtualizovat W7 nemá cenu.
Doporučuji poučit zaměstnavatele, že u pracovního notebooku je 16 GB RAM rozumné minimum. Pak nebude třeba řešit takové otázky. 
v nejake pohadce ? ono je to naprosto jednoduche, kolik staci hostu aby neswapoval pro OS a bezici aplikace, tolik staci nechat(pokud nevadi swapovani tak i mene)... stejne tak kolik potrebuje OS a bezici aplikace ve virtualu tolik jim pridelit(pokud nevadi swapovani tak i mene)...
4GB jsou naprosto dostatecne pokud nejde o beh narocnejch aplikaci (na jedne nebo na druhe strane)...
CPU s podporou virtualizace a vice jader maji snad vsechny notebooky uz spoustu let, vcetne CPU Atom :)
Na to konto jsem si projel jejich vlastnosti a zjistil jsem, že některý modely jsou opravdu dobrý tak pro kalkulačku.
Pro virtualizaci není potřeba víc jader než jedno (ať už podporuje hyper-threading nebo ne). Alokace jakéhosi nižšího počtu „jader“ je nesmyslná fáma. Virtuální stroj může mít stejný počet procesorů jako fyzický stroj a ničemu to nepřekáží. Ba naopak, v tomto konkrétním případě by měl mít virtuální stroj stejný počet procesorů jako fyzický stroj, aby mohl rozumně využít dostupné prostředky. Virtuální procesor je z pohledu hostitelského systému zkrátka proces. Fyzickému ani virtuálnímu stroji nic nebrání využívat procesory, které ten druhý zrovna nevyužívá, a podělit se o ně, pokud je využívají oba. (To je samozřejmě plně v režii plánovače hostitele.) Jediný problém je dostatek RAM, jak už tu bylo mnohokrát řečeno.
Tiskni
Sdílej: