Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
htop a zbytek dej virtuálu. Nebo nastav virtuálu málo, nainstaluj Win a zjisti jak virtuál běží. Velikost můžeš kdykoliv přenastavit (a ted nevím jestli jen ve stojícím nebo i v běžícím virtuálu) Ale pokud chcceš virtualizovat W7, tak ty pod 3GB budou jak šnek, na méně než 8G virtualizovat W7 nemá cenu.
Doporučuji poučit zaměstnavatele, že u pracovního notebooku je 16 GB RAM rozumné minimum. Pak nebude třeba řešit takové otázky. 
v nejake pohadce ? ono je to naprosto jednoduche, kolik staci hostu aby neswapoval pro OS a bezici aplikace, tolik staci nechat(pokud nevadi swapovani tak i mene)... stejne tak kolik potrebuje OS a bezici aplikace ve virtualu tolik jim pridelit(pokud nevadi swapovani tak i mene)...
4GB jsou naprosto dostatecne pokud nejde o beh narocnejch aplikaci (na jedne nebo na druhe strane)...
CPU s podporou virtualizace a vice jader maji snad vsechny notebooky uz spoustu let, vcetne CPU Atom :)
Na to konto jsem si projel jejich vlastnosti a zjistil jsem, že některý modely jsou opravdu dobrý tak pro kalkulačku.
Pro virtualizaci není potřeba víc jader než jedno (ať už podporuje hyper-threading nebo ne). Alokace jakéhosi nižšího počtu „jader“ je nesmyslná fáma. Virtuální stroj může mít stejný počet procesorů jako fyzický stroj a ničemu to nepřekáží. Ba naopak, v tomto konkrétním případě by měl mít virtuální stroj stejný počet procesorů jako fyzický stroj, aby mohl rozumně využít dostupné prostředky. Virtuální procesor je z pohledu hostitelského systému zkrátka proces. Fyzickému ani virtuálnímu stroji nic nebrání využívat procesory, které ten druhý zrovna nevyužívá, a podělit se o ně, pokud je využívají oba. (To je samozřejmě plně v režii plánovače hostitele.) Jediný problém je dostatek RAM, jak už tu bylo mnohokrát řečeno.
Tiskni
Sdílej: