Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
htop a zbytek dej virtuálu. Nebo nastav virtuálu málo, nainstaluj Win a zjisti jak virtuál běží. Velikost můžeš kdykoliv přenastavit (a ted nevím jestli jen ve stojícím nebo i v běžícím virtuálu) Ale pokud chcceš virtualizovat W7, tak ty pod 3GB budou jak šnek, na méně než 8G virtualizovat W7 nemá cenu.
Doporučuji poučit zaměstnavatele, že u pracovního notebooku je 16 GB RAM rozumné minimum. Pak nebude třeba řešit takové otázky. 
v nejake pohadce ? ono je to naprosto jednoduche, kolik staci hostu aby neswapoval pro OS a bezici aplikace, tolik staci nechat(pokud nevadi swapovani tak i mene)... stejne tak kolik potrebuje OS a bezici aplikace ve virtualu tolik jim pridelit(pokud nevadi swapovani tak i mene)...
4GB jsou naprosto dostatecne pokud nejde o beh narocnejch aplikaci (na jedne nebo na druhe strane)...
CPU s podporou virtualizace a vice jader maji snad vsechny notebooky uz spoustu let, vcetne CPU Atom :)
Na to konto jsem si projel jejich vlastnosti a zjistil jsem, že některý modely jsou opravdu dobrý tak pro kalkulačku.
Pro virtualizaci není potřeba víc jader než jedno (ať už podporuje hyper-threading nebo ne). Alokace jakéhosi nižšího počtu „jader“ je nesmyslná fáma. Virtuální stroj může mít stejný počet procesorů jako fyzický stroj a ničemu to nepřekáží. Ba naopak, v tomto konkrétním případě by měl mít virtuální stroj stejný počet procesorů jako fyzický stroj, aby mohl rozumně využít dostupné prostředky. Virtuální procesor je z pohledu hostitelského systému zkrátka proces. Fyzickému ani virtuálnímu stroji nic nebrání využívat procesory, které ten druhý zrovna nevyužívá, a podělit se o ně, pokud je využívají oba. (To je samozřejmě plně v režii plánovače hostitele.) Jediný problém je dostatek RAM, jak už tu bylo mnohokrát řečeno.
Tiskni
Sdílej: