Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
htop a zbytek dej virtuálu. Nebo nastav virtuálu málo, nainstaluj Win a zjisti jak virtuál běží. Velikost můžeš kdykoliv přenastavit (a ted nevím jestli jen ve stojícím nebo i v běžícím virtuálu) Ale pokud chcceš virtualizovat W7, tak ty pod 3GB budou jak šnek, na méně než 8G virtualizovat W7 nemá cenu.
Doporučuji poučit zaměstnavatele, že u pracovního notebooku je 16 GB RAM rozumné minimum. Pak nebude třeba řešit takové otázky. 
v nejake pohadce ? ono je to naprosto jednoduche, kolik staci hostu aby neswapoval pro OS a bezici aplikace, tolik staci nechat(pokud nevadi swapovani tak i mene)... stejne tak kolik potrebuje OS a bezici aplikace ve virtualu tolik jim pridelit(pokud nevadi swapovani tak i mene)...
4GB jsou naprosto dostatecne pokud nejde o beh narocnejch aplikaci (na jedne nebo na druhe strane)...
CPU s podporou virtualizace a vice jader maji snad vsechny notebooky uz spoustu let, vcetne CPU Atom :)
Na to konto jsem si projel jejich vlastnosti a zjistil jsem, že některý modely jsou opravdu dobrý tak pro kalkulačku.
Pro virtualizaci není potřeba víc jader než jedno (ať už podporuje hyper-threading nebo ne). Alokace jakéhosi nižšího počtu „jader“ je nesmyslná fáma. Virtuální stroj může mít stejný počet procesorů jako fyzický stroj a ničemu to nepřekáží. Ba naopak, v tomto konkrétním případě by měl mít virtuální stroj stejný počet procesorů jako fyzický stroj, aby mohl rozumně využít dostupné prostředky. Virtuální procesor je z pohledu hostitelského systému zkrátka proces. Fyzickému ani virtuálnímu stroji nic nebrání využívat procesory, které ten druhý zrovna nevyužívá, a podělit se o ně, pokud je využívají oba. (To je samozřejmě plně v režii plánovače hostitele.) Jediný problém je dostatek RAM, jak už tu bylo mnohokrát řečeno.
Tiskni
Sdílej: