Technologická společnost Anthropic v noci na dnešek oznámila, že se obrátí na soud kvůli rozhodnutí ministerstva obrany označit ji za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce poté, co nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií. Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a
… více »Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Řešení dotazu:
Spousta levných cetek píše, že má rozsah 20 Hz - 20 kHz, což je nesmysl. Malé regálovky odpovídají někde kolem 80 Hz, jestli vůbec. Fyziku člověk neochčije.
No to sou zas sračkoidní bláboly. Dokud neřekneš, kolik dB máš na mysli, tak vůbec nemá cenu se o frekvenci bavit.
Takový ten správný tucavý bas je spíš kolem 30-35 Hz.
Jasně, taky jsem si hrál s tónovými korekcemi. Takový ten základní dvoupásmový (vejšky+basy, pasivní síť) Baxandallův korektor má dost nízkou strmost - podle toho jak ho naladíte, basové pásmo buď zesiluje i moc vysoké frekvence, nebo naopak nemá dost velký zdvih na dolním konci. Subjektivně mnohem líp zní relativně úzkopásmový rezonanční filtr na vhodné basové frekvenci. Prakticky libovolnou strmost lze dosáhnout rezonátorem zapojeným na lineární potenciometr mezi + a - vstup operáku. Zkuste do Google Images dotaz "equalizer with op-amp gyrators" - vypadne několik relevantních schémat a vysvětlivka na wikipedii. Samotný rezonátor je teoreticky LC obvod s potřebnými parametry, prakticky se to snáz postaví synteticky pomocí "gyrátoru" = jeden operák, kondík a asi tři odpory. Volbou hodnot se nastaví vedle středové frekvence taky jakost ("špičatost" / strmost) rezonátoru. V amáru byl kdysi návod na třetinooktávový ekvalizér s tímhle zapojením (tuším 30 pásem) - ale pro bassbooster stačí vzít si z toho spodní pásmo. Na kanál odhadem dva operáky = jeden osminohý šváb. V dnešní době bych volil NE5532 nebo TLC272, podle Vaší konfese (bipolární vs. FETový).
Sám jsem rezonanční bassbooster nestavěl, ale jeden kolega v prvním zaměstnání měl pod stolem u počítače mono bedýnku s trapným papírovým reprákem z nějakého starého rádia nebo televize, ubastlil jednoduchý rezonanční bassbooster a hrálo to naprosto neuvěřitelně. Jenom při pečlivějším poslechu na větší hlasitost bylo slyšet zkreslení = přebuzení prašivého výkonového konce a možná i repráku
Z nějakých novodobějších experimentů (pokus o použití audio vstupu na jednoduché měření) vím, že dnešní počítačové audio kodeky (AC97 / HDA, typicky Realtek ALC888 a příbuzní) mají zabudované filtry na odstranění stejnosměrné složky - v podstatě horní propust. Na vstupu i na výstupu. Neměřil jsem to přesně, ale řekl bych že 20 Hz už to dost utlumí. Další věc je, že možná ještě výš ořízne pásmo superlevné zapojení součástek okolo - linkový výstup střídavě vázaný 100nF keramikou apod. Zas na druhou stranu musím pochválit nízký vlastní šum moderních HDA kodeků - těch 24 bitů je sice overkill, ale jako vedlejší efekt to míň šumí a zřejmě bývá i lepší zapojení analogové cesty na motherboardu, prostě i ty integrované audio výstupy bývají v dnešní době dost zticha, v porovnání s dobou kolem přelomu století.
Mám pocit, že pomalu končí doba, kdy si člověk mohl aspoň teoreticky něco ubastlit. Nejen že končí některé řady součástek, se kterými se daly bastlit výkonové audio konce, další věc je, že v audiu dost kraluje třída D, v řetězci od počítače k repráku už málem nemáte místo, kam zařadit nějaký svůj analogový bastl... jinak než softwarově na počítači
Stejně na bastlení v téhle lize dávno nemám čas, ale je to smutné. Tak jako jsem zamlada víceméně jenom četl o lampách a letmo zahlédl germaniové tranzistory, tak teď začínají mizet populární diskrétní křemíkové součástky, i některé jednodušší integráče (třeba na řízení motorků krájením fáze). Sám nejsem pravověrný radioamatér, ale všichni které znám, jsou důchodci.
SoundBlaster v Linuxu funguje, ovladač v jádře je.
Jak který SoundBlaster; když jsem naposledy zkoušel Sound Blaster Z (asi před rokem), měl k tomu hodně daleko - a nic nenasvědčovalo, že by se situace měla nějak výrazně zlepšit.
tak jo,vy prechytrali curaci mam litrovy bakelitovy krabicky a pohani je lampovy zesilovac 2xECL86 jdete do prdele
Pak jdi do prdele ty, kdyz zadas o pomoc a pises nesmysly.
Jinak stejny problem ted resim i ja, mam tripasmovy uzavreny bedny s velkym basakem. Abych to podporil dole, musim si do zesilovace dodelat prave ten rezonator, o kterym uz se tu nekdo zminoval.
podle me zvukove lepsiA máš to "podle mě" ověřené slepým poslechovým testem (digitální filtr se stejnými parametry, jako ten analog), že jsi vůbec schopen poznat ušima rozdíl?
Ano deleni fixnim cislem snizuje pocet vystupnich bitu, napr. pokud budu chtit ubrat 24dB, budu mit na vystupu misto 16bit jen 12bit. A to je slyset.
V tech DACich se to dela uplne jinak, tam je sigma delta modulator a tomu se meni gain. Tzn vstup je 16bit ale vystup je 1bit nezavisle na urovni. To se chova analogove, tzn. jen prida sum.
Sigma delta muze mit vstupnich bitu kolik chce, stejne je vystup 1 bit (na nejake vysoke frekvenci v MHz). Vsechny 24bit a 32bit prevodniky jsou sigma delta a jejich realny odstup od sumu byva max 110dB - 18 realnych bitu.
Ale je pravda, ze pokud by vsude pracovalo treba s 32bit, tak asi nebude SW hlasitost zadny problem.
Ale je pravda, ze pokud by vsude pracovalo treba s 32bit, tak asi nebude SW hlasitost zadny problem.Reálné rozlišení těch nejlepších běžně používaných DACů (neberu nějaké chlazené tekutým héliem) je tak 21 - 22 bitů. 32 bitů vs. 24 bitů nemá v tomto žádný přínos, u 32 bitů se spodních 11 - 12 bitů stejně nemá šanci po konverzi projevit právě kvůli šumu konverze. Stejně jako běžně používaná (zaplatitelná) analogová regulace hlasitosti (PGA, potenciometr) není zdaleka bez šumu. Ty testy na odkazovaném linky byly relátková regulace a pevný stíněný dělič s velice kvalitními odpory - nic běžně používaného.
Zajímavé, můžeš to něčím doložit? Zatím jsem vždy v datasheetech v blokových schématech viděl normální volume control před interpolačním filterm před vlastní DA sekcí.V tech DACich se to dela uplne jinak, tam je sigma delta modulator a tomu se meni gain. Tzn vstup je 16bit ale vystup je 1bit nezavisle na urovni. To se chova analogove, tzn. jen prida sum.
Ono to tak funguje, koukam treba na CS4271 a maji to nakreslene jak pises. Ale maji kroky po 1dB, takze je interne 32bitovy a jakakoli sirka (podporuje 16,18,20,24 bitu) se hned na vstupu prevede na 32bit, na tom se provede volume a sigma delta (to je zaroven interpolacni filtr) pak z 32bit udela 1bit (navic s prepinatelnymi casovymi konstantami - ruznymi filtry). Podle me je to tak nakresleny pro nazornost, protoze to odpovida nazvu registru konfiguracnich voleb a i logicke funkci.
Aspoň nelži. 128kbps musí stačit všem.To jako vážně? :D ... neeee. To už musíš mít sluch opravdu hodně slabý.
Tiskni
Sdílej: