FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Řešení dotazu:
Spousta levných cetek píše, že má rozsah 20 Hz - 20 kHz, což je nesmysl. Malé regálovky odpovídají někde kolem 80 Hz, jestli vůbec. Fyziku člověk neochčije.
No to sou zas sračkoidní bláboly. Dokud neřekneš, kolik dB máš na mysli, tak vůbec nemá cenu se o frekvenci bavit.
Takový ten správný tucavý bas je spíš kolem 30-35 Hz.
Jasně, taky jsem si hrál s tónovými korekcemi. Takový ten základní dvoupásmový (vejšky+basy, pasivní síť) Baxandallův korektor má dost nízkou strmost - podle toho jak ho naladíte, basové pásmo buď zesiluje i moc vysoké frekvence, nebo naopak nemá dost velký zdvih na dolním konci. Subjektivně mnohem líp zní relativně úzkopásmový rezonanční filtr na vhodné basové frekvenci. Prakticky libovolnou strmost lze dosáhnout rezonátorem zapojeným na lineární potenciometr mezi + a - vstup operáku. Zkuste do Google Images dotaz "equalizer with op-amp gyrators" - vypadne několik relevantních schémat a vysvětlivka na wikipedii. Samotný rezonátor je teoreticky LC obvod s potřebnými parametry, prakticky se to snáz postaví synteticky pomocí "gyrátoru" = jeden operák, kondík a asi tři odpory. Volbou hodnot se nastaví vedle středové frekvence taky jakost ("špičatost" / strmost) rezonátoru. V amáru byl kdysi návod na třetinooktávový ekvalizér s tímhle zapojením (tuším 30 pásem) - ale pro bassbooster stačí vzít si z toho spodní pásmo. Na kanál odhadem dva operáky = jeden osminohý šváb. V dnešní době bych volil NE5532 nebo TLC272, podle Vaší konfese (bipolární vs. FETový).
Sám jsem rezonanční bassbooster nestavěl, ale jeden kolega v prvním zaměstnání měl pod stolem u počítače mono bedýnku s trapným papírovým reprákem z nějakého starého rádia nebo televize, ubastlil jednoduchý rezonanční bassbooster a hrálo to naprosto neuvěřitelně. Jenom při pečlivějším poslechu na větší hlasitost bylo slyšet zkreslení = přebuzení prašivého výkonového konce a možná i repráku
Z nějakých novodobějších experimentů (pokus o použití audio vstupu na jednoduché měření) vím, že dnešní počítačové audio kodeky (AC97 / HDA, typicky Realtek ALC888 a příbuzní) mají zabudované filtry na odstranění stejnosměrné složky - v podstatě horní propust. Na vstupu i na výstupu. Neměřil jsem to přesně, ale řekl bych že 20 Hz už to dost utlumí. Další věc je, že možná ještě výš ořízne pásmo superlevné zapojení součástek okolo - linkový výstup střídavě vázaný 100nF keramikou apod. Zas na druhou stranu musím pochválit nízký vlastní šum moderních HDA kodeků - těch 24 bitů je sice overkill, ale jako vedlejší efekt to míň šumí a zřejmě bývá i lepší zapojení analogové cesty na motherboardu, prostě i ty integrované audio výstupy bývají v dnešní době dost zticha, v porovnání s dobou kolem přelomu století.
Mám pocit, že pomalu končí doba, kdy si člověk mohl aspoň teoreticky něco ubastlit. Nejen že končí některé řady součástek, se kterými se daly bastlit výkonové audio konce, další věc je, že v audiu dost kraluje třída D, v řetězci od počítače k repráku už málem nemáte místo, kam zařadit nějaký svůj analogový bastl... jinak než softwarově na počítači
Stejně na bastlení v téhle lize dávno nemám čas, ale je to smutné. Tak jako jsem zamlada víceméně jenom četl o lampách a letmo zahlédl germaniové tranzistory, tak teď začínají mizet populární diskrétní křemíkové součástky, i některé jednodušší integráče (třeba na řízení motorků krájením fáze). Sám nejsem pravověrný radioamatér, ale všichni které znám, jsou důchodci.
SoundBlaster v Linuxu funguje, ovladač v jádře je.
Jak který SoundBlaster; když jsem naposledy zkoušel Sound Blaster Z (asi před rokem), měl k tomu hodně daleko - a nic nenasvědčovalo, že by se situace měla nějak výrazně zlepšit.
tak jo,vy prechytrali curaci mam litrovy bakelitovy krabicky a pohani je lampovy zesilovac 2xECL86 jdete do prdele
Pak jdi do prdele ty, kdyz zadas o pomoc a pises nesmysly.
Jinak stejny problem ted resim i ja, mam tripasmovy uzavreny bedny s velkym basakem. Abych to podporil dole, musim si do zesilovace dodelat prave ten rezonator, o kterym uz se tu nekdo zminoval.
podle me zvukove lepsiA máš to "podle mě" ověřené slepým poslechovým testem (digitální filtr se stejnými parametry, jako ten analog), že jsi vůbec schopen poznat ušima rozdíl?
Ano deleni fixnim cislem snizuje pocet vystupnich bitu, napr. pokud budu chtit ubrat 24dB, budu mit na vystupu misto 16bit jen 12bit. A to je slyset.
V tech DACich se to dela uplne jinak, tam je sigma delta modulator a tomu se meni gain. Tzn vstup je 16bit ale vystup je 1bit nezavisle na urovni. To se chova analogove, tzn. jen prida sum.
Sigma delta muze mit vstupnich bitu kolik chce, stejne je vystup 1 bit (na nejake vysoke frekvenci v MHz). Vsechny 24bit a 32bit prevodniky jsou sigma delta a jejich realny odstup od sumu byva max 110dB - 18 realnych bitu.
Ale je pravda, ze pokud by vsude pracovalo treba s 32bit, tak asi nebude SW hlasitost zadny problem.
Ale je pravda, ze pokud by vsude pracovalo treba s 32bit, tak asi nebude SW hlasitost zadny problem.Reálné rozlišení těch nejlepších běžně používaných DACů (neberu nějaké chlazené tekutým héliem) je tak 21 - 22 bitů. 32 bitů vs. 24 bitů nemá v tomto žádný přínos, u 32 bitů se spodních 11 - 12 bitů stejně nemá šanci po konverzi projevit právě kvůli šumu konverze. Stejně jako běžně používaná (zaplatitelná) analogová regulace hlasitosti (PGA, potenciometr) není zdaleka bez šumu. Ty testy na odkazovaném linky byly relátková regulace a pevný stíněný dělič s velice kvalitními odpory - nic běžně používaného.
Zajímavé, můžeš to něčím doložit? Zatím jsem vždy v datasheetech v blokových schématech viděl normální volume control před interpolačním filterm před vlastní DA sekcí.V tech DACich se to dela uplne jinak, tam je sigma delta modulator a tomu se meni gain. Tzn vstup je 16bit ale vystup je 1bit nezavisle na urovni. To se chova analogove, tzn. jen prida sum.
Ono to tak funguje, koukam treba na CS4271 a maji to nakreslene jak pises. Ale maji kroky po 1dB, takze je interne 32bitovy a jakakoli sirka (podporuje 16,18,20,24 bitu) se hned na vstupu prevede na 32bit, na tom se provede volume a sigma delta (to je zaroven interpolacni filtr) pak z 32bit udela 1bit (navic s prepinatelnymi casovymi konstantami - ruznymi filtry). Podle me je to tak nakresleny pro nazornost, protoze to odpovida nazvu registru konfiguracnich voleb a i logicke funkci.
Aspoň nelži. 128kbps musí stačit všem.To jako vážně? :D ... neeee. To už musíš mít sluch opravdu hodně slabý.
Tiskni
Sdílej: