Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Řešení dotazu:
Spousta levných cetek píše, že má rozsah 20 Hz - 20 kHz, což je nesmysl. Malé regálovky odpovídají někde kolem 80 Hz, jestli vůbec. Fyziku člověk neochčije.
No to sou zas sračkoidní bláboly. Dokud neřekneš, kolik dB máš na mysli, tak vůbec nemá cenu se o frekvenci bavit.
Takový ten správný tucavý bas je spíš kolem 30-35 Hz.
Jasně, taky jsem si hrál s tónovými korekcemi. Takový ten základní dvoupásmový (vejšky+basy, pasivní síť) Baxandallův korektor má dost nízkou strmost - podle toho jak ho naladíte, basové pásmo buď zesiluje i moc vysoké frekvence, nebo naopak nemá dost velký zdvih na dolním konci. Subjektivně mnohem líp zní relativně úzkopásmový rezonanční filtr na vhodné basové frekvenci. Prakticky libovolnou strmost lze dosáhnout rezonátorem zapojeným na lineární potenciometr mezi + a - vstup operáku. Zkuste do Google Images dotaz "equalizer with op-amp gyrators" - vypadne několik relevantních schémat a vysvětlivka na wikipedii. Samotný rezonátor je teoreticky LC obvod s potřebnými parametry, prakticky se to snáz postaví synteticky pomocí "gyrátoru" = jeden operák, kondík a asi tři odpory. Volbou hodnot se nastaví vedle středové frekvence taky jakost ("špičatost" / strmost) rezonátoru. V amáru byl kdysi návod na třetinooktávový ekvalizér s tímhle zapojením (tuším 30 pásem) - ale pro bassbooster stačí vzít si z toho spodní pásmo. Na kanál odhadem dva operáky = jeden osminohý šváb. V dnešní době bych volil NE5532 nebo TLC272, podle Vaší konfese (bipolární vs. FETový).
Sám jsem rezonanční bassbooster nestavěl, ale jeden kolega v prvním zaměstnání měl pod stolem u počítače mono bedýnku s trapným papírovým reprákem z nějakého starého rádia nebo televize, ubastlil jednoduchý rezonanční bassbooster a hrálo to naprosto neuvěřitelně. Jenom při pečlivějším poslechu na větší hlasitost bylo slyšet zkreslení = přebuzení prašivého výkonového konce a možná i repráku
Z nějakých novodobějších experimentů (pokus o použití audio vstupu na jednoduché měření) vím, že dnešní počítačové audio kodeky (AC97 / HDA, typicky Realtek ALC888 a příbuzní) mají zabudované filtry na odstranění stejnosměrné složky - v podstatě horní propust. Na vstupu i na výstupu. Neměřil jsem to přesně, ale řekl bych že 20 Hz už to dost utlumí. Další věc je, že možná ještě výš ořízne pásmo superlevné zapojení součástek okolo - linkový výstup střídavě vázaný 100nF keramikou apod. Zas na druhou stranu musím pochválit nízký vlastní šum moderních HDA kodeků - těch 24 bitů je sice overkill, ale jako vedlejší efekt to míň šumí a zřejmě bývá i lepší zapojení analogové cesty na motherboardu, prostě i ty integrované audio výstupy bývají v dnešní době dost zticha, v porovnání s dobou kolem přelomu století.
Mám pocit, že pomalu končí doba, kdy si člověk mohl aspoň teoreticky něco ubastlit. Nejen že končí některé řady součástek, se kterými se daly bastlit výkonové audio konce, další věc je, že v audiu dost kraluje třída D, v řetězci od počítače k repráku už málem nemáte místo, kam zařadit nějaký svůj analogový bastl... jinak než softwarově na počítači
Stejně na bastlení v téhle lize dávno nemám čas, ale je to smutné. Tak jako jsem zamlada víceméně jenom četl o lampách a letmo zahlédl germaniové tranzistory, tak teď začínají mizet populární diskrétní křemíkové součástky, i některé jednodušší integráče (třeba na řízení motorků krájením fáze). Sám nejsem pravověrný radioamatér, ale všichni které znám, jsou důchodci.
SoundBlaster v Linuxu funguje, ovladač v jádře je.
Jak který SoundBlaster; když jsem naposledy zkoušel Sound Blaster Z (asi před rokem), měl k tomu hodně daleko - a nic nenasvědčovalo, že by se situace měla nějak výrazně zlepšit.
tak jo,vy prechytrali curaci mam litrovy bakelitovy krabicky a pohani je lampovy zesilovac 2xECL86 jdete do prdele
Pak jdi do prdele ty, kdyz zadas o pomoc a pises nesmysly.
Jinak stejny problem ted resim i ja, mam tripasmovy uzavreny bedny s velkym basakem. Abych to podporil dole, musim si do zesilovace dodelat prave ten rezonator, o kterym uz se tu nekdo zminoval.
podle me zvukove lepsiA máš to "podle mě" ověřené slepým poslechovým testem (digitální filtr se stejnými parametry, jako ten analog), že jsi vůbec schopen poznat ušima rozdíl?
Ano deleni fixnim cislem snizuje pocet vystupnich bitu, napr. pokud budu chtit ubrat 24dB, budu mit na vystupu misto 16bit jen 12bit. A to je slyset.
V tech DACich se to dela uplne jinak, tam je sigma delta modulator a tomu se meni gain. Tzn vstup je 16bit ale vystup je 1bit nezavisle na urovni. To se chova analogove, tzn. jen prida sum.
Sigma delta muze mit vstupnich bitu kolik chce, stejne je vystup 1 bit (na nejake vysoke frekvenci v MHz). Vsechny 24bit a 32bit prevodniky jsou sigma delta a jejich realny odstup od sumu byva max 110dB - 18 realnych bitu.
Ale je pravda, ze pokud by vsude pracovalo treba s 32bit, tak asi nebude SW hlasitost zadny problem.
Ale je pravda, ze pokud by vsude pracovalo treba s 32bit, tak asi nebude SW hlasitost zadny problem.Reálné rozlišení těch nejlepších běžně používaných DACů (neberu nějaké chlazené tekutým héliem) je tak 21 - 22 bitů. 32 bitů vs. 24 bitů nemá v tomto žádný přínos, u 32 bitů se spodních 11 - 12 bitů stejně nemá šanci po konverzi projevit právě kvůli šumu konverze. Stejně jako běžně používaná (zaplatitelná) analogová regulace hlasitosti (PGA, potenciometr) není zdaleka bez šumu. Ty testy na odkazovaném linky byly relátková regulace a pevný stíněný dělič s velice kvalitními odpory - nic běžně používaného.
Zajímavé, můžeš to něčím doložit? Zatím jsem vždy v datasheetech v blokových schématech viděl normální volume control před interpolačním filterm před vlastní DA sekcí.V tech DACich se to dela uplne jinak, tam je sigma delta modulator a tomu se meni gain. Tzn vstup je 16bit ale vystup je 1bit nezavisle na urovni. To se chova analogove, tzn. jen prida sum.
Ono to tak funguje, koukam treba na CS4271 a maji to nakreslene jak pises. Ale maji kroky po 1dB, takze je interne 32bitovy a jakakoli sirka (podporuje 16,18,20,24 bitu) se hned na vstupu prevede na 32bit, na tom se provede volume a sigma delta (to je zaroven interpolacni filtr) pak z 32bit udela 1bit (navic s prepinatelnymi casovymi konstantami - ruznymi filtry). Podle me je to tak nakresleny pro nazornost, protoze to odpovida nazvu registru konfiguracnich voleb a i logicke funkci.
Aspoň nelži. 128kbps musí stačit všem.To jako vážně? :D ... neeee. To už musíš mít sluch opravdu hodně slabý.
Tiskni
Sdílej: