Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Řešení dotazu:
která linuxová distro má nejrychlejší bootTvoje vlastní, kde si napíšeš vlastní init.
nebo celkové je nejrychlejšíTakové, které si zkompiluješ s optimalizacemi na svůj hardware. To jde například u Debianu, Gentoo nebo Archu (a asi i jinde). Bylo by zajímavé změřit přínos, podle mě nebude moc velký.
A to udělám přesně jak?
Omlouvám se, ale s linuxem začínám.
Omlouvám se, ale s linuxem začínám.V tom případě (+ že si ta klíčová slova ani nevygooglíš) nejspíš pro tebe není úloha optimalizace rychlosti vhodná… Je to velmi komplexní téma, určitě nejde vysvětlit ve fóru.
2) internet, dokumenty a nějakej film
3) jedná se o ntb Asus x205TA (http://www.czc.cz/asus-x205ta-bing-fd015bs-modra/164064/produkt)
1) rychlý start hledám abych nemusel čekat, potřebuji(/chtěl) rychle funkční ntb.Nejsem první, k tomu slouží skutečně uspávání, které šetří jak čas načítání kernelu, tak čas načítání služeb, tak ale i čas přihlašování do systému, nabíhání grafického rozhraní a především čas, který uživatel potřebuje na to, aby znovu otevřel všechny aplikace, které potřebuje a dostal je do stavu, kdy s nimi může pracovat. Laptop je potřeba bootovat jednou za čas kvůli některým aktualizacím, což lze mimojiné řešit volbou některé ze stabilnějších konzervativnějších distribucí.
2) internet, dokumenty a nějakej filmCo do rychlosti to půjde všude stejně. Ovšem multimedia jako taková jsou v Linuxu trochu problém, pokud se jedná o distribuci, která chce jednak distribuovat čistě open source a zároveň se chce přizpůsobit americkým patentovým pravidlům. Většinou je potřeba přidat nějaký externí repozitář. Tady je otázka, jestli nezvolit distribuci, která je zaměřené spíše uživatelsky a od těchto věcí maximálně odstiňuje.
3) jedná se o ntb Asus x205TA (http://www.czc.cz/asus-x205ta-bing-fd015bs-modra/164064/produkt)Takže řekněme slabší x86_64 laptop, nic extra speciálního...
slim
- nainstaluješ ho z balíčku slim. Jedná se opravu o velmi jednoduchý a maličký login manažer s minimálními závislostmi. Podporuje automatické přihlášení uživatele. Konfigurace je v souboru /etc/slim.conf
Dál se zaměř na používané aplikace. KDE aplikace natahují hodně modulů a jejich spouštění trvá déle. Například LibreOffice je dvojí pro GTK a KDE - vol balíčky pro GTK.
Jinak kompilace jádra ti významné časové úspory nepřinese. Jinak někdo tu zmiňoval Gentoo. Pokud si chceš kompilovat aplikace sám není to žádný problém. Pokud používáš Linux Mint spusť aplikaci Zdroje Software zaškrtni Povolit repozitáře se zdrojovým kódem
Instalace závislotí pro kompilování balíčku
apt-get build-dep balicekKe stažení zdrojového balíčku použijte příkaz:
apt-get source balicekPro automatický vytvoření balíčku, který jste si stáhli, přidejte -b na příkazový řádek takto:
apt-get -b source packagenamePokud jste se rozhodli nevytvářet .deb balíček hned při stahování, můžete ho vytvořit později spuštěním:
$ dpkg-buildpackage -rfakeroot -uc -bz adresáře, který byl pro balíček vytvořen po stažení. Pro nainstalování balíčku vytvořeného výše uvedenými příkazy musíte správce balíčků použít přímo. Takto:
# dpkg -i file.deb
Pokud si chceš kompilovat aplikace sám není to žádný problém.Nenapadá mě proč by to měl dělat. Těch pár výkonově kritických věcí kde se optimalizace využijou (mem* funkce z libc, dekodéry v mplayeru) distribuce kompiluje tak aby to procesor detekovalo, jediné, co mě napadá z uživatelských aplikací, kde se to vyplatí, a které runtime detekci neumí, je gnuradio.
Ahoj, já jsem spíš chtěl ukázat, že i distribuce jiné než Gentoo umožňují pohodlnou kompilaci balíčků.To je snad běžné, že open source distribuce buď z instalace nebo pomocí balíčkovacího systému dokážou nainstalovat všechno, co je potřeba k tvorbě, úpravě a kompilaci balíčků, ne? Gentoo člověk nevolí proto, aby si mohl zkopilovat balíček, ale aby mohl pohodlně vyladit a zkompilovat celý systém dle vlastních požadavků třeba i s výjimkou pár binárních balíků.
V kompilaci balíčku vidím tu výhodu, že se spouští konfigurační skripty hledají se všechny závislosti.To bych viděl spíše jako nevýhodu. Cílem balíčků je poskytovat maximálně deterministický proces a tím pádem eliminovat jakoukoli detekci v configure skriptech. V horším případě alespoň tím, že dané závislosti jsou vždy k dispozici, v lepším případě nastavením konfigurace natvrdo.
Pokud v systému něco chybí tak se to obvykle hned ukáže.Na tohle je opravdu lepší použít metadata balíčkovacího systému než configure skripty.
Mohou se tím vyřešit problémy špatně vytvořených balíčků v distribuci.Nikoliv. Mohou se tím ve velmi výjimečných případech obejít problémy špatně vytvořeného balíčku. Vyřešit znamená balíček opravit a distribuovat ho v pořádku, kdyby nic jiného tak kvůli případným aktualizacím.
Pokud v systému něco chybí tak se to obvykle hned ukáže.Ano, ukáže, protože kompilátor musí hledat všechny knihovny a vazby. Při problémech se kompilace prostě nezdaří, i když třeba konfigurační skript proběhl v pořádku.
Já to bral tak, že o Gentoo je obecně známo, že se kompiluje vše.To je pravda, že je to tak všeobecně známo a pro mnoho uživatelů Gentoo to tak i platí.
Já nepopírám výhody binárních balíčků a to, že všechny závislosti by v něm měly být uvedeny.Ony jsou ale uvedeny všechny závislosti i u zdrojových balíčků, jenom je to trochu jiná sada závislostí než u těch binárních.
Pravda, že pak člověk může teoreticky oddinstalovat nějaký balíček s knihovnama, na který se pomocí configure skriptu vytvořila "skrytá" závislost.Ve skutečnosti mnohé distribuční balíčkovací nástroje generují binární závislosti dynamicky, alespoň pro velkou část software, což do značné míry skryté závislosti eliminuje.
nebo využit zdrojový balíček z distribuce a upravit konfigurační skript. Ano, po instalaci bude mít neúplné závislosti, ale pořád lepší než první možnost.Právěže při využití zdrojového balíčku by měly závislosti co nejvíce odpovídat, pokud ke změně závislostí nevede ta změna, kterou provádíš.
Ahoj, uspávání PC je možnost, ale já osobně s tím nemám dobré zkušenosti - problémy s některými ovladači.Já jsem to vyřešil ignorací nepodporovaného hardware.
Jinak obrovského zvýšení rychlosti dosáhneš SSD diskem.Nevím, jestli obrovského, to asi záleží na hodně okolnostech, přecejenom Linux není Windows, a bavíme se o běžných úlohách, kdy se v podstatě na disk ukládá akorát to, co se stáhne někde z pomalé sítě. Podle mě se SSD na Linuxu pořádně pozná až když člověk s počítačem dělá nějaké divné věci a potřebuje načítat a ukládat hodně dat, která se neposílají po pomalé síti. Pořád se bavím v kontextu toho, že počítač uspávám.
No pokud definuješ "nepodporovaný", že se správně nebudí, tak asi máš pravdu.Pro moje potřeby, kdy uspávání považuju za jednu ze základních funkcí každodenního užití jsou nebudící se podmnožinou nepodporovaných. To samozřejmě neznamená, že někdo, kdo uspávání nepoužívá, nemůže mít definici mírně odlišnou.
Před hodně lety jsem si koupil hifi zvukovku, (Jediná se sluchátkovým zesilovačem, s drivery v linuxu a s cenou pod 12 k tehdy byla Asus Xonar Essence) nicméně i když má plnou funkcionalitu včetně přizpůsobeni impendance sluchátek, tak ji mám jako podporovanou. Ale prostě se nebudí. Váš komentářAsi tě nepřekvapí, že já bych si ji nekoupil.
je tam disk Emmc připájený na deskuJa dobrou máte u vás doma troubu?
link with BingYou are a poet, I didn't know it. :)
Tiskni
Sdílej: