Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Řešení dotazu:
která linuxová distro má nejrychlejší bootTvoje vlastní, kde si napíšeš vlastní init.
nebo celkové je nejrychlejšíTakové, které si zkompiluješ s optimalizacemi na svůj hardware. To jde například u Debianu, Gentoo nebo Archu (a asi i jinde). Bylo by zajímavé změřit přínos, podle mě nebude moc velký.
A to udělám přesně jak?
Omlouvám se, ale s linuxem začínám.
Omlouvám se, ale s linuxem začínám.V tom případě (+ že si ta klíčová slova ani nevygooglíš) nejspíš pro tebe není úloha optimalizace rychlosti vhodná… Je to velmi komplexní téma, určitě nejde vysvětlit ve fóru.
2) internet, dokumenty a nějakej film
3) jedná se o ntb Asus x205TA (http://www.czc.cz/asus-x205ta-bing-fd015bs-modra/164064/produkt)
1) rychlý start hledám abych nemusel čekat, potřebuji(/chtěl) rychle funkční ntb.Nejsem první, k tomu slouží skutečně uspávání, které šetří jak čas načítání kernelu, tak čas načítání služeb, tak ale i čas přihlašování do systému, nabíhání grafického rozhraní a především čas, který uživatel potřebuje na to, aby znovu otevřel všechny aplikace, které potřebuje a dostal je do stavu, kdy s nimi může pracovat. Laptop je potřeba bootovat jednou za čas kvůli některým aktualizacím, což lze mimojiné řešit volbou některé ze stabilnějších konzervativnějších distribucí.
2) internet, dokumenty a nějakej filmCo do rychlosti to půjde všude stejně. Ovšem multimedia jako taková jsou v Linuxu trochu problém, pokud se jedná o distribuci, která chce jednak distribuovat čistě open source a zároveň se chce přizpůsobit americkým patentovým pravidlům. Většinou je potřeba přidat nějaký externí repozitář. Tady je otázka, jestli nezvolit distribuci, která je zaměřené spíše uživatelsky a od těchto věcí maximálně odstiňuje.
3) jedná se o ntb Asus x205TA (http://www.czc.cz/asus-x205ta-bing-fd015bs-modra/164064/produkt)Takže řekněme slabší x86_64 laptop, nic extra speciálního...
slim - nainstaluješ ho z balíčku slim. Jedná se opravu o velmi jednoduchý a maličký login manažer s minimálními závislostmi. Podporuje automatické přihlášení uživatele. Konfigurace je v souboru /etc/slim.conf
Dál se zaměř na používané aplikace. KDE aplikace natahují hodně modulů a jejich spouštění trvá déle. Například LibreOffice je dvojí pro GTK a KDE - vol balíčky pro GTK.
Jinak kompilace jádra ti významné časové úspory nepřinese. Jinak někdo tu zmiňoval Gentoo. Pokud si chceš kompilovat aplikace sám není to žádný problém. Pokud používáš Linux Mint spusť aplikaci Zdroje Software zaškrtni Povolit repozitáře se zdrojovým kódem
Instalace závislotí pro kompilování balíčku
apt-get build-dep balicekKe stažení zdrojového balíčku použijte příkaz:
apt-get source balicekPro automatický vytvoření balíčku, který jste si stáhli, přidejte -b na příkazový řádek takto:
apt-get -b source packagenamePokud jste se rozhodli nevytvářet .deb balíček hned při stahování, můžete ho vytvořit později spuštěním:
$ dpkg-buildpackage -rfakeroot -uc -bz adresáře, který byl pro balíček vytvořen po stažení. Pro nainstalování balíčku vytvořeného výše uvedenými příkazy musíte správce balíčků použít přímo. Takto:
# dpkg -i file.deb
Pokud si chceš kompilovat aplikace sám není to žádný problém.Nenapadá mě proč by to měl dělat. Těch pár výkonově kritických věcí kde se optimalizace využijou (mem* funkce z libc, dekodéry v mplayeru) distribuce kompiluje tak aby to procesor detekovalo, jediné, co mě napadá z uživatelských aplikací, kde se to vyplatí, a které runtime detekci neumí, je gnuradio.
Ahoj, já jsem spíš chtěl ukázat, že i distribuce jiné než Gentoo umožňují pohodlnou kompilaci balíčků.To je snad běžné, že open source distribuce buď z instalace nebo pomocí balíčkovacího systému dokážou nainstalovat všechno, co je potřeba k tvorbě, úpravě a kompilaci balíčků, ne? Gentoo člověk nevolí proto, aby si mohl zkopilovat balíček, ale aby mohl pohodlně vyladit a zkompilovat celý systém dle vlastních požadavků třeba i s výjimkou pár binárních balíků.
V kompilaci balíčku vidím tu výhodu, že se spouští konfigurační skripty hledají se všechny závislosti.To bych viděl spíše jako nevýhodu. Cílem balíčků je poskytovat maximálně deterministický proces a tím pádem eliminovat jakoukoli detekci v configure skriptech. V horším případě alespoň tím, že dané závislosti jsou vždy k dispozici, v lepším případě nastavením konfigurace natvrdo.
Pokud v systému něco chybí tak se to obvykle hned ukáže.Na tohle je opravdu lepší použít metadata balíčkovacího systému než configure skripty.
Mohou se tím vyřešit problémy špatně vytvořených balíčků v distribuci.Nikoliv. Mohou se tím ve velmi výjimečných případech obejít problémy špatně vytvořeného balíčku. Vyřešit znamená balíček opravit a distribuovat ho v pořádku, kdyby nic jiného tak kvůli případným aktualizacím.
Pokud v systému něco chybí tak se to obvykle hned ukáže.Ano, ukáže, protože kompilátor musí hledat všechny knihovny a vazby. Při problémech se kompilace prostě nezdaří, i když třeba konfigurační skript proběhl v pořádku.
Já to bral tak, že o Gentoo je obecně známo, že se kompiluje vše.To je pravda, že je to tak všeobecně známo a pro mnoho uživatelů Gentoo to tak i platí.
Já nepopírám výhody binárních balíčků a to, že všechny závislosti by v něm měly být uvedeny.Ony jsou ale uvedeny všechny závislosti i u zdrojových balíčků, jenom je to trochu jiná sada závislostí než u těch binárních.
Pravda, že pak člověk může teoreticky oddinstalovat nějaký balíček s knihovnama, na který se pomocí configure skriptu vytvořila "skrytá" závislost.Ve skutečnosti mnohé distribuční balíčkovací nástroje generují binární závislosti dynamicky, alespoň pro velkou část software, což do značné míry skryté závislosti eliminuje.
nebo využit zdrojový balíček z distribuce a upravit konfigurační skript. Ano, po instalaci bude mít neúplné závislosti, ale pořád lepší než první možnost.Právěže při využití zdrojového balíčku by měly závislosti co nejvíce odpovídat, pokud ke změně závislostí nevede ta změna, kterou provádíš.
Ahoj, uspávání PC je možnost, ale já osobně s tím nemám dobré zkušenosti - problémy s některými ovladači.Já jsem to vyřešil ignorací nepodporovaného hardware.
Jinak obrovského zvýšení rychlosti dosáhneš SSD diskem.Nevím, jestli obrovského, to asi záleží na hodně okolnostech, přecejenom Linux není Windows, a bavíme se o běžných úlohách, kdy se v podstatě na disk ukládá akorát to, co se stáhne někde z pomalé sítě. Podle mě se SSD na Linuxu pořádně pozná až když člověk s počítačem dělá nějaké divné věci a potřebuje načítat a ukládat hodně dat, která se neposílají po pomalé síti. Pořád se bavím v kontextu toho, že počítač uspávám.
No pokud definuješ "nepodporovaný", že se správně nebudí, tak asi máš pravdu.Pro moje potřeby, kdy uspávání považuju za jednu ze základních funkcí každodenního užití jsou nebudící se podmnožinou nepodporovaných. To samozřejmě neznamená, že někdo, kdo uspávání nepoužívá, nemůže mít definici mírně odlišnou.
Před hodně lety jsem si koupil hifi zvukovku, (Jediná se sluchátkovým zesilovačem, s drivery v linuxu a s cenou pod 12 k tehdy byla Asus Xonar Essence) nicméně i když má plnou funkcionalitu včetně přizpůsobeni impendance sluchátek, tak ji mám jako podporovanou. Ale prostě se nebudí. Váš komentářAsi tě nepřekvapí, že já bych si ji nekoupil.
je tam disk Emmc připájený na deskuJa dobrou máte u vás doma troubu?
Jinak já pro vyšší rychlost používám xfce, nejsou tam takový grafický blbosti jako v KDE nebo GNOME a na rozdíl od třeba fluxboxu (divné GUI interakce) se to dá docela používat.
Poud ti ale ten Atom stroj přijde pomalý, tak tě nějaká rychlost bootu stejně nebude zajímat.
link with BingYou are a poet, I didn't know it. :)
Tiskni
Sdílej: