Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Obecně nijak, vždy můžeš jenom kopírovat přesouvat objekty do šifrovaného prostoru.Můžeš natáhnout vždycky blok do paměti, zašifrovat a přepsat (+ to posouvat, protože na začátku přibude hlavička). http://www.johannes-bauer.com/linux/luksipc/ Ale skutečný problém v tomto dotazu není, jak data zašifrovat, ale že má tazatel data na jednom disku bez jakékoli zálohy.
Můžeš natáhnout vždycky blok do paměti, zašifrovat a přepsat (+ to posouvat, protože na začátku přibude hlavička). http://www.johannes-bauer.com/linux/luksipc/OK. O tom nástroji jsem nevěděl. Myslel jsem si, že si konverzi na místě musíš udělat sám.
Ale skutečný problém v tomto dotazu není, jak data zašifrovat, ale že má tazatel data na jednom disku bez jakékoli zálohy.To máš sice pravdu, ale tazatel v tom problém nevidí. Obecně to je mnohdy tak, že uživatelé porovnávají cenu provádění záloh proti pravděpodobností události*cena ztráty. O ceně dat tazatele nevíme nic. Třeba jsou to nasosané filmy z netu a cena ztráty je čas na opětovné stažení plus spotřebovaná elektřina. A celkově si nákladů, které by musel vynaložit s nějakou pravděpodobností cení méně, než je cena disku pro zálohu. Operace z oddíly pouze zvyšuje pravděpodobnosti havarijní události. Někde jsem před lety viděl odborný článek, který dokumentoval, že to, že ve většině případů lidé zálohují málo nebo skoro vůbec je racionální chování, protože v mnoha případech je možné podstatnou část dat získat odněkud jinud, firemná servery, mailové schránky a mnohdy to co je vskutku zcela jedinečné má natolik malou hodnotu, že je to nižsí hodnota než náklady v zálohovacím procesu.
Nech prostě data tam, kam ten disk zálohuješ, disk přeformátuj do šifrované podoby a data zkopíruj že zálohy zpátky na disk. Nic komplikovaného na tom nevidím.
Tiskni
Sdílej: