Byla vydána verze 1.70.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Jako reakce na rostoucí obavy z vlivu korporací na vývoj Rustu a předložený návrh restriktivních zásad používání ochranných známek Rustu, byl nedávno představen komunitní fork Rustu se 100 % méně byrokracie: Crab (CrabLang).
Oliver Smith z Canonicalu shrnuje základní vlastnosti „neměnné“ distribuce Ubuntu Core také ve srovnání s protějšky Chrome OS, Fedora Silverblue a MicroOS. Canonical připravuje desktopovou variantu Ubuntu Core vedle dosavadní serverové/embedded.
Z aktualizovaného seznamu chyb (pdf) procesoru AMD EPYC 7002: #1474 - procesor se po 1044 dnech od posledního resetu zasekne [reddit].
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.22. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
David Malcolm se ve svém příspěvku na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vylepšeních statické analýzy (volba -fanalyzer) v GCC 13.
Byla vydána nová stabilní verze 23.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Stoat. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Příspěvek na blogu CZ.NIC upozorňuje na nový útok na weby v Česku. Na honeypotech na Turrisech byla zaznamenána nová aktivita útočníků - probíhající útok na FTP servery, které se vyskytují na stejné IP adrese, jako aktivní WEB server.
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi 2023.05. Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Linux Foundation Europe představila projekt RISE (RISC-V Software Ecosystem), jehož cílem je urychlit vývoj open source softwaru pro architekturu RISC-V.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu pro jednodeskové počítače na platformě ARM, byl vydán ve verzi 23.05. Přehled novinek v Changelogu.
Řešení dotazu:
Tady jsou konkrétní příkazy k oběma možnostem.
V případě enfcs
je vytvoření a mount šifrovaného adresáře stejný příkaz. Tohle například zařídí, že šifrované soubory a podadresáře budou uložené v ~/.blah
a čitelný souborový systém se objeví v ~/blah
.
encfs ~/.blah ~/blah # vytvoření / připojení fusermount -u ~/blah # odpojení
V případě LUKS je potřeba pro zařízení víceméně předem vyhradit místo, ale může to být sparse soubor. Změna velikosti je tam pak taky trochu opruz — musí se zvětšit sparse soubor, pak zvětšit šifrovaný kontejner na něm a nakonec zvětšit filesystém v tom šifrovaném kontejneru. Zmenšování se dělá samozřejmě v opačném pořadí. Nevýhoda ještě je, že to vyžaduje pár kroků pod rootem, tedy pokud na to nemá distribuce nějaký lepší trik. Inicializace by vypadala třeba takto:
truncate -s 4G ~/secret # vytvoří sparse soubor sudo cryptsetup luksFormat ~/secret # vytvoří LUKS oddíl sudo cryptsetup luksOpen ~/secret plain # otevře LUKS + losetup sudo mkfs.btrfs /dev/mapper/plain # vytvoří souborový systém mkdir ~/blah sudo mount /dev/mapper/plain ~/blah sudo chown -R "$USER" ~/blah
Připojení a odpojení je pak klasický LUKS:
sudo cryptsetup luksOpen ~/secret plain # LUKS + implicitní losetup sudo mount /dev/mapper/plain ~/blah # připojení sudo umount ~/blah # odpojení sudo cryptsetup luksClose plain # zavření LUKS
sudo apt-get install encfs
:)
encfsctl decode /home/tomas/.zasifrovano/
tak to po mě chce heslo, které když zadám tak kurzor začne blikat a nic se neděje.
encfs /home/chimera/.zasifrovano /home/chimera/odsifrovano
Tiskni
Sdílej: