Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
Řešení dotazu:
Já jsem párkrát zaskřípal zuby a těch 16 GB swapu jsem tam vyhradil.
Nicméně všiml jsem si jedné věci: Asi tak od řady 4xxx procesorů Intel se celkem zásadně snížila spotřeba energie v režimu suspend-to-ram. Takže na jednom z notebooků prostě žádný swap nemám a suspend-to-disk taky nemám.
Speciálním případem jsou pak notebooky s Fedorou. Fedora podporuje SecureBoot „out-of-the-box“, ale to taky znamená, že při povoleném SecureBootu je (záměrně) nefunkční a zakázaný suspend-to-disk, protože zatím ještě nikdo neimplementoval podepisování dat ve swapu, podle kterého by se při probuzení dalo ověřit, že nikdo s obrazem RAM od posledního uspání nemanipuloval a že je tedy stále ještě legitimní předpokládat SecureBoot režim. Takže u Fedory mám taky prostě jenom suspend-to-ram, který s procesory {4,5,6}xxx prostě klidně vydrží pár dnů, a swap tam vůbec není. Až bude existovat bezproblémová podpora pro probouzení ze suspend-to-disk v SecureBoot režimu, možná tohle nějak přehodnotím.
Protože spousta notebooků má dnes microSD nebo SD slot, nápad s paměťovou kartou vůbec není špatný. Ale asi nelze než doporučit mít ten swap na ní šifrovaný. Nastavit probouzení z toho swapu je pak o kapánek nebo deltánek těžší, ale nemusí pak člověka tolik mrazit v zádech při ztrátě té karty. Jednou mi microSD karta na letišti vystřelila z takového toho zacvakávacího slotu na notebooku a už jsem se s ní nikdy neshledal. Naštěstí byla šifrovaná.
Velké díky. CPU tam je i7-3720QM. OS bude Linux Gentoo. Jak dlouho by mi to dle Vašeho názoru mohlo vydržet v RAM?
Těžko vědět. Navíc to není věc názoru, ale (mimo jiné) věc kapacity baterie. Třeba Lenovo má k větším modelům několik typů baterií a ještě možnost mít přídavnou v docking slotu. Tam nepomůže nic jiného než to uspat (třeba úplně klidně s nabootovaným distrem z live flash disku), pak to hned odpojit od napájení a za 24 hodin to probudit a podívat se, jak je na tom nabití baterie/baterií. To by mohlo dát nějaký velmi hrubý odhad. Já jsem řadu procesorů 3xxx nikdy neměl. Měl jsem nicxxx, 2xxx a pak až 4xxx. U 2xxx to nebylo dobré, po 2 dnech šlus. U 4xxx je najednou týden tak nějak OK. Ale pak tu budou taky rozdíly Lenovo vs. Dell vs. HP — jisté je jedině to, co si člověk na konkrétním stroji sám změří.
Na co potřebujete na Linuxu SecureBoot?
Nepotřebuju ho. Chci ho. Podobně jako nepotřebuju HTTPS, aby mi fungovalo elektronické bankovnictví. Ono by fungovalo i po plaintextu, jenom kdyby někdo ten server tak nastavil. Přesto HTTPS chci. No a SecureBootje něco podobného. Samozřejmě se dá argumentovat tím, že když už se někdo fyzicky dostane k tomu stroji, může taky změnit firmware tak, aby akceptoval nějaký upravený bootloader, který akceptuje upravený kernel. To je všechno pravda. Ale SecureBoot prostě znamená drobnou extra bariéru proti úmyslné i neúmyslné (zkrátka nekonzistentní data) modifikaci kernelu. Když ho můžu používat, nevidím nejmenší důvod ho vypínat nebo nějak mrzačit.
No jo SD slot, ale SD se velmi dobře hodí pro automatické zálohování na zašifrovanou kartu v něm. Právě jsem myslel zda nemůže být ještě paměťová karta v jiném slotu, ExpressCard/34 nebo SmartCard, ale nemám zatím žádné povědomí o tom zda něco takového vůbec existuje a případně, s jakou cenou.
No, když googlím express card SSD, vypadá to nadějně. SmartCard nesouvisí s ukládáním dat. Je to standard a rozhraní pro hardwarová šifrovací zařízení. Takže například nějaký symetrický klíč od šifrovaného disku by člověk mohl mít zabezpečený asymetrickým šifrováním se soukromým klíčem uloženým na SmartCardu. Autentifikace na webu pomocí SmartCard je už roky běžně dostupná možnost, umí to prohlížeče i mailoví klienti (Thunderbird, KMail) pro přístup k serverům i šifrování pošty. Samozřejmě se to dá zprovoznit s LUKS. Jenom s podporou bootování a/nebo probouzení pomocí SmartCard nemám zkušenost. To by chtělo podívat se, jestli to umí třeba GRUB, jestli to nějaké distro podporuje ve svém initrd obrazu a tak dále a tak podobně. A v neposlední řadě taky jestli SmartCard čtečka v konkrétním notebooku má bezproblémovou podporu pod Linuxem. Určitě se tu najde někdo, kdo si odemyká šifrovaný disk SmartCardem a bude schopen konkrétně poradit.
protože zatím ještě nikdo neimplementoval podepisování dat ve swapu, podle kterého by se při probuzení dalo ověřit, že nikdo s obrazem RAM od posledního uspání nemanipuloval a že je tedy stále ještě legitimní předpokládat SecureBoot režim
To není tak úplně pravda. Implementace existuje, jen AFAIK (zatím?) není v mainline. Ale třeba ve SLE12 SP1 ta implementace je.
Díky za odkaz. Docela se na to těším, až to bude třeba ve Fedoře, protože jakmile má člověk víc notebooků, přece jen se může stát, že některý potřebuje uspat na víc než pár dnů. V tom případě se samozřejmě suspend-to-disk hodí.
a ted vazne T530 ma slot na SD/SDHC/SDXC/MMC, to co si nasel neni redukce do SD karty, ale "Memory Stick PRO Duo" coz je neco uplne jineho ;)
Tiskni
Sdílej: