Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
cd.
Plocha/priste_tajny_nazev_souboru.c, GCC ten soubor samozřejmě nevidí a proto to skončí s touto chybou. Buď se přepni do adresáře, kde ten zdroják přímo je nebo k němu zadej úplnou cestu.
cd adresar
cd ~/Plocha/polo? To je nějaká sofistikovanější forma? Jo a pozor na diakritiku!
ls(v dosu/windows se pouziva(l) prikaz dir, ten muzes i v Linuxu pouzit k (skoro)tomutez)
cd Desktop/poloovsem to jestli je to Plocha nebo Desktop zjistis jak ve spravci souboru kdyz tuknes na plose na adresar polo, tak pouzitim prikazu ls, takze nez napises ze ti to neco nenaslo zkus ls a cd pouzit :)
cd Desktop/poloproc si daval?
cd/Desktop/polopodle dotazu co si pokladal neppotrebijes otevrit polo.c (to bys udelal v jakemkoliv textovem editoru), ale zkompilovat polo.c a to udelas tak jak si psal, akorat se proste musis prepnout do toho adresare a to tak jak sem radil, nikoliv tak ze to ani neprepises spravne ;)
lsby Ti mělo vypsat polo.c Jinak pro zjištění, kde se přesně nacházíš můžeš použít:
pwd
~/Desktop/polozobrazeno absolutni cestou a je totozne:
/home/ubuntu/Desktop/polopak si zjisti rozdil mezi souborem a adresarem aby jsi se nezkosel prepnout do adresare polo.c protoze to je soubor ;) zacit muzes treba tu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adresář_(informatika)
No tak dokud polo.c nebude open-source, asi ti nikdo neporadí, že ano.
Pokud jsi si naprosto jistý, že návratovou hodnotu z fscanf() nepotřebuješ (o čemž pochybuju, ale dejme tomu), nejjednodušší „řešení“ je castnout volání fscanf() na (void).
Ať tak nebo tak, je to jenom warning, takže druhé „řešení“ je necpat tam -Wall. Kdoví, co bys ještě viděl, kdybys zapnul i -Wextra.
Dlužno taky, poznamenat, že kompilace se podařila a protože tam nemáš option -o, například -o polo nebo tak něco, výsledná binárka se bude jmenovat a.out nebo jinak divně a bude v tomtéž adresáři.
A mimochodem, co kdybys napřed zkusil tohle? To by mohlo zafungovat. Ten návod je totiž na webu asi tak stokrát.
Počítače PDP-11 firmy Digital nebyly populární pouze v USA, ale i v mnoha dalších zemích, včetně států RVHP. Právě v zemích sdružených v RVHP vznikla celá řada počítačů patřících do produktové řady SMEP neboli Systému malých elektronických počítačů, které byly kompatibilní s vybranými modely PDP-11.
Nicméně se dostáváme výrazně off topic.
JirkaNechceš tým naznačiť že za komunistov sa bežne obchodovalo so západom? A že v obchodoch človek kúpil aj Jamon, Parmezán, videorekordér alebo aj dokonca toaletný papier ktorého socialistické papierne neboli schopné vyrobiť dostatok. Nie. Ak to mal národ k dispozícii, tak to boli plagiáty. Rovnako ako Didaktik, Ondra, ...
Zdá se, že Peter Golis mi nevěří, což ovšem není můj problém. Ale ještě jednou to shrnu. V roce 1987 několik studentů matematiky a informatiky dělalo zápočtový program v Pascalu na PC, já jsem byl mezi nimi. Kde k těm počítačům tehdejší oddělení informatiky přišlo, mi není známo. Nebyly to žádné plagiáty typu PP06, mohly to být TNS AT ze Slušovic. Za komunistů se rozhodně běžně neobchodovalo se Západem, ale JZD (či DAK) Slušovice tuhle výsadu mělo. Podle údajů na internetu stál TNS AT 100 000 Kčs, ovšem počítač PDP 11-34, na kterém studenti běžně pracovali a který byl zakoupen v roce 1980, stál podle dostupných zdrojů asi 4 miliony.
K práci na PC jsem se pak dostal opět za dva roky, tedy ještě před listopadovou revolucí, kdy jsem coby pomocná vědecká síla dělal výukové programy nejprve opět v Pascalu, ale brzo jsem přešel na C. Našel jsem ještě pár programů z té doby z dubna 1990.
Nemám, co bych k tomu víc mohl uvést, takže toto je můj poslední příspěvek do této diskuse.
Jirka
Zdá se, že Peter Golis mi nevěří, což ovšem není můj problém.Časem si sestavíš seznam lidí, na které v podstatě nemá smysl reagovat, pokud nemáš zrovna náladu si hrát.
Tiskni
Sdílej: