Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Řešení dotazu:
cd
.
Plocha/priste_tajny_nazev_souboru.c
, GCC ten soubor samozřejmě nevidí a proto to skončí s touto chybou. Buď se přepni do adresáře, kde ten zdroják přímo je nebo k němu zadej úplnou cestu.
cd adresar
cd ~/Plocha/polo
? To je nějaká sofistikovanější forma? Jo a pozor na diakritiku!
ls(v dosu/windows se pouziva(l) prikaz dir, ten muzes i v Linuxu pouzit k (skoro)tomutez)
cd Desktop/poloovsem to jestli je to Plocha nebo Desktop zjistis jak ve spravci souboru kdyz tuknes na plose na adresar polo, tak pouzitim prikazu ls, takze nez napises ze ti to neco nenaslo zkus ls a cd pouzit :)
cd Desktop/poloproc si daval?
cd/Desktop/polopodle dotazu co si pokladal neppotrebijes otevrit polo.c (to bys udelal v jakemkoliv textovem editoru), ale zkompilovat polo.c a to udelas tak jak si psal, akorat se proste musis prepnout do toho adresare a to tak jak sem radil, nikoliv tak ze to ani neprepises spravne ;)
lsby Ti mělo vypsat polo.c Jinak pro zjištění, kde se přesně nacházíš můžeš použít:
pwd
~/Desktop/polozobrazeno absolutni cestou a je totozne:
/home/ubuntu/Desktop/polopak si zjisti rozdil mezi souborem a adresarem aby jsi se nezkosel prepnout do adresare polo.c protoze to je soubor ;) zacit muzes treba tu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adresář_(informatika)
No tak dokud polo.c
nebude open-source, asi ti nikdo neporadí, že ano.
Pokud jsi si naprosto jistý, že návratovou hodnotu z fscanf()
nepotřebuješ (o čemž pochybuju, ale dejme tomu), nejjednodušší „řešení“ je castnout volání fscanf()
na (void)
.
Ať tak nebo tak, je to jenom warning, takže druhé „řešení“ je necpat tam -Wall
. Kdoví, co bys ještě viděl, kdybys zapnul i -Wextra
.
Dlužno taky, poznamenat, že kompilace se podařila a protože tam nemáš option -o
, například -o polo
nebo tak něco, výsledná binárka se bude jmenovat a.out
nebo jinak divně a bude v tomtéž adresáři.
A mimochodem, co kdybys napřed zkusil tohle? To by mohlo zafungovat. Ten návod je totiž na webu asi tak stokrát.
Počítače PDP-11 firmy Digital nebyly populární pouze v USA, ale i v mnoha dalších zemích, včetně států RVHP. Právě v zemích sdružených v RVHP vznikla celá řada počítačů patřících do produktové řady SMEP neboli Systému malých elektronických počítačů, které byly kompatibilní s vybranými modely PDP-11.
Nicméně se dostáváme výrazně off topic.
JirkaNechceš tým naznačiť že za komunistov sa bežne obchodovalo so západom? A že v obchodoch človek kúpil aj Jamon, Parmezán, videorekordér alebo aj dokonca toaletný papier ktorého socialistické papierne neboli schopné vyrobiť dostatok. Nie. Ak to mal národ k dispozícii, tak to boli plagiáty. Rovnako ako Didaktik, Ondra, ...
Zdá se, že Peter Golis mi nevěří, což ovšem není můj problém. Ale ještě jednou to shrnu. V roce 1987 několik studentů matematiky a informatiky dělalo zápočtový program v Pascalu na PC, já jsem byl mezi nimi. Kde k těm počítačům tehdejší oddělení informatiky přišlo, mi není známo. Nebyly to žádné plagiáty typu PP06, mohly to být TNS AT ze Slušovic. Za komunistů se rozhodně běžně neobchodovalo se Západem, ale JZD (či DAK) Slušovice tuhle výsadu mělo. Podle údajů na internetu stál TNS AT 100 000 Kčs, ovšem počítač PDP 11-34, na kterém studenti běžně pracovali a který byl zakoupen v roce 1980, stál podle dostupných zdrojů asi 4 miliony.
K práci na PC jsem se pak dostal opět za dva roky, tedy ještě před listopadovou revolucí, kdy jsem coby pomocná vědecká síla dělal výukové programy nejprve opět v Pascalu, ale brzo jsem přešel na C. Našel jsem ještě pár programů z té doby z dubna 1990.
Nemám, co bych k tomu víc mohl uvést, takže toto je můj poslední příspěvek do této diskuse.
Jirka
Zdá se, že Peter Golis mi nevěří, což ovšem není můj problém.Časem si sestavíš seznam lidí, na které v podstatě nemá smysl reagovat, pokud nemáš zrovna náladu si hrát.
Tiskni
Sdílej: