Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
8 jadro s 2 Gb ram bude určitě svižnější.Chce to zjistit, jestli to visí na I/O, paměti, CPU… a jestli víc jader a paměti opravdu pomůže.
A teď vážně - musíš si ujasnit co od toho čekáš, tady ty krabičky nebudou mít nikdy výkon v grafice dokud se vývojářům neuvolní specifikace grafik (nevím jak to napsat lépe).
A pak je omezení v tom jak jsou jednotlivé HW propojené prostě přes USB to není to pravé ořechové.
Prostě tyto krabičky jsou vhodné tam kde k tomu nepotřebuješ grafiku - prostě pro řízení nějakých věcí.
Já jsem si raspi 3 pořídil jako internetové rádio mám tam dvouřádkový LCD displej a ovládám to dálkovým ovladačem a nebo tlačítkama u toho LCD (jsou tam 5 + joistick) přes wifi připojené k internetu, audio výstup do zesilovače.
nechapu jak to souvisi s 32bitama, jestli je nebo neni deska v mainline
Tím, že svět 32-bitového ARMu je tak roztříštěný, že se v podstatě podpora každé desky musí řešit jednotlivě. U aarch64 to zatím vypadá, že všechno bude mnohem jednotnější, takže bude mnohem jednodušší udělat univerzální distribuci jako u x86_64, ne speciální image pro každé jednotlivé zařízení. Snad to tak vydrží.
kazdopadne RPi3 je aarch64
Ano. Konečně…
DeviceTree sa už prestalo používať?nechapu jak to souvisi s 32bitama, jestli je nebo neni deska v mainlineTím, že svět 32-bitového ARMu je tak roztříštěný, že se v podstatě podpora každé desky musí řešit jednotlivě. U aarch64 to zatím vypadá, že všechno bude mnohem jednotnější, takže bude mnohem jednodušší udělat univerzální distribuci jako u x86_64, ne speciální image pro každé jednotlivé zařízení. Snad to tak vydrží.
. Minimálně z hlediska HW to je prostě tak, že tam místo 32bit CPU netlistu plácli 64bit CPU netlist. Jako, že by magicky začali výrobci používat standardní "čipy" (jako 8255, 16550, 8253 apod.) to fakt ne. (z pohledu driverů kernelu)
Jinak jestli myslíš userspace, tak to šlo i na 32bit ARM. Akorát sis musel ověřit verzi instrukcí a ABI. To, že zatím to je na 64bit stejný je jen proto, že je jenom ARMv8 na rozdíl od ARMv1-ARMv7. Ale nedivil bych se kdyby časem nějakej výrobce zase přidal vlastní instrukce (asi jako intel a iwmmxt). A vlastně když jsme u těch verzí, tak ARMv8 má 64bit jako optional
.
The optional CRC instructions in v8.0 become a requirement in ARMv8.1.
Optional half-precision floating-point data processing (half-precision was already supported, but not for processing, just as a storage format.)
Tiskni
Sdílej: