Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Zdravím, dochází k tomu, k čemu se už poměrně slouho schylovalo... Utíkám od gentoo. Po nějakých 10+ letech. Měl jsem jej na desktopu, dlouho na ntb, a dlouho na serveru.
Proč?
Prostě už je to příliš moc a příliš dlouho - rozm*daný. Neudržitelně.
Byl takový zvyk, že každý upgrade něco někde něco rozbil - /ok, upgradoval jsem po dlouhém čase/ - tak se to opravilo, a jelo se dál - a ještě jste se něco přiučil. Každý upgrade obnášel dlouhé vychytávání konfliktů ale i to k tomu jaksi patřilo. Jenže naposled už jsem konflikty řešil několik dní a stejně nakonec neúspěšně.. (https://bugs.gentoo.org/show_bug.cgi?id=602066)
A poslední hřebík, krovák, do rakve: Absolvoval jsem čistou instalaci.. Instalační příručka narostla tak desetkrát (uefi, systemd..) a na jejím konci byl systém s nefungujícím thunarem, suspendováním, místo nvidia driverů musím jet na noveau.... atd, atd..
Takže proto. Prostě to celé samo sobě přerostlo přes hlavu. Zajímalo by mě, jestli někdo máte podobnou zkušenost. Gentoo ještě nechám nějakej čas na partišně vyhnít, pro tu jistotu, jestli se k němu do několika týdnů s prosíkem nevrátím..
Teď mě ovšem čeká volba kam dál. Mám dobrou, ale dávnou zkušenost se suse.
Lidem na ntb instaluji mint.
Ale nejvíce mě asi dráždí arch.
Je tady někdo, kdo přešel z gentoo na arch? Jaké byly zkušenosti? Která zkušenost byla nejhorší a jaké bylo nejhorší překvapení? Na co se připravit?
Řešení dotazu:
blbost, zadne takove problemy tam nejsou, teda krom toho srani se s uefi a systemd, ale to vyresi slusnej instalator, kterej je napriklad v Antergos nebo Manjaro (to uz neni ale vylozene Arch)
Tak asi nejsem uplne ten idealni radce, jelikoz jsem na gentoo jel jen par mesicu a pak presel na Arch. Ja za sebe muzu rict ze nelituji. Clovek s vekem lenivi a Arch (Antergos) mi umoznuje se se systemem nedrbat dva tydny nez je aspon castecne pouzitelnej. A zaroven me neomezuje jako jine distribuce. V praci ted zkousim fedoru (vsude mame centos tak jsem chtel zkusit neco co je tomu blize) a ackoliv musim rict ze fedora 25 je pomerne vydarena stale se citim limitovan.
Jinak pokud by ses rozhodl pro Archa, tak doporucuji pouzit misto nej Antergos. On je to stale cistej Arch jen to ma slusnej klikaci instalator, kterej za tebe poresi prave ty veci jako uefi, systemd, ovladace ... A po instalaci mas vlastne cistej Archlinux i repositre se vyuzivaji stejne. Teda abych nelhal tak antegros ma jeden svuj vlastni kde je par balicku navic.
No a pokud hledas nahradu pro lidi za mint tak se da pouzit manjaro, ma verzi s cinamonem. To zase instaluji ja lidem okolo a mam stim lepsi zkusenosti jak s Mintem a zaroven je to vystavene na Archu a je to jeste vice user friendly nez Antergos, takze opet velmi podobny system ovladani, spravy atd. Oproti Antergosu se ale uz nejedna o cisty Arch (veskere repositare maji vlastni)
Jde videt ze o archu toho vite velmi malo, nebo jsou vase informace zasrtarale a zkreslene
arch je z okapu do louze ..
Ono by se hodilo napsat aspon nejakej duvod
By me zajimalo jestli ma OpenBSD nejakou vyhodu? Nebo je to spis preferencni zalezitost
ja prave uz dlouho uvazuji zkusit nekterou z distribuci BSD, premyslel jsme o TrueOS, tak to mozna o vikendu prubnu na svuj postarsi dell, on tam ten linux stejne jede nejak divne :D
Asi zacnu stim TrueOS, abych si overil co mi funguje atd, a pokud by vse fungovalo dle potreb tak bych si stim pohral pozdeji
Nejlepší bude, pokud dané linuxové distro či jiný OS nainstalujete a budete si s ním "hrát", poznávat ho... Můžeme tady napsat miliony výhod/nevýhod, ale stejně to bude prd platný, protože praktickou zkušenost nic nenahradí.
Asi je to jen o sile vule. Ani po 14ti letech s Gentoo na peti strojich nemam problem. Distro je krasne ciste a funkcni, casova investice minimalni.
1/ Aha.. a jak dlouho už jedeš na gentoo? Na kolika architekturách ho provozuješ a kolikrát jsi překompilovával z jedný na druhou?
1a/ Kolik jsi uš zbaslil ebuildů na bugzile??
2/ kdy to tam ten maintainer vložil? A kdy jsem psal tenhle příspěvek, já?
3/ Jak to děláš, že jseš PROSTĚ TAK DOBREJ??
Díky za všechny komenty, dneska jsem nainstalil toho archa.. ,) Trvalo to sakumperdum 3 hodinky + 2 nějaký další drbání a můžu normálně fungovat. Což se mi líbí .. ,)
Ď..
No, ještě se sem k tomu vracím...
1) arch jede na systemd.. pro mě novinka, celkem jsem se rychle zorientoval a si zvykl a i se mi na tom dost věcí líbí - oproti tomu, co jsem o tom četl za hrůzy.
2) pacman je v C a je ďáblelsky rychlej, oproti - dvouminutovýmu pythonímu přechroustávání závislostí v portage. Chci tohle - frnk a je to tam. Chci to pryč - frnk a je to pryč - VČETNĚ nepotřebnejch závislostí (!) - opravdu.
3) byl jsem zvyklej použíavt /tmp/ určitým způsobem - jako pískoviště a odpadkový koš. V archu je /tmp/ přimountovanej na tmpfs, tj do ram -> limitovaná velikost - musel jsem se zařídit jinak
4) arch je zvyklej mít /boot/ trvale namoutnovanej. Ne jako v gentoo, pouze v případě potřeby. Takže když jsem teď upgradoval celej systém, kernel se nainstalil do nepřipojenýho /boot/ -> nebootující systém. S*aní s tím, než jsem to odhalil a ošetřil
3) upgrade systému taky rozes*al dost věcí, včetně několika zásadních. Prostě linux. Ale pozitiva pořád převažují.
2) pacman je v C a je ďáblelsky rychlej, oproti - dvouminutovýmu pythonímu přechroustávání závislostí v portage. Chci tohle - frnk a je to tam. Chci to pryč - frnk a je to pryč - VČETNĚ nepotřebnejch závislostí (!) - opravdu.Stejný dojem ve mě nechává Alpine, ale nevím, nakolik je to tím, že je tam těch balíčků celkově málo. :) Portage počítá pomalu, ale není to jenom Pythonem. Třeba dnf počítá taky dost pomalu a to má solver v céčku, navíc snad společný se zypperem.
3) byl jsem zvyklej použíavt /tmp/ určitým způsobem - jako pískoviště a odpadkový koš. V archu je /tmp/ přimountovanej na tmpfs, tj do ram -> limitovaná velikost - musel jsem se zařídit jinakMám
/tmp i /var/tmp na tmpfs i v Gentoo, akorát některé balíčky builduju speciálně v /var/tmp2 kvůli velikosti.
4) arch je zvyklej mít /boot/ trvale namoutnovanej. Ne jako v gentoo, pouze v případě potřeby. Takže když jsem teď upgradoval celej systém, kernel se nainstalil do nepřipojenýho /boot/ -> nebootující systém. S*aní s tím, než jsem to odhalil a ošetřilPopravdě na Gentoo vůbec samostatný
/boot nepoužívám. Gentoo is about choice. Arch mě neláká, na laptopu mám Gentoo kvůli flexibilitě a jinak si hraju s Alpine.
4) arch je zvyklej mít /boot/ trvale namoutnovanej. Ne jako v gentoo, pouze v případě potřeby. Takže když jsem teď upgradoval celej systém, kernel se nainstalil do nepřipojenýho /boot/ -> nebootující systém. S*aní s tím, než jsem to odhalil a ošetřil
Na tohle existuje už léta triviální řešení v podobě noauto,x-systemd.automount v /etc/fstab. Pak se nemůže stát, že by se kernel nainstaloval mimo /boot. Rozhodně tedy není pravda, že by Arch musel mít trvale přimountovaný /boot.
Jiná otázka je, proč mít vůbec /boot, když dnešní GRUB dovede bez problémů nabootovat třeba z Btrfs na LVM uvnitř LUKS. Oddělený /boot mám už pouze na jednom serveru, který běží na Btrfs RAIDu 5 s 6 disky, na kterých nejsou oddíly a každý má jen LUKS přes celý disk, zatímco /boot je na flashdisku (s šifrovacím klíčem pro LUKS v initcpio archivu). Flashdisk má prostě EFI oddíl se zavaděčem efistub a že se bez toho flashdisku nedá nabootovat ani dostat k datům na discích, to je přímo záměr.
Hezké je, že v tomto konkrétním případě není potřebný GRUB ani jiný další zavaděč.
Ve všech konfiguracích obvyklejších než tohle^^^ je už dnes samostatný /boot trochu přežitek.
3) upgrade systému taky rozes*al dost věcí, včetně několika zásadních. Prostě linux. Ale pozitiva pořád převažují.
Upgrade je v Archu úkon, který dělávám automaticky asi tak dvakrát denně a který málokdy něco rozesere. A když už, je to většinou jedna věc, jeden detail, jedna úprava konfiguračního souboru. Není to totálně zbořený systém, celý najednou, jako u některých jiných distribucí — těch, které vytvářejí „releasy“.
Tiskni
Sdílej: