Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Zdravím, dochází k tomu, k čemu se už poměrně slouho schylovalo... Utíkám od gentoo. Po nějakých 10+ letech. Měl jsem jej na desktopu, dlouho na ntb, a dlouho na serveru.
Proč?
Prostě už je to příliš moc a příliš dlouho - rozm*daný. Neudržitelně.
Byl takový zvyk, že každý upgrade něco někde něco rozbil - /ok, upgradoval jsem po dlouhém čase/ - tak se to opravilo, a jelo se dál - a ještě jste se něco přiučil. Každý upgrade obnášel dlouhé vychytávání konfliktů ale i to k tomu jaksi patřilo. Jenže naposled už jsem konflikty řešil několik dní a stejně nakonec neúspěšně.. (https://bugs.gentoo.org/show_bug.cgi?id=602066)
A poslední hřebík, krovák, do rakve: Absolvoval jsem čistou instalaci.. Instalační příručka narostla tak desetkrát (uefi, systemd..) a na jejím konci byl systém s nefungujícím thunarem, suspendováním, místo nvidia driverů musím jet na noveau.... atd, atd..
Takže proto. Prostě to celé samo sobě přerostlo přes hlavu. Zajímalo by mě, jestli někdo máte podobnou zkušenost. Gentoo ještě nechám nějakej čas na partišně vyhnít, pro tu jistotu, jestli se k němu do několika týdnů s prosíkem nevrátím..
Teď mě ovšem čeká volba kam dál. Mám dobrou, ale dávnou zkušenost se suse.
Lidem na ntb instaluji mint.
Ale nejvíce mě asi dráždí arch.
Je tady někdo, kdo přešel z gentoo na arch? Jaké byly zkušenosti? Která zkušenost byla nejhorší a jaké bylo nejhorší překvapení? Na co se připravit?
Řešení dotazu:
blbost, zadne takove problemy tam nejsou, teda krom toho srani se s uefi a systemd, ale to vyresi slusnej instalator, kterej je napriklad v Antergos nebo Manjaro (to uz neni ale vylozene Arch)
Tak asi nejsem uplne ten idealni radce, jelikoz jsem na gentoo jel jen par mesicu a pak presel na Arch. Ja za sebe muzu rict ze nelituji. Clovek s vekem lenivi a Arch (Antergos) mi umoznuje se se systemem nedrbat dva tydny nez je aspon castecne pouzitelnej. A zaroven me neomezuje jako jine distribuce. V praci ted zkousim fedoru (vsude mame centos tak jsem chtel zkusit neco co je tomu blize) a ackoliv musim rict ze fedora 25 je pomerne vydarena stale se citim limitovan.
Jinak pokud by ses rozhodl pro Archa, tak doporucuji pouzit misto nej Antergos. On je to stale cistej Arch jen to ma slusnej klikaci instalator, kterej za tebe poresi prave ty veci jako uefi, systemd, ovladace ... A po instalaci mas vlastne cistej Archlinux i repositre se vyuzivaji stejne. Teda abych nelhal tak antegros ma jeden svuj vlastni kde je par balicku navic.
No a pokud hledas nahradu pro lidi za mint tak se da pouzit manjaro, ma verzi s cinamonem. To zase instaluji ja lidem okolo a mam stim lepsi zkusenosti jak s Mintem a zaroven je to vystavene na Archu a je to jeste vice user friendly nez Antergos, takze opet velmi podobny system ovladani, spravy atd. Oproti Antergosu se ale uz nejedna o cisty Arch (veskere repositare maji vlastni)
Jde videt ze o archu toho vite velmi malo, nebo jsou vase informace zasrtarale a zkreslene
arch je z okapu do louze ..
Ono by se hodilo napsat aspon nejakej duvod
By me zajimalo jestli ma OpenBSD nejakou vyhodu? Nebo je to spis preferencni zalezitost
ja prave uz dlouho uvazuji zkusit nekterou z distribuci BSD, premyslel jsme o TrueOS, tak to mozna o vikendu prubnu na svuj postarsi dell, on tam ten linux stejne jede nejak divne :D
Asi zacnu stim TrueOS, abych si overil co mi funguje atd, a pokud by vse fungovalo dle potreb tak bych si stim pohral pozdeji
Nejlepší bude, pokud dané linuxové distro či jiný OS nainstalujete a budete si s ním "hrát", poznávat ho... Můžeme tady napsat miliony výhod/nevýhod, ale stejně to bude prd platný, protože praktickou zkušenost nic nenahradí.
Asi je to jen o sile vule. Ani po 14ti letech s Gentoo na peti strojich nemam problem. Distro je krasne ciste a funkcni, casova investice minimalni.
1/ Aha.. a jak dlouho už jedeš na gentoo? Na kolika architekturách ho provozuješ a kolikrát jsi překompilovával z jedný na druhou?
1a/ Kolik jsi uš zbaslil ebuildů na bugzile??
2/ kdy to tam ten maintainer vložil? A kdy jsem psal tenhle příspěvek, já?
3/ Jak to děláš, že jseš PROSTĚ TAK DOBREJ??
Díky za všechny komenty, dneska jsem nainstalil toho archa.. ,) Trvalo to sakumperdum 3 hodinky + 2 nějaký další drbání a můžu normálně fungovat. Což se mi líbí .. ,)
Ď..
No, ještě se sem k tomu vracím...
1) arch jede na systemd.. pro mě novinka, celkem jsem se rychle zorientoval a si zvykl a i se mi na tom dost věcí líbí - oproti tomu, co jsem o tom četl za hrůzy.
2) pacman je v C a je ďáblelsky rychlej, oproti - dvouminutovýmu pythonímu přechroustávání závislostí v portage. Chci tohle - frnk a je to tam. Chci to pryč - frnk a je to pryč - VČETNĚ nepotřebnejch závislostí (!) - opravdu.
3) byl jsem zvyklej použíavt /tmp/ určitým způsobem - jako pískoviště a odpadkový koš. V archu je /tmp/ přimountovanej na tmpfs, tj do ram -> limitovaná velikost - musel jsem se zařídit jinak
4) arch je zvyklej mít /boot/ trvale namoutnovanej. Ne jako v gentoo, pouze v případě potřeby. Takže když jsem teď upgradoval celej systém, kernel se nainstalil do nepřipojenýho /boot/ -> nebootující systém. S*aní s tím, než jsem to odhalil a ošetřil
3) upgrade systému taky rozes*al dost věcí, včetně několika zásadních. Prostě linux. Ale pozitiva pořád převažují.
2) pacman je v C a je ďáblelsky rychlej, oproti - dvouminutovýmu pythonímu přechroustávání závislostí v portage. Chci tohle - frnk a je to tam. Chci to pryč - frnk a je to pryč - VČETNĚ nepotřebnejch závislostí (!) - opravdu.Stejný dojem ve mě nechává Alpine, ale nevím, nakolik je to tím, že je tam těch balíčků celkově málo. :) Portage počítá pomalu, ale není to jenom Pythonem. Třeba dnf počítá taky dost pomalu a to má solver v céčku, navíc snad společný se zypperem.
3) byl jsem zvyklej použíavt /tmp/ určitým způsobem - jako pískoviště a odpadkový koš. V archu je /tmp/ přimountovanej na tmpfs, tj do ram -> limitovaná velikost - musel jsem se zařídit jinakMám
/tmp i /var/tmp na tmpfs i v Gentoo, akorát některé balíčky builduju speciálně v /var/tmp2 kvůli velikosti.
4) arch je zvyklej mít /boot/ trvale namoutnovanej. Ne jako v gentoo, pouze v případě potřeby. Takže když jsem teď upgradoval celej systém, kernel se nainstalil do nepřipojenýho /boot/ -> nebootující systém. S*aní s tím, než jsem to odhalil a ošetřilPopravdě na Gentoo vůbec samostatný
/boot nepoužívám. Gentoo is about choice. Arch mě neláká, na laptopu mám Gentoo kvůli flexibilitě a jinak si hraju s Alpine.
4) arch je zvyklej mít /boot/ trvale namoutnovanej. Ne jako v gentoo, pouze v případě potřeby. Takže když jsem teď upgradoval celej systém, kernel se nainstalil do nepřipojenýho /boot/ -> nebootující systém. S*aní s tím, než jsem to odhalil a ošetřil
Na tohle existuje už léta triviální řešení v podobě noauto,x-systemd.automount v /etc/fstab. Pak se nemůže stát, že by se kernel nainstaloval mimo /boot. Rozhodně tedy není pravda, že by Arch musel mít trvale přimountovaný /boot.
Jiná otázka je, proč mít vůbec /boot, když dnešní GRUB dovede bez problémů nabootovat třeba z Btrfs na LVM uvnitř LUKS. Oddělený /boot mám už pouze na jednom serveru, který běží na Btrfs RAIDu 5 s 6 disky, na kterých nejsou oddíly a každý má jen LUKS přes celý disk, zatímco /boot je na flashdisku (s šifrovacím klíčem pro LUKS v initcpio archivu). Flashdisk má prostě EFI oddíl se zavaděčem efistub a že se bez toho flashdisku nedá nabootovat ani dostat k datům na discích, to je přímo záměr.
Hezké je, že v tomto konkrétním případě není potřebný GRUB ani jiný další zavaděč.
Ve všech konfiguracích obvyklejších než tohle^^^ je už dnes samostatný /boot trochu přežitek.
3) upgrade systému taky rozes*al dost věcí, včetně několika zásadních. Prostě linux. Ale pozitiva pořád převažují.
Upgrade je v Archu úkon, který dělávám automaticky asi tak dvakrát denně a který málokdy něco rozesere. A když už, je to většinou jedna věc, jeden detail, jedna úprava konfiguračního souboru. Není to totálně zbořený systém, celý najednou, jako u některých jiných distribucí — těch, které vytvářejí „releasy“.
Tiskni
Sdílej: