Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Řešení dotazu:
hledej hairpin nat
Máme rok 2017 a všechny adresy jsou veřejné. Jinými slovy, řešením je IPv6. Na poskytovatele to už taky nelze svádět, protože 6to4 může mít každý, není-li jiná možnost.
AAAA, ale také A záznam. Pak záleží na tom, který protokol si klient ve vnitřní síti vybere. Sice by měl preferovat IPv6, ale může to být i jinak.
Pak asi nezbývá nic jiného než DNS views a vracet jiné adresy podle toho, kdo se ptá. To ale zase neřeší problém klienta, který bude používat třeba 8.8.8.8 místo lokálního resolveru. Ten zase dostane tu „veřejnou“ adresu. A zakázat port 53 od a do strojů ve vnitřní síti už dnes tak snadno nejde, protože půlka uživatelů a jejich obtížně konfigurovatelných zařízení se z toho posere.
Zkrátka, IPv4 sucks. Měl se začít rušit hned v tom roce 1995, kdy vznikl IPv6, a nemělo to nikdy dojít to takhle katastrofálního stavu, kdy se na (zdánlivě) veřejné síti prostě nedá normálně poslat paket od kohokoliv ke komukoliv.
To je asi jako by si dva lidi chtěli zavolat telefonem, ale neexistovalo by přímé spojení, takže by oba museli zavolat nějaké spojovatelce a zeptat se, jestli tam ten druhý nečeká na lince a jestli by je nemohla propojit. Lidi by na tohle asi odpověděli zdviženým prostředníčkem, ale že přesně takhle dopadl Internet, to většině veřejnosti ani nedochází, natož aby jí to vadilo. A že tuhle hrůzu dělá veškerý IM software (z čehož pak plynou neomezené možnosti centrálního špehování), místo aby zavolal přímo na nějakou IPv6 adresu, to taky vadí málokomu. 
Tazatel celkem zjevně má (na routeru) veřejnou IPv4 adresu. Pokud je dynamická, problém s DDNS už určitě musel řešit také u IPv4, takže 6to4 se v tomto zas až tolik neliší.
Ano, se zrušením IPv4 bych souhlasil. Když by jednou za život člověk nějaké ty státní regulátory ocenil, zabývají se zrovna něčím úplně zbytečným nebo o nich není ani slechu.
Tiskni
Sdílej: