V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Jak zhruba by ten stroj měl být výkonný?Záleží, jak velká data chcete tahat po té Sambě a kolik žerou ty existující windowsové služby, ale jinak podle mě bude stačit cokoli vyrobeného v posledních 8 letech s 16, nebo lépe 32 GB RAM.
Routování mezi VLAN bych řešil L3 switchemNa routování bych ničemu, co není čistý Linux nebo *BSD nevěřil.
Ahoj,
obdobný rozsah spravuji ve škole - jen s tím rozdílem, že ty PC byly tencí klienti a dnes jsou to tlustí klienti. Máme to takhle :
Náš asi nejvýkonnější stroj je čtyřjádrový Xeon s 8 GB RAM (Dell PowerEdge T20).Přidat RAM a mělo by to být OK.
Vše, kromě asi tří služeb pod Win, momentálně jede na různých distribucích a verzích linuxu.Ideální situace na nasazení kontejnerů. Virtualizace jsou všeho všudy tři druhy: Úplná, kdy se emuluje kompletně celý hardware (např. staré herní konzole na moderním PC). Pak na úrovni operačního systému, kdy se neemuluje hardware (tj. virtualizovaný stroj je shodné architektury jako hostující systém; využívá se HW akcelerace virtualizace), ale virtualizovaný je celý operační systém (KVM, VMware, Virtualbox), což se hodí pro Windows nad Linuxem. Nejméně virtuální jsou kontejnery, což je v podstatě jen oddělený namespace, kde kontejner sdílí jádro s hostujícím systémem (LXC, systemd-nspawn). Výhodou kontejnerů je velmi nízká až zanedbatelná režie. V zásadě můžeš kontejner chápat jako lepší chroot. V prvním kole se vybodni na Windows, klidně jim nech samotný HW stroj, a pohraj si s LXC nebo s systemd-nspawn (podle toho jak moc si rozumíš s systemd – systemd-nspawn je lépe integrovaný). Můžeš se kouknout třeba i na věci jako Kubernetes, ale to už je trochu vyšší level.
Tiskni
Sdílej: