Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Řešení dotazu:
potvrzují, že 64bit systém na core2duo s RAM do 4GB skutečně žádný přínos nemá
Přínos to má, x86_64 kód je efektivnější i v případě, že nepracuje s 64-bitovými daty. Je to díky většímu počtu registrů a instrukční sadě. A to nemluvím o šílenostech, které musí jádro provádět kvůli omezené velikosti adresního prostoru a zdánlivě nesmyslně selhávajících alokacích paměti, přestože je spousta volná (jako třeba tady a tady).
Pokud ten počítač nemá 32-bitový procesor nebo nemá opravdu málo paměti (nanejvýš 1 GB), doporučoval bych nekomplikovat si život 32-bitovým systémem.
Haswell's L1 load-use latency is 4 cycles, which is typical of modern x86 CPUs.
A to nemluvím o šílenostech, které musí jádro provádět kvůli omezené velikosti adresního prostoruJj na x86 je vlastně jedna fyzická adresa z 32bit prostoru (a to RAM i MMIO HW) namapovaná na jinou virtuální ze stejného 32bit prostoru. V 64bit jsou virtuální adresy typicky 00007f2a7793846e apod. Ještě dovysvětlení k tomu 32bit prostoru a MMIO. Některý čipsety pro 64bit CPU neumí RAM přemapovat nad 32bit prostor, takže paměť dojde mnohem dřív, klidně už při 3GB RAM. Typicky při použití mnoha PCI zařízení (jejich prostor musí začínat na adrese zarovnané na jeho velikosti).
To nejsou žádné teoretické úvahy, 64-bitové systémy provozuji už nějakých 14 let a je to asi tak 10 let, co jsem se zbavil posledního 32-bitového. Posledních 7 let pak mám 64-bitový systém i na low-end netbooku se slabým Atomem a 2 GB paměti. Když jsem měl pocit, že jsou pomalé odezvy při spouštění aplikací, tak jsem tam místo klasického disku dal SSD, ani ve snu by mne nenapadlo se vracet do pravěku a instalovat 32-bitový systém.
Ale jak už napsal kolega: pokud vás nezajímají odpovědi, ale jen potvrzení vlastního přesvědčení, měl jste to napsat rovnou, nemuseli jsme ztrácet čas.
Tiskni
Sdílej: