Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Řešení dotazu:
potvrzují, že 64bit systém na core2duo s RAM do 4GB skutečně žádný přínos nemá
Přínos to má, x86_64 kód je efektivnější i v případě, že nepracuje s 64-bitovými daty. Je to díky většímu počtu registrů a instrukční sadě. A to nemluvím o šílenostech, které musí jádro provádět kvůli omezené velikosti adresního prostoru a zdánlivě nesmyslně selhávajících alokacích paměti, přestože je spousta volná (jako třeba tady a tady).
Pokud ten počítač nemá 32-bitový procesor nebo nemá opravdu málo paměti (nanejvýš 1 GB), doporučoval bych nekomplikovat si život 32-bitovým systémem.
Haswell's L1 load-use latency is 4 cycles, which is typical of modern x86 CPUs.
A to nemluvím o šílenostech, které musí jádro provádět kvůli omezené velikosti adresního prostoruJj na x86 je vlastně jedna fyzická adresa z 32bit prostoru (a to RAM i MMIO HW) namapovaná na jinou virtuální ze stejného 32bit prostoru. V 64bit jsou virtuální adresy typicky 00007f2a7793846e apod. Ještě dovysvětlení k tomu 32bit prostoru a MMIO. Některý čipsety pro 64bit CPU neumí RAM přemapovat nad 32bit prostor, takže paměť dojde mnohem dřív, klidně už při 3GB RAM. Typicky při použití mnoha PCI zařízení (jejich prostor musí začínat na adrese zarovnané na jeho velikosti).
To nejsou žádné teoretické úvahy, 64-bitové systémy provozuji už nějakých 14 let a je to asi tak 10 let, co jsem se zbavil posledního 32-bitového. Posledních 7 let pak mám 64-bitový systém i na low-end netbooku se slabým Atomem a 2 GB paměti. Když jsem měl pocit, že jsou pomalé odezvy při spouštění aplikací, tak jsem tam místo klasického disku dal SSD, ani ve snu by mne nenapadlo se vracet do pravěku a instalovat 32-bitový systém.
Ale jak už napsal kolega: pokud vás nezajímají odpovědi, ale jen potvrzení vlastního přesvědčení, měl jste to napsat rovnou, nemuseli jsme ztrácet čas.
Tiskni
Sdílej: