Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
rsync nic neobnovuje, rsync jenom synchronizuje dva stromy souborového systému. Tj. kdybyste spustil synchronizaci ze zálohy do nějakého cílového souborového systému, rsync tam prostě bude kopírovat adresáře a soubory tak, jak jsou ve zdrojovém souborovém systému. Když nějaký adresář nebude existovat, tak ho vytvoří, když bude existovat, nastaví mu (v závislosti na konfiguraci rsyncu) metadata jako vlastníka, oprávnění apod.
Pokud byste tedy chtěl při obnově zachovat přípojné body, musíte je nejprve na cílovém systému ručně vytvořit.
Navíc mi připadá trochu zvláštní zálohovat kompletní strom (doufám, že aspoň bez /dev, /proc, /tmp, /sys a dalších proměnlivých adresářů). Spíš bych zálohoval zvlášť uživatelská data (/home), protože tam dává smysl držet i historii, zvlášť aplikační data (/var), případně také s historií, zvlášť konfiguraci (/etc). Aplikace také můžete zálohovat, případné obnova ze zálohy by byla rychlejší, než nová instalace, i kdybyste jí měl zautomatizovanou. Ale když to máte vše v jednom, máte ta data svázaná se současnou instalací, a budete mít problém v případě, že byste se rozhodl třeba vše přenést na nový stroj a zároveň s tím nainstalovat systém od začátku (třeba přejít na jinou distribuci nebo na jinou architekturu).
Co je spatně na zálohování celého stromu?Pro zálohování různých dat se hodí různé způsoby zálohování. Např. uživatelská a aplikační data budete chtít uchovávat i s historií, uchovávat historii operačního systému je zbytečné.
Rsync má skriptem definováno, co nemá kopírovat, takže při požadavku migrace na nový stroj, je snadné ty vámi uváděné adresáře z obnovy vyloučit.Vyloučit nějaká data z obnovy je možné, ale k čemu je dobré zabírat jimi místo na zálohovacím médiu, když je pak stejně nepoužijete?
Jinak těch důležitých adresářů k záloze je daleko více... např. srv/www/htdocs pro webhosting, /usr/local/ pro serverové aplikace, /var/lib/ pro databázi MySQL a jiné...To jsou aplikační data. Správce samozřejmě musí vědět, kde má aplikační data uložená.
Tiskni
Sdílej: