Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Řešení dotazu:
Řekl bych, že hledáš Debian.
Velké aktualizace ve Win10 mažou lidem nastavení, občas data, občas někomu způsobí BSOD a dělají jiné psí kusy.
Už tohle je dost pádný důvod takový zmetek nepoužívat. Jedná se o škodlivý software.
Jednou se jim podařilo rozbít antiviry. Ale jinak drží kompatibiltu se softy naprosto příkladně.
Kompatibilitu s čím? DOSové aplikace už dávno fungují lépe pod DOSBoxem nebo ve FreeDOSu. Některé starší aplikace pro Windows už fungují lépe pod Wine než pod Windows. Snad už v dobách XP (nebo to byly Visty?) tam MS musel dobastlit nějaký „režim kompatibility“ protože starší aplikace jim v nových Windows nechodily (a v tom „kompatibilním“ režimu to nebylo o moc lepší). A současné Windows 10 už AFAIK nejsou zárukou už vůbec ničeho (to už ty starší aplikace rozběháš spíš na XP nebo Vistách, které uzavřeš do virtuálky a odřízneš od sítě, aby nemohly škodit).
V tom případě dej ty 2-3 kusy historického softwaru do samostatného virtuálu, ve kterém nebudeš aktualizovat a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.
To je nejlevnější a zároveň funkční řešení.
Druhá možnost je zaplatit si u někoho takovou úroveň podpory, aby si oprašoval staré verze knihoven, různě patchoval systém, dělal backporty a zároveň tam pouštěl aktualizace, takže by ti mohl běžet historický i nový software v jednom OS. Tohle znamená spoustu práce a pochybuji, že ti takovou službu bude někdo poskytovat zadarmo.
Optimální řešení je nepoužívat „historický“ software resp. zajistit, aby došlo k vydání nové verze, která bude fungovat na současném OS a se současnými verzemi knihoven. Pokud se o ten software nikdo nechce starat, tak je na čase přejít k nějakému udržovanému softwaru.
a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.To by me zajimalo co jsi tim chtel rict?
To samozřejmě záleží na tobě, jaké máš priority… ale já už dávno přišel na to, že je výhodnější přejít jinam (v tomhle případě KVM) než se trápit se zastaralou a proprietární technologií.
Ono ten VMWare jsem kdysi taky používal, někde tu odkazuji návod na to, co bylo potřeba tehdy dělat, aby to fungovalo… ale to už je dávno :-)
To je v principu pořád tenhle problém s vmwarem, který se řešil před víc jak deseti lety, nebo něco nového? Kdysi jsem si dokonce koupil licenci VMWaru. Dneska bych už takovou blbost neudělal.
linux-image-generic a odstranění novějších jader by to snad mohla vyřešit. Jinak je tu ještě Ukuu, kterým lze nainstalovat mainlinové jádro v konkrétní verzi a případně ho aktualizovat ručně.
To snad ne! Už je tedy nepoužívám, ale stejně ...
Umíte si představit, kdybych chtěl v libovolném současném distru linuxu zprovoznit 12 let starý Open Office?
S OpenOffice by to mělo jít taky, ale teď jsem schválně zkoušel Firefox – jde to bez problémů – stáhneš, rozbalíš, spustíš. Zkoušel jsem to s Firefoxem 4, který je z roku 2011. Mělo by to jít i se staršími verzemi, ale nenašel jsem sestavení pro 64-bitovou architekturu CPU a instalovat si kvůli tomu 32-bitové verze knihoven se mi nechtělo (což ale neznamená, že to nejde).
Ono jestli máš pocit, že na Windows staré programy fungují lépe, tak to není dané tím, že by ty Windows nebo ty programy byly lepší, ale odlišným způsobem distribuce. Ten je v zásadě horší, ale má pozitivní vedlejší efekt, který se projevuje tím, že spustíš starý program na novém OS. Ten odlišný způsob spočívá v tom, že aplikace má u sebe přibalené všechny knihovny a díky tomu má minimum závislostí a od OS vlastně nic moc nepotřebuje. Tenhle způsob distribuce ale můžeš praktikovat i v GNU/Linuxu (viz třeba ten ručně stažený Firefox v prvním odstavci). Jen to prostě není dobrý nápad – projevuje se to tak, že máš zastaralé verze knihoven, třeba těch šifrovacích a něco pak nefunguje nebo je to děravé, v závislosti s tím, s jakými servery komunikuješ.
Ve světě GNU/Linuxu je normální používat distribuce a jejich balíčky – pak máš doporučenou sadu programů a knihoven, které by měly dohromady fungovat. Ve světě Windows máš místo toho DLL-hell :-).
Pak tu jsou systémy jako Snap nebo Flatpak, které jsou něco mezi tím – aplikace si sice nese svoje knihovny s sebou, ale aspoň je kolem toho nějaký systém abys v tom neměl úplně bordel a aby byly aplikace od sebe izolované. Má to svoje problémy… ale pokud se autor programu (distributor to za něj v tomhle případě neudělá) bude starat o aktualizace knihoven a vydávat nové verze svého balíčku, tak je to docela dobré.
Tiskni
Sdílej: