Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
V serveru mám celkem 4 pevné disky a nad nimi vytvořený jeden BTRFS filesystém s RAID1. Disky mám umístěné v šuplících, kde každý má vlastní kontrolku aktivity a všiml jsem si, že jeden disk je evidentně aktivnější než ty zbývající (při zápisu to je, jakoby jedna kopie se ukládala na tento, a druhá rozkládala na zbytek). Jedná se o ten nejnověji přidaný, s nejvyšším devid. Pole jsem však po jeho přidání vybalancoval, tím by to být nemělo. Disky jsou všechny téměř stejné (3x WD Red 3TB a 1x WD Green 3TB) co do výkonu.
Zajímá mně - je tohle chování normální?
nmon, kde je to vidět také, byť možná méně.
sudo btrfs filesystem usage -T -H /srv
[sudo] heslo pro paul:
Overall:
Device size: 12.00TB
Device allocated: 7.80TB
Device unallocated: 4.20TB
Device missing: 0.00B
Used: 7.74TB
Free (estimated): 2.13TB (min: 2.13TB)
Data ratio: 2.00
Metadata ratio: 2.00
Global reserve: 536.87MB (used: 0.00B)
Data Metadata System
Id Path RAID1 RAID1 RAID1 Unallocated
-- --------- ------ -------- -------- -----------
5 /dev/sdb1 1.95TB 4.29GB - 1.05TB
6 /dev/sdc1 1.95TB 4.29GB 33.55MB 1.05TB
4 /dev/sdd1 1.95TB 3.22GB 33.55MB 1.05TB
2 /dev/sde1 1.95TB 1.07GB - 1.05TB
-- --------- ------ -------- -------- -----------
Total 3.89TB 6.44GB 33.55MB 4.20TB
Used 3.87TB 4.57GB 557.06kB
Na Btrfs neexistuje nic takového jako RAID1 přes 4 disky. Popsaná konfigurace se tedy — pochopitelně — chová celkem nepředvídatelně z hlediska výkonu. Z hlediska redundance ustojí maximálně výpadek jednoho disku, nikoliv výpadek 3 disků, jak by člověk čekal.
Jediný skutečný RAID1 přes víc než 2 disky má ZFS.
Ale no tak, zase nějaký anonym — odhadem asi patnáctiletý, podle stylu projevu — žvaní nesmysly.
ABCLinuxu klasika.
Tak jo. Tak teď ještě ten tvůj „zázrak boží“ najdi ve zdrojácích a ne pouze ve svých snech. :-P
Nevím, o jaké „sračce“ mluvíš — a ty sám to taky nevíš; jenom kvákáš nesmysly. ZFS i Btrfs jsou na Linuxu už skoro desetiletí plně funkční a prověřená řešení se spoustou „produkčních“ nasazení. Když nevíš, o čem žvaníš, nežvaň.
Jediné, co konzistentně tvrdím: Dělat „RAID1“ na víc než 2 discích v Btrfs je kravina, protože tam rozhodně nebude očekávaná redundance (mělo by to ustát výpadek N–1 z N disků, což ale nebude ten případ) a z hlediska výkonu to taky bude hodně pokulhávat za očekáváním. (Kdo si nemyslí, že to má ustát výpadek N–1 z N disků, ať už raději nemyslí vůbec; myšlení mu zjevně nejde.)
Jednou bude Btrfs správně podporovat RAID1 přes víc než 2 disky, ale dnes to nebude. Prskající anonymní žvanilové realitu nijak nezmění.
jaký počet disků má Btrfs RAID1 vlastně v obliběLibovolný. Je důležité zachovat dostatek volného místa, aby mohl vypadnout ten největší disk a byl prostor pro rozprostření dat na ostatní device (tj fakt není dobrý nápad mít 6TB + 6*1TB a mít na něm 5.5TB dat. Fungovat to bude až do výpadku toho 6TB disku, na ty zbývající 3TB (6*1TB v R1) se ty data už fakt nevlezou - ale lze to zkonvertovat zpět na single). Nehledě na to, že výkon půjde do kytek, protože veškerý zápis půjde na ten 6TB disk a libovolný z těch ostatních disků. Takže rozumný počet rozumně stejně velkých disků a pamatovat na dostatek volného místa, aby největší z disků mohl případně odejít. Já provozuju r1 obvykle na šesti nebo osmi diskách (protože je to nejčastější počet portů na běžných deskách) a velikost disků je většinou stejná kromě období zvětšování. To odeberu starý disk a nahradím ho větším. Takže tam jsou chvíli disky o dvou velikostech, ale kapacita postupně jen roste, takže místo pro případné výpadky je o to větší.
.
Jinak fakt nechápu, co je na tom tak těžkého k pochopení. Já nevím, mě od prvního setkání s BTRFS někdy v tom roce 2010 přišlo zcela přirozené, že jeho pojetí raidu1 znamená, že datové bloky budou vždy na dvou různých device. A to už jen z toho důvodu, že btrfs od počátku v režimu raid1 umožňuje mít libovolný počet libovolně velkých disků. Jak si někteří za takového stavu představují, že data budou mirrorována na všechny disky, fakt netuším. A přes to se to pořád v diskusích těch 9 let objevuje. Z toho všeho, co btrfs umí a dělá, je přece jasné, že to tak být nemůže.
Jinak btrfs umožňuje přesně to, co jsi psal. Režim raid1, když dochází místo, přidám disk, když je nějaký disk na umření, tak jej odeberu. Dostupné místo neustále kolísá (na to je potřeba myslel a nervat to nesmyslně na 100%) a je to tak přirozené. Dělám to tak na btrfs už těch 9 let.
Apropos, raid1 pro 3 a vic disku v klasickym pojeti je vylozene teoretickej koncept.Ano a tohle mě třeba (příjemně) překvapilo u ZFS, kdy v mirror vdev lze mít více než dva disky, takže mirrory expanduju přidáním dvou dalších disků a potom ty dva malé původní odeberu. Je to takové malé bezvýznamné plus pro zfs, protože jinak je to docela zabetonovanej stav. Až do loňska nešlo odebírat vdevy, nejdou konvertovat apod.
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1. Ne, RAID1 přes víc než 2 disky neznamená náhodné dvě repliky nějak kdovíkde. RAID1 přes N disků znamená odolnost proti výpadku N–1 disků (alespoň tedy v případě čtení; pro mě za mě ať to klidně zakáže zápisy, když to nedokáže v tu chvíli zaručit jejich požadovanou redundanci).
Takhle^^^ to chápe každý klasický SAS RAID řadič. Zapojím tam 12 disků, udělám na nich RAID1, bude tam 12 replik těch dat. Proč je tohle (pro některé) tak strašně těžké pochopit?
Jak jsem psal výše, Btrfs je bezva a myslím si, že mé sympatie k Btrfs jsou na ABCLinuxu celkem dobře známé. Jen ten RAID1 na Btrfs přes víc disků … ehm, ne. Pro víc disků než dva jsou (i přímo v Btrfs) lepší RAID režimy.
Pak má Btrfs taky ještě další problém: neumí omezit velikost stripe na určitý počet disků. Takže když budu mít RAID5 na 4 discích, bude to fungovat obstojně, ale když budu mít RAID5 na 40 discích, bude to celkem problém. I tohle má ZFS dávno (správně) vyřešené a i tohle je feature, která zatím v Btrfs citelně chybí.
Sorry jako, jakkoliv mám rád Btrfs, malinko mě začínají (slušně řečeno) znepokojovat někteří nekritičtí fanboys. Je potřeba se rozhlédnout kolem, jak funguje RAID jinde, v jiných FS, v různých implementacích mimo FS atd. Btrfs má své nedostatky. Get over it! (Jedním dechem dodávám, že nepochybuju o tom, že nedostatky Btrfs budou jednoho dne minulost. Ale dnes to nebude.)
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1.Proto jsem psal: jeho pojetí raidu1. Jestli se chcete hádat o slovíčka, tak si to klidně nazývejte Raid1e nebo Raid1btrfs. Každopádně, každý admin by měl vědět, jakým způsobem jeho zvolený systém ukládá data a jakou poskytuje redundanci. U Btrfs je to poměrně jasné už od počátku.
Jen ten RAID1 na Btrfs přes víc disků … ehm, ne.No mě by se např. líbila volitelná redundance. Abych si mohl zvolit, že chci mít data třeba ve třech kopiích na různých device. Tj místo názvů "raid" by při mkfs byl parametr určující, kolik kopií dat se má ukládat.
Get over it!No já s tím problém nemám, myslím si, že z mých textů je poměrně jasné, že si dovedu představit a přeji si lepší FS (už samozřejmě rozprostřený na více nodů na síti apod.).
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1.To není nepochopení základních definic. To je prostě tím, že když se podíváte na běžné příklady, všude se uvádí, jak vypadá RAID 1 na dvou discích. Když dojde na víc disků, málokdo hledá definice RAIDů, ale prostě použije ten název, který zná. Upřímně řečeno, ona ta definice RAID 1 je divná – RAID (kromě RAID 0) se řeší obvykle kvůli riziku selhání disku, takže každého jako první zajímá, kolik disků může selhat, aby to pole ještě ustálo. Všechny běžné stupně RAID mají počet disků jako konstantu (RAID6 dva disky, ostatní jeden disk), jediný RAID 1 s tou „správnou“ definicí je výjimka, protože ustojí výpadek n-1 disků. Ta „špatná“ definice RAID 1 (tedy RAID 1E) akorát dává RAID 1 do řady s ostatními RAIDy, kdy je počet disků, které mohou vypadnout, konstantní (1).
Ale no tak, anonyme, ty ses nám nějak rozdurdil a rozohnil.
Upřímně, mě až tolik nezajímá, co přesně jsi dělal s tuxem v pětašedesátym, vážně ne, a raději to vůbec nechci vědět.
Věřím, že to bylo příjemné.
RAID1 je mirroring. RAID1 přes víc než 2 disky má být mirroring přes víc než 2 disky. Takhle tomu "rozumí" asi tak všechny hardwarové rádoby-RAID řadiče. Takže není úplně jasné, nad čím se tolik rozčiluješ.
RAID1 v ZFS přes N disků je N replik na N discích. Hotovo.
RAID1 v Btrfs přes N disků jsou 2 repliky na N discích s výkonnostními problémy. Ooops, maličko fail.
Jinak jestli se někdo (mylně) domnívá, že tohle jsem mínil jako flamebait proti Btrfs, nejspíš by bylo dobré (čistě pro připomenutí) poznamenat, že Btrfs používám na všech svých strojích od roku 2010 a od roku 2015 mám spoustu svých dat na Btrfs RAID5 a RAID6 polích. Asi tedy nebudu někdo, kdo by byl proti Btrfs a/nebo kdo by se bál nějakého bububu ohledně RAID5 potíží.
Btrfs je super. RAID1 přes víc než 2 disky v Btrfs není super. Takhle jednoduché to je. Jestli mám 4 disky a chci na tom něco jako RAID1, dám si tam RAID10. Což bych asi nechtěl a dal bych si tam raději RAID5, i když někteří zlí jazykové mají pořád z RAID5 na Btrfs hrůzu.
Tiskni
Sdílej: