Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Řešení dotazu:
Na web se ale dá chodit i s třiosmšestkou
Pokud chodíš na slušnější weby a/nebo máš blokovač nežádoucího bordelu, tak se to celkem dá i se starším HW. Ne každý potřebuje hrát HTML5 hry nebo používat nějaké obludné JavaScriptové aplikace.
A pak, i když se to nezdá, počítač není jen terminál k webu. Pamatuji doby, kdy byla většina lidí offline, data se šířila na disketách a později CD, a přesto ten počítač byl k užitku a lidi u něj trávili hodně času. Pokud někdo neví, co dělat s počítačem bez připojení na internet a webového prohlížeče, tak to považuji za nedostatek fantazie. :-)
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že pokud jde člověku o tu čistě praktickou stránku, tak vzhledem k cenám použitého HW (tisícovka, pár stovek nebo i za odvoz) je jednodušší pořídit něco výrazně výkonnějšího a 64bitového. Nicméně když se takhle ptá, tak asi nějaké důvody k provozu starého HW má. Já takhle taky oprašuji nějaké staré počítače – buď tam dám Debian a WindowMaker nebo třeba FreeDOS a je z toho herní konsole pro staré hry. Další použití může být s obstarožním HW – různé adaptéry pro sériový nebo paralelní port, kterými se něco připojuje. Ne vždy tyhle věci fungují ve virtualizaci nebo s USB převodníky.
P.S. nahlédl jsem do té diskuse na Živě a tam píše:
používat bych chtěl jako prohlížeč netu a staré hry+vyzkoušet nové. Linux vůbec neznám…
Takže souhlasím, že v tomhle případě bude lepší pořídit výkonnější hardware, než aby z toho byl tazatel zklamaný nebo dokonce vinil GNU/Linux z toho, že je to pomalé nebo to má různé problémy. Provozovat staré počítače přeci jen není zábava pro každého.
Zaprvé doporučuji neduplikovat otázky tady a na lživě.
Tu popelnici je potřeba vyhodit. Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická. Nemá to smysl. Nestojí to za to. Za 500 Kč se dá pořídit podobná popelnice, ale 64-bitová.
Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická.to NEni pravda, Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...
Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...To by ma zaujímalo, prečo by malo Xubuntu podporovať verziu 18.04 tri roky po konci plánovanej životnosti.
Ale no tak, tohle jsme přece řešili už asi dvacetkrát, co tahle "podpora" v některých "verzích" znamená a proč je to naprosto bezcenná kravina (jak verzování distribuce jako celku, které pochází z doby disket, tak i "podpora" coby prázdné slovo). Tahle "podpora" zastaralého softwaru se stejně zastaralými bugy, které už v novějších verzích dávno někdo opravil, fakt nemá žádný smysl a žádnou hodnotu, snad kromě ruské rulety se starými zranitelnostmi.
Ale zpět k tématu: Proč si myslíš, že nějaká 32-bitová fosilní konzerva bude ještě 8 let rozumně fungovat? Co na tom poběží? Nepochybuju o tom, že i za 10 let bude možné na starém 32-bitovém Intelu spustit základní desktop a v tom třeba terminál nebo editor. Nicméně podle stylu, jakým se tazatel ptá, mu asi nejde (pouze) o terminál nebo editor.
Podpora 32-bitových systémů je problematická — například když v nich budu chtít aktuální Google Chrome, bude s tím problém. Nakonec tedy budu mít obskurní systém s obskurními prohlížeči, ve kterém bude cokoliv netriviálního, třeba obyčejné YouTube, těžko představitelné.
Ještě jednou zdůrazňuju: Tady se přece nebavíme o tom, co by pokročilý uživatel Linuxu teoreticky dokázal na 32-bitovém systému zprovoznit a nějakou dobu udržet v provozu. Bavíme se o tom, zda a jak může 32-bitový systém posloužit uživateli, který o Linuxu nic neví a chce ho jenom poprvé vyzkoušet, navíc na zoufale zastaralém hardwaru. No a k tomu se fakt nedá doporučit nic jiného než koupit si za 500 Kč 64-bitový hardware, jakýkoliv, třeba klidně 12 let staré Core 2 Duo, ale hlavně ať je to 64-bitové.
Tiskni
Sdílej: