Byl vydán LineageOS 23 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 23 je založený na Androidu 16.
Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Budu nahrazovat starý "SOHO" server ještě s C2D Xeonem novějším hardwarem s menší spotřebou a vyšším výkonem. Server slouží především jako datové úložiště s pár dalšími službami. Jako OS tam běží CentOS (postupně verze 5, 6 a 7), pár disků v RAID (mdadm) + EXT4 bez LVM, NFS, CIFS, Git repozitáře, DHCP + DNS proxy, DLNA server, sem tam testovací VM v KVM/QEMU, zálohování přes rsync na jiný stroj. Na nový hardware můžu nainstalovat v podstatě co chci a přemýšlím o následujících variantách:
Pokud máte s některými z těchto návrhů zkušenosti, jaké to má výhody a nevýhody? Na co si dát pozor a čemu se vyhnout? Upozorňuji, že se nejedná o žádné enterprise nasazení. Na variantách Proxmox se mi líbí možnost snaphotů a jednoduchých záloh. Líbí se mi i možnosti filesystémů jako BTRFS a ZFS. Ani bych se moc nebránil správě z klikacího web GUI. Určitě budu používat virtualizaci (preferoval bych KVM) a kontejnery (LXC, ale asi by stačil i Docker). Některé služby jako třeba DLNA server, Syncthing, nebo Gitea bych rád oddělil do samostatných kontejnerů nebo VM.
Na otázku zatím nikdo bohužel neodpověděl.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz