Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Budu nahrazovat starý "SOHO" server ještě s C2D Xeonem novějším hardwarem s menší spotřebou a vyšším výkonem. Server slouží především jako datové úložiště s pár dalšími službami. Jako OS tam běží CentOS (postupně verze 5, 6 a 7), pár disků v RAID (mdadm) + EXT4 bez LVM, NFS, CIFS, Git repozitáře, DHCP + DNS proxy, DLNA server, sem tam testovací VM v KVM/QEMU, zálohování přes rsync na jiný stroj. Na nový hardware můžu nainstalovat v podstatě co chci a přemýšlím o následujících variantách:
Pokud máte s některými z těchto návrhů zkušenosti, jaké to má výhody a nevýhody? Na co si dát pozor a čemu se vyhnout? Upozorňuji, že se nejedná o žádné enterprise nasazení. Na variantách Proxmox se mi líbí možnost snaphotů a jednoduchých záloh. Líbí se mi i možnosti filesystémů jako BTRFS a ZFS. Ani bych se moc nebránil správě z klikacího web GUI. Určitě budu používat virtualizaci (preferoval bych KVM) a kontejnery (LXC, ale asi by stačil i Docker). Některé služby jako třeba DLNA server, Syncthing, nebo Gitea bych rád oddělil do samostatných kontejnerů nebo VM.
Na otázku zatím nikdo bohužel neodpověděl.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz