Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Budu nahrazovat starý "SOHO" server ještě s C2D Xeonem novějším hardwarem s menší spotřebou a vyšším výkonem. Server slouží především jako datové úložiště s pár dalšími službami. Jako OS tam běží CentOS (postupně verze 5, 6 a 7), pár disků v RAID (mdadm) + EXT4 bez LVM, NFS, CIFS, Git repozitáře, DHCP + DNS proxy, DLNA server, sem tam testovací VM v KVM/QEMU, zálohování přes rsync na jiný stroj. Na nový hardware můžu nainstalovat v podstatě co chci a přemýšlím o následujících variantách:
Pokud máte s některými z těchto návrhů zkušenosti, jaké to má výhody a nevýhody? Na co si dát pozor a čemu se vyhnout? Upozorňuji, že se nejedná o žádné enterprise nasazení. Na variantách Proxmox se mi líbí možnost snaphotů a jednoduchých záloh. Líbí se mi i možnosti filesystémů jako BTRFS a ZFS. Ani bych se moc nebránil správě z klikacího web GUI. Určitě budu používat virtualizaci (preferoval bych KVM) a kontejnery (LXC, ale asi by stačil i Docker). Některé služby jako třeba DLNA server, Syncthing, nebo Gitea bych rád oddělil do samostatných kontejnerů nebo VM.
Na otázku zatím nikdo bohužel neodpověděl.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz