Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
zákazníci o ní nejeví zájem.?? Javíš záujem? Si zákazník? Musia byť aspoň dvaja, či čo?
zákazníci o ní nejeví zájem.
??
Javíš záujem? Si zákazník? Podmienka splnená, nie? Či musíte byť aspoň dvaja?
https://www.google.com/intl/en/ipv6/statistics.html
A napadá ma ešte jeden bonmot
If the question is "Why don't they ...?" The answer is "Money".
S mým dnešním /48 rozsahem se té minulosti už jenom směju, ale tohle jsem bohužel zažil taky hodněkrát. Nedalo se nic dělat. Časem se IPv6 najednou objevil poté, co se změnil majitel toho poskytovatele nebo se něco jiného významného stalo.
Pokud "technici" (no to jsou ale technici, to by jeden blil) opravdu na modemech rutinně vypínají podporu IPv6, měli by za to jít sedět. Na to se asi nedá nic slušného říct. Kvůli takovým hlupákům ("technikům") potom vzniká ten mylný dojem, že o IPv6 vlastně není zájem, že IPv6 skoro nikdo nechce používat atd. Stačilo by nejspíš přestat s tím vypínáním. Vypínat by se měl tak leda IPv4, ne IPv6. Kocourkov.
Zažil jsem i horší situace, kdy jsem roky používal 6to4 (a občas jsem prskal nad problémy s MTU, kdykoliv nějaký "chytrý" správce serveru nechápal, jak má/nemá fungovat firewall, a filtroval ICMPv6) a po letech tohoto skoro-IPv6 přišla zpráva od poskytovatele, že zásadním způsobem zlepšil bezpečnost své sítě — tím, že všem sebral veřejné IPv4 adresy a že mají odteď úžasný pseudo-internet zkurvený NATem.
Trochu nechápu tu úvahu kolem optiky versus ADSL. Doma to mám tak, že optický kabel je prostě zavedený a můžu si vybrat jednoho z cca 20 operátorů, kteří na něm něco nabízejí. Někteří mají jenom 1 Gb/s, někteří mají 10 Gb/s, nakteří dávají /48 rozsahy, někteří jenom /56 atd. atp. Ale změna operátora je možná bez přechodu z optiky na něco jiného. Tohle se asi liší město od města, stát od státu.
Vymahatelnost práva jsem zmiňoval jako jeden z účelů státu. Přijde mi, že zneužití dominantního postavení i síťová neutralita s vymahatelností práva souvisí.
Že pro IPv6 (dnes) není ekonomická motivace, s tím vcelku souhlasím. Problém je (jako asi tak tisíc jiných problémů) úzce spjatý se vzděláním. Bez základního vzdělání v oblasti informačních technologií se ta ekonomická motivace nemá kde vzít.
Vzdělávací systém si neklade za cíl, aby absolventi základní školy používali počítač, nýbrž aby se nechali používat počítačem a aby se stali platícími zákazníky jediného správného dodavatele software. (To zajistil například korupční projekt Internet do škol z konce divokých 90. let.) Rozhodně nebylo a není cílem vychovat uživatele s aspoň základním povědomím o fungování internetu nebo (dokonce!) o bezpečnosti a soukromí na internetu.
Jo, kdyby třeba 90% koncových uživatelů internetových připojení řeklo "my nechceme sprostý NAT, který vyžaduje velkého bratra pro běžnou komunikaci, my chceme Internet v té podobě, v jaké měl fungovat" (tj. s veřejnými adresami, end-to-end komunikací, snadným end-to-end šifrováním bez sci-fi berliček typu double ratchet atd.) — jo, pak by najednou byla ekonomická motivace zavádět IPv6.
Lidem, kteří v těch divokých 90. letech chodili do školy, je dnes přes 30. Generace a něco času je úplně promarněná a nevypadá to na zlepšení. No, nedá se nic dělat. Pozdě plakat nad vyblitou šavlí.
Jo, kdyby třeba 90% koncových uživatelů internetových připojení řeklo "my nechceme sprostý NAT, který vyžaduje velkého bratra pro běžnou komunikaci, my chceme Internet v té podobě, v jaké měl fungovat" (tj. s veřejnými adresami, end-to-end komunikací, snadným end-to-end šifrováním bez sci-fi berliček typu double ratchet atd.) — jo, pak by najednou byla ekonomická motivace zavádět IPv6.
Ako to chceš realizovať. Je jedno aký system použiješ aj tak to ide cez jeden či viacej centrálných prvkov. Chceš aby mal každí užívateľ priamu linku do každého servera ?
Ak chceš toto zrealizovať, tak najprv zační u jednoúčelových zariadení. Tam je problém s vhodným firmvérom. Je tu veľke riziko ešte väčšieho povrchu pre útok.
Chceš aby mal každí užívateľ priamu linku do každého servera ?
Ale houby. Narážel jsem jenom na to, že:
Přímá komunikace je prostě z principu jednodušší a bezpečnější než spojení skrz Velkého Bratra. Nemluvě o tom, kolik těch velkých bráchů je rutinně odposlouchávaných a zcela pod vlivem tajných služeb, nejčastěji cizích. Tomáše Pitra zatkli na základě Skype hovorů (!) (nemají být šifrované? jasně, že jo, ale je to na hovno, když Skype vidí plain text!) ve Švýcarsku (!!!). Tím nechci tvrdit, že bych schvaloval finanční kriminalitu v jakékoliv podobě. Ale zároveň chci říct, že si nepřeju, aby kdokoliv mohl odposlouchávat, jak se s rodiči bavím o počasí. Protože jsem prostě rozhodl, že ta komunikace má být soukromá.
Jinak IPv6 mám od cca 2010 nebo kdy a žádné problémy jsem nezaznamenal. Možná tedy bude problém jinde.Tehdy bylo populární blokovat „z bezpečnostních důvodů“ veškeré ICMP, samozřejmě včetně fragmentation needed. Takže pokud jsi posílal pakety s velkým MTU, tak nefungoval třeba web Sazky. Omezit ho u sebe to vyřešilo.
Dobře, tak provider by měl taky dostat důtkami. (Hlavně jestli to pak ještě zkombinuje s techniky, které špatně platí.)
[postfix/smtp] connect to mail-gw.mfcr.cz[2a03:ddc0:0:ec02::19]:25: No route to host [postfix/smtp] connect to mail-gw2.mfcr.cz[2a03:ddc0:0:ec02::1a]:25: Connection refused--- Dete s tim guuglem dopice!
The 6to4 method makes use of proto-41 too, but instead of static configuration of the endpoints, the endpoint IPv4 address information is derived from the IPv6 addresses within the IPv6 packet header.Pokud to správně chápu, tak 6in4 potřebuje na obou koncích veřejnou unicastovou IPv4, je to ta varianta s tunel brokerem. Zatímco v případě 6to4 má klient IPv4 unicast a jako cílová se používá global 6to4 relay anycast 192.88.99.1 a IPv6 konec tunelu má speciální tvar 2002 + < IPv4 address in hex> + < custom id>. 6to4 možná potřebuje podporu od ISP.
příp. dneska teamsNo ale vždyť to je přesně ono, videohovory mezi počítači. Zatímco teď to jde přes centrální server v Tramtárii, řeší se jeho přetížení a jeho placení.
Tiskni
Sdílej: