Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
ssh jehopocitac nebo ssh pocitac.sit a uživatelské jméno, port, proxy server a případně i hostname a další hodnoty se nastaví automaticky.
jehopocitac command
ssh domena.onion.
Pokud nějaké příkazy zadáváš opakovaně, tak mi přijde lepší si na to udělat skript/alias/funkci, než spoléhat na to, že to bude v historii. Soubor s těmi skripty, aliasy či funkcemi se pak dá i snadno synchronizovat mezi počítači.
~/bin, jeste zacinajici podtrzitkem, abych se mohl dvojim poklepanim na TAB pokochat, k cemu vsemu jsem se dokopal
Ale ne vsechny prikazy musim vykonavat tak bezne, aby mi stalo za to je skriptovat/aliasovat
Budiz pochvalena lenost, matka pokroku...
Kdybych ale mel na vsech masinach synchronizovanou BASH historii... !
Ale ne vsechny prikazy musim vykonavat tak bezne, aby mi stalo za to je skriptovat/aliasovat
Já to chápu, já taky některé věci lovím v historii a nedělám si na všechno skripty. Každý má tu hranici někde – pro mne se to láme asi zhruba tam, kde je potřeba spouštět stejný příkaz na více strojích, takže tenhle problém neřeším. Takový příkaz si pak rozdistribuuji přes sftp nebo rsync na všechny servery. Jinak to jsou dost výjimečné případy a tam prostě zkopíruji příkaz přes schránku.
.bash_history mít dlouhou 10 000, ale všechno duplikovat ještě do dalšího souboru bez omezené velikosti) a na paměťové nároky Bashe to nebude mít vliv, jen místo pár desítek kilobajtů budeš synchronizovat pár megabajtů.
.bash_history.
Spíše bych šel cestou udržování .bash_aliases + .ssh/config a ty potom (např. přes rsync skript) distribuovat na ostatní stroje.
Tiskni
Sdílej: