Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová verze 0.4.15 (𝕏) svobodného operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows. Přehled novinek i s náhledy v oznámení o vydání.
Byl představen rpi-image-gen, tj. oficiální nástroj pro vytváření vlastních softwarových obrazů pro zařízení Raspberry Pi.
Byla vydána nová major verze 8.0, aktuálně 8.0.1, softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je lepší podpora Kobo KEPUB formátu nebo integrovaný lokálně běžící engine Piper pro převod textu na řeč používaný pro čtení nahlas (již od verze 7.18).
Společnost OpenAI rozšířila své API o nové audio modely. Nový model pro převod textu na řeč (text-to-speech model) lze bez přihlašování vyzkoušet na stránce OpenAI.fm.
Příspěvek Bezpečnost paměti pro webové fonty na blogu Chrome pro vývojáře rozebírá, proč se pro zpracování webových fontů v Chrome místo FreeType nově používá v Rustu napsaná Skrifa z Fontations.
V pátek 21. a v sobotu 22. března proběhnou Arduino Days 2025, tj. každoroční „narozeninová oslava“ platformy Arduino. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je bude možné na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V sobotu v Praze na Matfyzu.
Komunitná konferencia Bratislava OpenCamp, ktorá sa uskutoční už o tri týždne 5. 4. 2025 na FIIT STU pozná svoj program – návštevníkom ponúkne 3 paralelné behy prednášok a workshopov na rôzne témy týkajúce sa otvoreného softvéru či otvorených technológií.
Časopis MagPi od nakladatelství Raspberry Pi se s číslem 151 přejmenoval na Raspberry Pi Official Magazine. I pod novým názvem zůstává nadále ve formátu pdf zdarma ke čtení.
Japonská SoftBank Group kupuje firmu Ampere Computing za 6,5 miliardy dolarů. Ampere Computing vyrábí 32-128jádrové procesory Ampere Altra a 192jádrové procesory AmpereOne.
System se o to sam postara, protoze pozna SSD a zaridi se podle toho. Takze se predvsim uklidniBylo by prukaznejsi info, jak a cim ..?
Zkontrolovat zarovnání oddílů, důležitější než u HDD.
sudo sfdisk -l /dev/sda
Příklad výpisu vadného zarovnání:
Partition 3 does not start on physical sector boundary.
Problém bývá u dual-boot s Windows (zpravidla se ponechává, koupeno jako součást nového kompu). Může dojít až k překřížení partitions (viděl jsem). Odhaduji, že Microsoft produkt při nějaké "opravě" si rozšíří NTFS oddíl/zarovná, ale jde jen o domněnku. Skutečný důvod neznám.
alebo druhy variant ze resizne linux particiu a na konci spravy dalsiuOdkedy vie windows urobiť resize linuxovej partície?
Dobře vysvětleno.
A co když je SSD celé šifrováno? Jak je to potom s erase/write?
Musí být LUKS odemknutý? Nevadí, že je SSD připojeno?
No... Jednou jsem si to asi spletl a smazalo mi to celý "disk".
No možná jsem to nevěděl, takže nespletl, ale spustil v nevědomosti. Proto "asi".
Pokuď to ví.
Myslím,Myslím,? za ty roky?
cat /proc/diskstats ... 8 0 sda 56518828 1197455 22655903520 356031484 41337046 37546829 4672634037 1204824801 0 659723560 1560856286 0 0 0 0 0 0 8 1 sda1 253 109 33372 1211 355 16 22516 15898 0 7510 17109 0 0 0 0 0 0Siedme číslo k danému disku je počet zapísaných sektorov od posledného bootu.
uptime 17:25:04 up 30 days, 9:58, 4 users, load average: 0.38, 0.41, 0.43V tomto príklade to je teda 4672634037 sektorov za 30 dní, pri veľkosti sektora 512 bajtov to je spolu 2,17 TB za 30 dní, za rok 26,5 TB. Ak má disk 300 TBW, pri takejto záťaži by mal vydržať viac ako 11 rokov.
Ako bolo povedané, nemusíš robiť vôbec nič.viz 1.odpoved
Available Spare: 100% Data Units Written: 29,335,264 [15.0 TB]V špecifikácii je 144 TBW, takže som po šiestich rokoch niekde na jednej desatine. Od kedy som začal SSD používať (t.j. za tých 6 rokov) mi neodišiel ani jeden. Rotačných diskov som medzitým menil už niekoľko.
Ak čakáš, že Ti teraz budem hľadať v zdrojákoch jadra príslušné riadky, tak to sa nestane.Necekam, ale potvzujes ze jen slepe veris jako ostatni. Bez ohledu jestli jde o SSD, swap nebo cokoli jineho.
/dev/sda2 / ext4 defaults 0 1 => /dev/sda2 / ext4 defaults,noatime 0 1tim zajistis ze se pri cteni souboru nebude zaroven kazdemu ukladat "cas posledniho pristupu"
Linux a vše okolo to zná a dělá automaticky.A proto uz muzu jen zvanit na abicku Zdar Maxi
cenne opdovedi a rady
…abych zabranil nadbytecne castym a nadbytecne datove velkym zapisum/prepisum na SSD…
Úvahy jsou správné. Zásada číslo 1: Nikdy nevytvářet swap. Taky je dobré se ujistit, že /tmp
, /run
a podobné adresáře jsou tmpfs
, jak to u slušných distribucí bývá, nikoliv cosi prezistentního.
…a nezavisi na poctu zapisu/prepisu bunek disku…
Závisí. Ale to nechme stranou. (Závislost je složitější než u SSD.)
Jake oddily a jake souborove systemy pouzit?
Souborový systém: Jediná smysluplná volba je Btrfs (posledních cca 10 let). Dalších úvah na toto téma netřeba.
Oddíly:
Nastavení: V podstatě není nutné. Btrfs si automaticky zjistí, že se jedná o SSD, a nastaví si vše potřebné. Ve výstupu mkfs.btrfs
bude někde SSD detected: ...
a pokud je tam správná odpověď, bude vše v pořádku.
Mimo téma (netýká se SSD): Vřele doporučuji použít xxhash
místo crc32c
(viz man mkfs.btrfs
).
Jo a ještě někde v sysctl.d
si občas nastavuju vm.dirty_writeback_centisecs = 6000
. Což je ale kontroverzní nápad, protože otázka je, jestli je uživatel opravdu ochoten ztratit až minutu práce (při nečekaném vypnutí) jen pro jakési pohodlí a menší opotřebení stroje. Různá pro a proti si už musí každý rozmyslet.
Jak zajistit rovnomerne opotrebeni SSD a celkove minimalni pocty a objemy zapisu/prepisu?
To první nemáš jak zajistit; to (ne)zajišťuje firmware SSD. To druhé se ovlivnit dá, třeba tím, že výpočty, které intenzivně vytvářejí spoustu dočasných dat (příklad: kompilace velkých kusů software, kernelu atd. atp.) necháš ukládat dočasné soubory někam do tmpfs
.
Je tu ale jedna otázka: Morální životnost hardwaru je tak maximálně kolem 5 let. Pak se v podstatě každý začne poohlížet po něčem novém. Jaký má tedy smysl zacházet s SSD tak, aby dokázalo přežít třeba 20 let? Podle mě žádný. Já osobně beru SSD jako spotřební materiál. Když dosáhne třeba 30% TBW, jeho rychlost je hluboko pod 1% původní rychlosti (příklad: <50 MB/s místo >5 GB/s) a v takovém případě ho prostě vyměním. (Přesněji řečeno, obvykle to u mě je Btrfs RAID1 nebo RAID6, takže ta SSD prostě postupně nahradím, bez nějakého dramatického kopírování souborů.)
Dlužno navíc ještě dodat, že velké opotřebení SSD s častými výměnami u mě souviselo s výpočty, které 999‰ lidí nedělá. (A já už taky ne.) Při „normálním“ (byť intenzivním) použití mých SSD to vidím na několik let životnosti a pak výměnu kvůli zastaralosti, ne kvůli opotřebení.
Teď se dívám, že tu ostatní zmínili ještě noatime
. Ten jsem zapomněl uvést. Samozřejmě noatime,nodiratime
nastavuju vždy a všude jako první věc při editaci fstab
.
Co vím, tak Andrej je pro aktuální sw a stabilní fs, co dokáže zajistit konzistenci datZe lezt do zadku by si svedl, jen tak dal
Naprostý nesmysl.
Detaily (například lidská chyba vedoucí k přepisu jednoho RAID zařízení chybnými daty) se tady už řešily stokrát.
Migrace z jednoho ne-socka hardwaru na jiný ne-socka hardware se zachováním integrity v každé fázi migrace je na tom ne-socka hardwaru řešená jak?
…ani nevi, ze neco takoveho existuje…
Spíš ví, že to (ve skutečnosti, mimo marketingové žvásty) neexistuje.
Záleží na tom, zda a kdy začne být srovnatelný s Btrfs / ZFS (stabilitou a spolehlivostí, pokročilými vlastnostmi, efektivitou). Pak ho vyzkouším.
Dál záleží na tom, zda a kdy začne Btrfs / ZFS v několika podstatných ohledech předčit. Pak ho začnu používat.
Dál záleží na tom, jaké budu mít během několika let zkušenosti. Pokud dobré, začnu ho doporučovat.
Jinými slovy, bude to přesně stejný postup a rozhodovací mechanismus jako v dávné minulosti při přechodu od zastaralých filesystémů k Btrfs / ZFS.
noatime Do not update inode access times on this filesystem (e.g. for faster access on the news spool to speed up news servers). This works for all inode types (directories too), so it implies nodiratime.
LBA Format 0 : Metadata Size: 0 bytes - Data Size: 512 bytes - Relative Performance: 0x2 Good LBA Format 1 : Metadata Size: 8 bytes - Data Size: 512 bytes - Relative Performance: 0x2 Good LBA Format 2 : Metadata Size: 16 bytes - Data Size: 512 bytes - Relative Performance: 0x2 Good LBA Format 3 : Metadata Size: 0 bytes - Data Size: 4096 bytes - Relative Performance: 0 Best (in use) LBA Format 4 : Metadata Size: 8 bytes - Data Size: 4096 bytes - Relative Performance: 0 Best LBA Format 5 : Metadata Size: 64 bytes - Data Size: 4096 bytes - Relative Performance: 0 Best LBA Format 6 : Metadata Size: 128 bytes - Data Size: 4096 bytes - Relative Performance: 0 Best
LBA Format 0 : Metadata Size: 0 bytes - Data Size: 512 bytes - Relative Performance: 0 Best (in use) LBA Format 1 : Metadata Size: 0 bytes - Data Size: 4096 bytes - Relative Performance: 0 BestKdybys mel tuseni, jak pocitace funguji a zapnul mozek, tak Ti dojde, ze vicemene jenom prijdes o overhead na sbernicich, protoze tam bude behat jenom ctvrtina hlavicek. Plus do toho bude hodne mluvit FW disku, ale nazor vyrobcu je jasny.
Treba Samsung je nazoru, ze je to jedno:Hodnotě ve výpisu smartclt bych neříkal "názor" Samsungu.
vicemene jenom prijdes o overhead na sbernicichA myslíš, že při Random Read malých souborů nebo Sequential Read velkých souborů je úzkým hrdlem sběrnice? Já myslím, že není. Nechci se s tebou pouštět do osobního sporu. Klidně se nechám přesvědčit, že přepnutí ve FW z 512 na 4k lze získat výkon navíc, ale z odkazu, který jsem dával výše ten dojem nemám. Chtělo by to čísla a grafy. Podle jedné hodnoty ze smartctl ani podle teorie ohledně overheadu na sběrnici takový závěr učinit nemůžeme.
Jediná smysluplná volba je Btrfs (posledních cca 10 let). Dalších úvah na toto téma netřeba.
Jako chápu tvoje nadšení pro BTRFS, ale tvrdit, že o jiných FS nemá smysl ani uvažovat, to už je moc i na Andreje z AbcLinuxu. Představa, že RedHat, který vsadil na XFS nebo všichni ti, co používají stabilní a v některých ohledech (pro BTRFS) nedostižně výkonné EXT4 jsou zcela nesvéprávní je dost naivní... Jistě, tyto FS nemají kontrolní součty, ale nezdá se, že by "silent data corruption" byl nějaký reálný problém, alespoň ne pro statisticky významnou množinu uživatelů. Ono i ty SSD nějaké kontrolní součty interně samozřejmě používají a výrobci ty statistiky/pravděpodobnosti mají většinou dobře spočítané. Pokuď někdo na data chce použít libovolný čínský elektroodpad, tak je určitě FS s kontrolními součty dobrá volba, ale že by nad tím nemělo smysl ani uvažovat, tak to vážně ne...
Tiskni
Sdílej: