openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Studentská dílna Macgyver zve na další Virtuální Bastlírnu - pravidelné online setkání všech, kdo mají blízko k bastlení, elektronice, IT, vědě a technice. Letní prázdniny jsou za námi a je čas probrat novinky, které se přes srpen nahromadily. Tentokrát jich je více než 50! Těšit se můžete mimo jiné na:
Hardware – Bus Pirate na ESP32, reverse engineering Raspberry Pi, pseudo-ZX-80 na RISC-V, PicoCalc, organizéry na nářadí z pěny nebo … více »Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Řešení dotazu:
hodne experimentujem s Linuxom - Debian.
Tam čistota opravdu nehrozí. Na experimentování doporučuji solidní dostro, nikoliv nejhorší distro na světě.
Aby som tieto projekty rozbehal, je nutne nainstalovat kniznice a ine zavyslosti z repozitarov alebo kompilovane zo zdrojakov.
Na slušném distru se dá 99% tohoto ušetřit. Když zkusíš náhodných 20 projektů z GitHubu, aktuálních a udržovaných, prostě přeložit (dejme tomu) na současném Archu a závislosti si nainstaluješ ze standardních distribučních balíků, jak to má být, rozběháš těch projektů (dejme tomu) 18 z 20.
Na Debianu možná tak 5 z 20 a to budeš rád. Zbytek bude peklo, zastaralé verze, verze zmrvené pro Debian, a tak dále.
Nemluvě o tom, že na Archu je ultra-jednoduché udělat si PKGBUILD
a všechno mít rovnou jako balíček (s korektní správou souborů a (od)instalací). Na Debianu je tvorba vlastních balíčků prakticky nemožná záležitost, pokud se tomu člověk nechce věnovat full-time.
Ako cas siel, z disku sa stalo jedno velke smetisko - cca 50GB projektov vlastnych aj cudzich proste bordel.
Zásda číslo 1: nikdy neinstalovat nic pod root
em přímo ze zdrojáků (stylem make install
). Od toho je na slušných distrech fakeroot
používaný balíčkovacím manažerem, už odnepaměti.
Záchrana číslo 1: prostě vyhledat ničím nevlastněné soubory mimo /home
(leč bacha na /etc
a na adresáře končící na .d
atd.) a smazat je.
Dostal som sa do "dependency hell" stavu a problemy so zavislostami - rozbil som si Debiana.
Možná. V každém případě, Debian je rozbitý už sám od sebe, z principu.
Vysledok bol cisty reinstall a zahodenie vsetkeho balastu - ten bordel sa nedal ani rozumne vytriedit.
Ale ano, dal. Jenže na rozumném distru by především ani nevznikl.
Mal som supercisty zaklad na kancelarsku pracu s virtualboxom.
Proč takový šílený overkill? Pokud experimentuješ s několika instancemi téhož systému (stejná architektura, stejný kernel) a liší se jenom obsah souborového systému, od toho jsou LXC kontejnery.
Nejlepší tool na tohle je virt-manager
a libvirtd
. V jednom společném UI máš
Ale problem bola obsluha - virtualka fullscreen - nevedel som si na to zvyknut, odozvy misi a klevesnice - bolo tam citelne mikrooneskorenie.
Když chci nativně fungující virtuálku (například FreeBSD jako virtuálku v Linuxu), dám té virtuálce přes virt-manager
+ KVM celou grafickou kartu přes VFIO, například celou tučnou NVidii v eGPU. A k tomu taky nějaký ten Thunderbolt USB hub (skrz PCIe + VFIO). Pak má prostě (de facto) nativní výkon.
Pokud jde o virtuálku v okně, zpoždění není tak hrozné, když si tam v KVM zprovozníš virtio
, k tomu případně Spice, a k tomu taky (skrz virtio
) grafickou akceleraci.
Nicméně tohle↑ je pořád o scénáři typu jiný systém / jiný kernel. Pro stejnou architekturu + stejný kernel, jenom jiné soubory, potřebuješ LXC kontejner. Pak všechny starosti s latencí zmizí.
Strata vykonu bola citelna aj ked som robil len v jednej VM.
LXC → Nulová ztráta výkonu.
KVM + libvirtd virtuálka + virtio
balloon + rozumně nastavené SMP → Zanedbatelná ztráta výkonu.
Stačí si vybrat.
Mate nejake napady ako udzat cisty system, nerozbit si ho a popritom si skusat a ucit sa.
Není třeba mít nápady. Stačí používat standardní a desetiletími prověřená řešení (místo ad-hoc hacků všeho druhu):
/home
mezi nimi třeba může být sdílený, pokud je to žádoucí. Nebo taky nemusí.Hlavně je potřeba na takové věci trochu myslet předem, dřív než uživatel začne vytvářet bordel.
Na Debianu je tvorba vlastních balíčků prakticky nemožná záležitost, pokud se tomu člověk nechce věnovat full-time.
Sorry, ale plácáš blbosti. Práce na full-time je to za předpokladu, že chceš svoje balíky dostat do oficiální distribuce. Pokud si děláš balíky jen pro svou potřebu, tak není problém.
Ten člověk v tom má evidentně guláš, takže si stadiem zabordeleného systému projde bez ohledu na distribuci. Debian mu ale naopak nedovolí ten systém rozesrat totálně. Jenom se musí naučit číst. APT je docela ukecaný a většinou se i snaží poradit co dál.
Debian mu ale naopak nedovolí ten systém rozesrat totálně.
Ano, to mu skutečně nedovolí, neboť Debian je totálně rozesraný už sám od sebe v momentě instalace.
Možná by se to dalo přirovnat k onomu prazvláštnímu způsobu obrany před šířením požárů, kdy se cíleně vypálí pás pole nebo lesa, aby se potom přes spáleniště nedostal větší požár… Leč soudě podle tazatelovy nespokojenosti s výsledkem, tohle přirovnání nejspíš nesedí. (Spáleniště nepomohlo.)
Nelze než doporučit vyhnout se Debianu. Uživatel může nadělat spoustu chyb s každou distribucí, to bezesporu, ale není důvod si situaci od začátku komplikovat tou nejhorší distribucí.
Debian je totálně rozesraný už sám od sebe v momentě instalace.A proto je to jedna z nejpoužívanějších linuxových distribucí na serverech.
Tiskni
Sdílej: