Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Řešení dotazu:
hodne experimentujem s Linuxom - Debian.
Tam čistota opravdu nehrozí. Na experimentování doporučuji solidní dostro, nikoliv nejhorší distro na světě.
Aby som tieto projekty rozbehal, je nutne nainstalovat kniznice a ine zavyslosti z repozitarov alebo kompilovane zo zdrojakov.
Na slušném distru se dá 99% tohoto ušetřit. Když zkusíš náhodných 20 projektů z GitHubu, aktuálních a udržovaných, prostě přeložit (dejme tomu) na současném Archu a závislosti si nainstaluješ ze standardních distribučních balíků, jak to má být, rozběháš těch projektů (dejme tomu) 18 z 20.
Na Debianu možná tak 5 z 20 a to budeš rád. Zbytek bude peklo, zastaralé verze, verze zmrvené pro Debian, a tak dále.
Nemluvě o tom, že na Archu je ultra-jednoduché udělat si PKGBUILD a všechno mít rovnou jako balíček (s korektní správou souborů a (od)instalací). Na Debianu je tvorba vlastních balíčků prakticky nemožná záležitost, pokud se tomu člověk nechce věnovat full-time.
Ako cas siel, z disku sa stalo jedno velke smetisko - cca 50GB projektov vlastnych aj cudzich proste bordel.
Zásda číslo 1: nikdy neinstalovat nic pod rootem přímo ze zdrojáků (stylem make install). Od toho je na slušných distrech fakeroot používaný balíčkovacím manažerem, už odnepaměti.
Záchrana číslo 1: prostě vyhledat ničím nevlastněné soubory mimo /home (leč bacha na /etc a na adresáře končící na .d atd.) a smazat je.
Dostal som sa do "dependency hell" stavu a problemy so zavislostami - rozbil som si Debiana.
Možná. V každém případě, Debian je rozbitý už sám od sebe, z principu.
Vysledok bol cisty reinstall a zahodenie vsetkeho balastu - ten bordel sa nedal ani rozumne vytriedit.
Ale ano, dal. Jenže na rozumném distru by především ani nevznikl.
Mal som supercisty zaklad na kancelarsku pracu s virtualboxom.
Proč takový šílený overkill? Pokud experimentuješ s několika instancemi téhož systému (stejná architektura, stejný kernel) a liší se jenom obsah souborového systému, od toho jsou LXC kontejnery.
Nejlepší tool na tohle je virt-manager a libvirtd. V jednom společném UI máš
Ale problem bola obsluha - virtualka fullscreen - nevedel som si na to zvyknut, odozvy misi a klevesnice - bolo tam citelne mikrooneskorenie.
Když chci nativně fungující virtuálku (například FreeBSD jako virtuálku v Linuxu), dám té virtuálce přes virt-manager + KVM celou grafickou kartu přes VFIO, například celou tučnou NVidii v eGPU. A k tomu taky nějaký ten Thunderbolt USB hub (skrz PCIe + VFIO). Pak má prostě (de facto) nativní výkon.
Pokud jde o virtuálku v okně, zpoždění není tak hrozné, když si tam v KVM zprovozníš virtio, k tomu případně Spice, a k tomu taky (skrz virtio) grafickou akceleraci.
Nicméně tohle↑ je pořád o scénáři typu jiný systém / jiný kernel. Pro stejnou architekturu + stejný kernel, jenom jiné soubory, potřebuješ LXC kontejner. Pak všechny starosti s latencí zmizí.
Strata vykonu bola citelna aj ked som robil len v jednej VM.
LXC → Nulová ztráta výkonu.
KVM + libvirtd virtuálka + virtio balloon + rozumně nastavené SMP → Zanedbatelná ztráta výkonu.
Stačí si vybrat.
Mate nejake napady ako udzat cisty system, nerozbit si ho a popritom si skusat a ucit sa.
Není třeba mít nápady. Stačí používat standardní a desetiletími prověřená řešení (místo ad-hoc hacků všeho druhu):
/home mezi nimi třeba může být sdílený, pokud je to žádoucí. Nebo taky nemusí.Hlavně je potřeba na takové věci trochu myslet předem, dřív než uživatel začne vytvářet bordel.
Na Debianu je tvorba vlastních balíčků prakticky nemožná záležitost, pokud se tomu člověk nechce věnovat full-time.
Sorry, ale plácáš blbosti. Práce na full-time je to za předpokladu, že chceš svoje balíky dostat do oficiální distribuce. Pokud si děláš balíky jen pro svou potřebu, tak není problém.
Ten člověk v tom má evidentně guláš, takže si stadiem zabordeleného systému projde bez ohledu na distribuci. Debian mu ale naopak nedovolí ten systém rozesrat totálně. Jenom se musí naučit číst. APT je docela ukecaný a většinou se i snaží poradit co dál.
Debian mu ale naopak nedovolí ten systém rozesrat totálně.
Ano, to mu skutečně nedovolí, neboť Debian je totálně rozesraný už sám od sebe v momentě instalace.
Možná by se to dalo přirovnat k onomu prazvláštnímu způsobu obrany před šířením požárů, kdy se cíleně vypálí pás pole nebo lesa, aby se potom přes spáleniště nedostal větší požár… Leč soudě podle tazatelovy nespokojenosti s výsledkem, tohle přirovnání nejspíš nesedí. (Spáleniště nepomohlo.)
Nelze než doporučit vyhnout se Debianu. Uživatel může nadělat spoustu chyb s každou distribucí, to bezesporu, ale není důvod si situaci od začátku komplikovat tou nejhorší distribucí.
Debian je totálně rozesraný už sám od sebe v momentě instalace.A proto je to jedna z nejpoužívanějších linuxových distribucí na serverech.
napsat, ze strasne chces, aby ostatni vedeli, ze jsi totalni kokot, jde i kratsim zpusobem
Tiskni
Sdílej: