Po vlastních microSD kartách nabízí nově Raspberry Pi také vlastní NVMe SSD disky. Samostatně i v sadách s M.2 HAT+.
Byla zveřejněna (𝕏) Zpráva o činnosti Digitální a informační agentury (DIA) za rok 2023 (pdf). Začíná slovy ředitele: "Vznik Digitální a informační agentury (DIA) je v posledních letech možná jedním z nejvýznamnějších kroků, který dodá potřebný impuls digitalizaci státní správy."
Vývojáři AlmaLinuxu představili AlmaLinux OS Kitten 10, tj. vývojovou verzi AlmaLinux OS 10 vycházejícího z CentOS Stream 10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proč Kitten? Verze AlmaLinux OS jsou pojmenované podle kočkovitých šelem. Z kotěte vyroste další kočka.
Kryptografická knihovna OpenSSL byla vydána v nové verzi 3.4. Přehled změn na GitHubu.
Bylo objeveno nové největší prvočíslo. Jedná se o Mersennovo prvočíslo známé též jako M136279841. To znamená, že v binární formě je prvočíslo tvořeno 136 279 841 jedničkami. Objeveno bylo v rámci distribuovaného výpočetních projektu GIMPS (Great Internet Mersenne Prime Search). Zajímavostí je, že na rozdíl od předchozích takto objevených prvočísel nebylo objeveno pomocí CPU, ale na grafické kartě NVIDIA A100 s pomocí programu Gpuowl.
Protokol MQTT (Wikipedie) dnes slaví 25 let (Mastodon, 𝕏). První publikovaná specifikace je z 22. října 1999.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.4. Přehled novinek na GitLabu. Z novinek lze zmínit podporu telefonu Google Pixel 7. Na stránkách Murena lze koupit Murena Pixel 7.
Připojte se ve středu 30. 10. 2024 od 10:00 do 12:00 na náš webinář "Řízení přístupu do PostgreSQL prostřednictvím externího autentizačního providera" (registrace zdarma) a naučte se, jak nastavit ověřování pomocí GSSAPI pro bezpečný přístup k databázím (Microsoft Active Directory nebo FreeIPA). Záznam předchozího webináře "Co je nového v PostgreSQL 17" můžete zhlédnout zde.
… více »Byla vydána nová verze 0.55 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
Dle plánu bylo dnes vydáno Factorio 2.0 a Factorio: Space Age, tj. aktualizace 2.0 počítačové hry Factorio (Wikipedie) oficiálně běžící také na Linuxu a velké vesmírní rozšíření Factorio: Space Age.
Řešení dotazu:
hodne experimentujem s Linuxom - Debian.
Tam čistota opravdu nehrozí. Na experimentování doporučuji solidní dostro, nikoliv nejhorší distro na světě.
Aby som tieto projekty rozbehal, je nutne nainstalovat kniznice a ine zavyslosti z repozitarov alebo kompilovane zo zdrojakov.
Na slušném distru se dá 99% tohoto ušetřit. Když zkusíš náhodných 20 projektů z GitHubu, aktuálních a udržovaných, prostě přeložit (dejme tomu) na současném Archu a závislosti si nainstaluješ ze standardních distribučních balíků, jak to má být, rozběháš těch projektů (dejme tomu) 18 z 20.
Na Debianu možná tak 5 z 20 a to budeš rád. Zbytek bude peklo, zastaralé verze, verze zmrvené pro Debian, a tak dále.
Nemluvě o tom, že na Archu je ultra-jednoduché udělat si PKGBUILD a všechno mít rovnou jako balíček (s korektní správou souborů a (od)instalací). Na Debianu je tvorba vlastních balíčků prakticky nemožná záležitost, pokud se tomu člověk nechce věnovat full-time.
Ako cas siel, z disku sa stalo jedno velke smetisko - cca 50GB projektov vlastnych aj cudzich proste bordel.
Zásda číslo 1: nikdy neinstalovat nic pod rootem přímo ze zdrojáků (stylem make install). Od toho je na slušných distrech fakeroot používaný balíčkovacím manažerem, už odnepaměti.
Záchrana číslo 1: prostě vyhledat ničím nevlastněné soubory mimo /home (leč bacha na /etc a na adresáře končící na .d atd.) a smazat je.
Dostal som sa do "dependency hell" stavu a problemy so zavislostami - rozbil som si Debiana.
Možná. V každém případě, Debian je rozbitý už sám od sebe, z principu.
Vysledok bol cisty reinstall a zahodenie vsetkeho balastu - ten bordel sa nedal ani rozumne vytriedit.
Ale ano, dal. Jenže na rozumném distru by především ani nevznikl.
Mal som supercisty zaklad na kancelarsku pracu s virtualboxom.
Proč takový šílený overkill? Pokud experimentuješ s několika instancemi téhož systému (stejná architektura, stejný kernel) a liší se jenom obsah souborového systému, od toho jsou LXC kontejnery.
Nejlepší tool na tohle je virt-manager a libvirtd. V jednom společném UI máš
Ale problem bola obsluha - virtualka fullscreen - nevedel som si na to zvyknut, odozvy misi a klevesnice - bolo tam citelne mikrooneskorenie.
Když chci nativně fungující virtuálku (například FreeBSD jako virtuálku v Linuxu), dám té virtuálce přes virt-manager + KVM celou grafickou kartu přes VFIO, například celou tučnou NVidii v eGPU. A k tomu taky nějaký ten Thunderbolt USB hub (skrz PCIe + VFIO). Pak má prostě (de facto) nativní výkon.
Pokud jde o virtuálku v okně, zpoždění není tak hrozné, když si tam v KVM zprovozníš virtio, k tomu případně Spice, a k tomu taky (skrz virtio) grafickou akceleraci.
Nicméně tohle↑ je pořád o scénáři typu jiný systém / jiný kernel. Pro stejnou architekturu + stejný kernel, jenom jiné soubory, potřebuješ LXC kontejner. Pak všechny starosti s latencí zmizí.
Strata vykonu bola citelna aj ked som robil len v jednej VM.
LXC → Nulová ztráta výkonu.
KVM + libvirtd virtuálka + virtio balloon + rozumně nastavené SMP → Zanedbatelná ztráta výkonu.
Stačí si vybrat.
Mate nejake napady ako udzat cisty system, nerozbit si ho a popritom si skusat a ucit sa.
Není třeba mít nápady. Stačí používat standardní a desetiletími prověřená řešení (místo ad-hoc hacků všeho druhu):
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/home mezi nimi třeba může být sdílený, pokud je to žádoucí. Nebo taky nemusí.Hlavně je potřeba na takové věci trochu myslet předem, dřív než uživatel začne vytvářet bordel.
Na Debianu je tvorba vlastních balíčků prakticky nemožná záležitost, pokud se tomu člověk nechce věnovat full-time.
Sorry, ale plácáš blbosti. Práce na full-time je to za předpokladu, že chceš svoje balíky dostat do oficiální distribuce. Pokud si děláš balíky jen pro svou potřebu, tak není problém.
Ten člověk v tom má evidentně guláš, takže si stadiem zabordeleného systému projde bez ohledu na distribuci. Debian mu ale naopak nedovolí ten systém rozesrat totálně. Jenom se musí naučit číst. APT je docela ukecaný a většinou se i snaží poradit co dál.
Debian mu ale naopak nedovolí ten systém rozesrat totálně.
Ano, to mu skutečně nedovolí, neboť Debian je totálně rozesraný už sám od sebe v momentě instalace.
Možná by se to dalo přirovnat k onomu prazvláštnímu způsobu obrany před šířením požárů, kdy se cíleně vypálí pás pole nebo lesa, aby se potom přes spáleniště nedostal větší požár… Leč soudě podle tazatelovy nespokojenosti s výsledkem, tohle přirovnání nejspíš nesedí. (Spáleniště nepomohlo.)
Nelze než doporučit vyhnout se Debianu. Uživatel může nadělat spoustu chyb s každou distribucí, to bezesporu, ale není důvod si situaci od začátku komplikovat tou nejhorší distribucí.
Debian je totálně rozesraný už sám od sebe v momentě instalace.A proto je to jedna z nejpoužívanějších linuxových distribucí na serverech.
napsat, ze strasne chces, aby ostatni vedeli, ze jsi totalni kokot, jde i kratsim zpusobem
Tiskni
Sdílej:
28.6. 21:11