Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
Řešení dotazu:
hodne experimentujem s Linuxom - Debian.
Tam čistota opravdu nehrozí. Na experimentování doporučuji solidní dostro, nikoliv nejhorší distro na světě.
Aby som tieto projekty rozbehal, je nutne nainstalovat kniznice a ine zavyslosti z repozitarov alebo kompilovane zo zdrojakov.
Na slušném distru se dá 99% tohoto ušetřit. Když zkusíš náhodných 20 projektů z GitHubu, aktuálních a udržovaných, prostě přeložit (dejme tomu) na současném Archu a závislosti si nainstaluješ ze standardních distribučních balíků, jak to má být, rozběháš těch projektů (dejme tomu) 18 z 20.
Na Debianu možná tak 5 z 20 a to budeš rád. Zbytek bude peklo, zastaralé verze, verze zmrvené pro Debian, a tak dále.
Nemluvě o tom, že na Archu je ultra-jednoduché udělat si PKGBUILD a všechno mít rovnou jako balíček (s korektní správou souborů a (od)instalací). Na Debianu je tvorba vlastních balíčků prakticky nemožná záležitost, pokud se tomu člověk nechce věnovat full-time.
Ako cas siel, z disku sa stalo jedno velke smetisko - cca 50GB projektov vlastnych aj cudzich proste bordel.
Zásda číslo 1: nikdy neinstalovat nic pod rootem přímo ze zdrojáků (stylem make install). Od toho je na slušných distrech fakeroot používaný balíčkovacím manažerem, už odnepaměti.
Záchrana číslo 1: prostě vyhledat ničím nevlastněné soubory mimo /home (leč bacha na /etc a na adresáře končící na .d atd.) a smazat je.
Dostal som sa do "dependency hell" stavu a problemy so zavislostami - rozbil som si Debiana.
Možná. V každém případě, Debian je rozbitý už sám od sebe, z principu.
Vysledok bol cisty reinstall a zahodenie vsetkeho balastu - ten bordel sa nedal ani rozumne vytriedit.
Ale ano, dal. Jenže na rozumném distru by především ani nevznikl.
Mal som supercisty zaklad na kancelarsku pracu s virtualboxom.
Proč takový šílený overkill? Pokud experimentuješ s několika instancemi téhož systému (stejná architektura, stejný kernel) a liší se jenom obsah souborového systému, od toho jsou LXC kontejnery.
Nejlepší tool na tohle je virt-manager a libvirtd. V jednom společném UI máš
Ale problem bola obsluha - virtualka fullscreen - nevedel som si na to zvyknut, odozvy misi a klevesnice - bolo tam citelne mikrooneskorenie.
Když chci nativně fungující virtuálku (například FreeBSD jako virtuálku v Linuxu), dám té virtuálce přes virt-manager + KVM celou grafickou kartu přes VFIO, například celou tučnou NVidii v eGPU. A k tomu taky nějaký ten Thunderbolt USB hub (skrz PCIe + VFIO). Pak má prostě (de facto) nativní výkon.
Pokud jde o virtuálku v okně, zpoždění není tak hrozné, když si tam v KVM zprovozníš virtio, k tomu případně Spice, a k tomu taky (skrz virtio) grafickou akceleraci.
Nicméně tohle↑ je pořád o scénáři typu jiný systém / jiný kernel. Pro stejnou architekturu + stejný kernel, jenom jiné soubory, potřebuješ LXC kontejner. Pak všechny starosti s latencí zmizí.
Strata vykonu bola citelna aj ked som robil len v jednej VM.
LXC → Nulová ztráta výkonu.
KVM + libvirtd virtuálka + virtio balloon + rozumně nastavené SMP → Zanedbatelná ztráta výkonu.
Stačí si vybrat.
Mate nejake napady ako udzat cisty system, nerozbit si ho a popritom si skusat a ucit sa.
Není třeba mít nápady. Stačí používat standardní a desetiletími prověřená řešení (místo ad-hoc hacků všeho druhu):
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/home mezi nimi třeba může být sdílený, pokud je to žádoucí. Nebo taky nemusí.Hlavně je potřeba na takové věci trochu myslet předem, dřív než uživatel začne vytvářet bordel.
Na Debianu je tvorba vlastních balíčků prakticky nemožná záležitost, pokud se tomu člověk nechce věnovat full-time.
Sorry, ale plácáš blbosti. Práce na full-time je to za předpokladu, že chceš svoje balíky dostat do oficiální distribuce. Pokud si děláš balíky jen pro svou potřebu, tak není problém.
Ten člověk v tom má evidentně guláš, takže si stadiem zabordeleného systému projde bez ohledu na distribuci. Debian mu ale naopak nedovolí ten systém rozesrat totálně. Jenom se musí naučit číst. APT je docela ukecaný a většinou se i snaží poradit co dál.
Debian mu ale naopak nedovolí ten systém rozesrat totálně.
Ano, to mu skutečně nedovolí, neboť Debian je totálně rozesraný už sám od sebe v momentě instalace.
Možná by se to dalo přirovnat k onomu prazvláštnímu způsobu obrany před šířením požárů, kdy se cíleně vypálí pás pole nebo lesa, aby se potom přes spáleniště nedostal větší požár… Leč soudě podle tazatelovy nespokojenosti s výsledkem, tohle přirovnání nejspíš nesedí. (Spáleniště nepomohlo.)
Nelze než doporučit vyhnout se Debianu. Uživatel může nadělat spoustu chyb s každou distribucí, to bezesporu, ale není důvod si situaci od začátku komplikovat tou nejhorší distribucí.
Debian je totálně rozesraný už sám od sebe v momentě instalace.A proto je to jedna z nejpoužívanějších linuxových distribucí na serverech.
napsat, ze strasne chces, aby ostatni vedeli, ze jsi totalni kokot, jde i kratsim zpusobem
Tiskni
Sdílej:
28.6.2024 21:11