Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
apt install -y debootstrap gdisk dosfstools zfsutils-linux zfs-initramfs grub-efi-amd64 shim-signed efibootmgr wget gnupgmountpoint
zfs create -o mountpoint=none rpool/ROOT zfs create -o mountpoint=/ rpool/ROOT zfs create -o mountpoint=/DATA rpool/DATA zfs create -o mountpoint=none bpool/BOOT zfs create -o mountpoint=/boot bpool/BOOT/debianBootstrap systému
debootstrap --include=vim,ssh,btop,traceroute trixie /mnt http://deb.debian.org/debianBind mounts
mount --rbind /dev /mnt/dev mount --rbind /proc /mnt/proc mount --rbind /sys /mnt/sysPřidání proxmox repozitáře
wget -qO /usr/share/keyrings/proxmox-archive-keyring.gpg http://download.proxmox.com/debian/proxmox-archive-keyring.gpg deb [signed-by=/usr/share/keyrings/proxmox-archive-keyring.gpg] http://download.proxmox.com/debian/pve bookworm pve-no-subscription
apt update
apt install -y proxmox-default-kernel proxmox-default-headers \\
zfsutils-linux zfs-initramfs \\
grub-efi-amd64 shim-signed efibootmgr locales
EFI format + GRUB instalace
for d in ${DISKS[*]}; do
mkfs.vfat -F32 \${d}1
done
mkdir -p /boot/efi
mount /dev/sda1 /boot/efi
for d in ${DISKS[*]}; do
grub-install --target=x86_64-efi --efi-directory=/boot/efi \\
--bootloader-id=debian --recheck --removable "\$d"
done
update-initramfs -c -k all
update-grub
Hezký večer, chtěl bych postavit storage rovnou na ZFS…
Operační systém / kernel bude FreeBSD? Pak by to dávalo smysl…
V případě Linuxu je s největší pravděpodobností lepší volbou Btrfs. Někdy (zřídka) můžou existovat technické důvody pro ZFS, například kompatibilita snapshotů z/do send/receive s nějakým zálohovacím mechanismem atd. Jinak má ovšem ZFS stále stejný „problém“ s oddělenou kompilací kernelových modulů.
Říkal sem si než řešit složitě moduly ZFS tak použít kernel od Proxmoxu.
To zní jako spolehlivý postup, jak se střelit do nohy. Vždy je lepší použít standardní kernel příslušné distribuce.
„Problém“ s moduly není nijak složitý; na rozumném distru je to otázka jednoho příkazu typu paru -Sy zfs-utils zfs-dkms.
Skutečný problém (dočasně) nastane, když zfs-dkms (dočasně) nebude kompatibilní s nejnovější verzí kernelu. V takovém případě bude nutné (hrůza!) posečkat s aktualizací kernelu.
EFI format + GRUB instalace
Totálně, kolosálně špatně. Server s úložištěm nemá nikdy bootovat ze svého diskového pole. Nemá smysl mít na každém disku EFI oddíl. Nemá smysl mít na každém disku vůbec nějaké oddíly. Na mých diskových polích nikdy nemám tabulku GPT. Prostě přímo celé disky přidám do Btrfs nebo ZFS. Tabulka oddílů a extra oddíl na každém disku je zbytečná vrstva / zbytečná komplikace navíc.
Server s diskovým polem má mít EFI oddíly na nějakých USB flashdiscích — třeba na 2 až 3, když už tam má být redundance — a bootovat z nich. Tím naprosto odpadají zbytečné starosti s udržováním EFI oddílu na každém disku.
Aby byly kernely a initramdisky na bootovacích flashkách konzistentní, to už zajistí SecureBoot.
Extra flexibilita tkví hlavně v tom, že klíč k odemykání šifrování disků si pak nemusím ukládat do TPM2, nýbrž ho nechám na bootovacích flashdiscích, které (nechci-li, aby se k datům kdokoliv dostal, ani v případě odcizení serveru) můžu prostě a jednoduše kdykoliv odpojit.
grub-install ...
Masochismus. Proč? Na bootovací flashky dej jednoduše systemd-boot → vyřešeno. Jednoduchá konfigurace, jednoduché aktualizace, minimum problémů. Bootovací flashky ber klidně jako spotřební materiál. Na datech na nich nezáleží. Nejsou kritické pro výkon ani redundanci. Dají se snadno nahradit. Když některá začne selhávat, SecureBoot si toho všimne.
Celý nápad s GRUBem bych tipoval na kopii 15+ let starých a špatných návodů na toto téma.
největší problém mám s boot partition a UEFI - systém neprovede boot
Vůbec neuvádíš, jak máš UEFI nastavené. Ty disky jsou na nějakém řadiči v režimu JBOD, předpokládám? Pokud jsou na nějakém řadiči (jiném než tom, který je přímo na motherboardu), UEFI na ně obvykle (bez dalších UEFI binárek / driverů) nevidí.
To je další důvod, proč bootovat z USB flashky. UEFI bude spokojené. Kernel potom už dostane driver od SAS/SATA řadiče ze svého initramdisku a disky tím pádem normálně uvidí.
jak správně provést distribuci boot na všechny disky ?
NIJAK. Vždycky to bude špatně.
Tohle je fakt nesmysl + antipattern + ptákovina. Disky od diskového pole mají být přenositelné, připojitelné skrz jiný řadič k jinému systému, atd. atp. Nemá na nich být žádný zbytečný oddíl, nic bootovacího. Je to jen zbytečná komplikace a plýtvání úsilím.
Na mých diskových polích nikdy nemám tabulku GPT. Prostě přímo celé disky přidám do Btrfs nebo ZFSBtrfs ano, ale když dám v Linux celý disk do ZFS, tak mi tu GPT stejně automaticky vytvoří. Takže tu strašnou mezivrstvu tam stejně mám, tak ten 2GB EFI už se nějak vejde. Nemluvím o oddílu pro bpool + grub, to je podle mě hnus a dává smysl tak možná u legacy boot.
Tiskni
Sdílej: