OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Zdá se, že už vůbec ničemu nerozumim... Mám následující problém:
V jednom počítači mám 2 síťové karty, eth0 a eth1. Obě dvě jsou funkční, alespoň samostatně. Když nastavim eht0 ip na 192.168.1.2 a eth1 na 192.168.1.3 (maska 255.255.255.0) tak funguje ale jenom eth0 a to na obou ip adresách, tzn 192.168.1.2 i 192.168.1.3!!!
Obě síťovky jsou dle výpisu ifconfig "UP" a maj každá svou IP adresu. Ta "nefunkční" po pokusu o připojení přes toto rozhraní vykazuje pár (asi 10-20) přijatých packetů, odeslané žádné. V žádném logu žádná chybová hláška, kde může bejt chyba?
To že funguje jenom jedna a na obou adresách je empiricky ověřeno. Taky si to naprosto nedovedu vysvětlit...
Dvě síťovky ve stejný síti ve stejnym PC jsou proto, že zatim žádná jiná síť neexistuje. V dohledný době by tenhle počítač měl sloužit jako router do internetu, proto ty dvě síťovky, ale zatim mi slouží jenom jako server na vývoj php aplikací.
Nicméně to, že to neni standartní situace, by ještě nemělo znamenat, že to nebude fungovat, ne? Jde mi prostě jenom o to, abych sem se mohl k tomuhle "serveru" připojit přes obě dvě síťovky
Směrování nemám zprovozněno žádný, to je pravda. Funguje mi ale zároveň například ppp a eth0, takže na to, abych měl dvě na sobě nezávyslé rozhraní(tzn. nepotřebuju se z vnitřní síťe dostat ven skrz ppp) směrování přece nepotřebuju, ne?
Hlavně je to principiálně blbě.
192.168.1.2/255.255.255.0 a 192.168.1.3/255.255.255.0 je obojí ze stejného IP subnetu a dost dobře nejde to mít na dvou různých eth zařízeních a čekat jakékoliv smysluplné chování.
Řešení problému: použít adresy z různých subnetů 
Podrobnější popis řešení: není k dispozici, pokud nevíme, co se od toho čeká
Ano, tohle mě taky napadlo, že by mohl bejt problém s tím, že je to obojí stejná síť, na druhou stranu jsem si řekl, že neznám důvod, proč by to takhle nemohlo fungovat. Můžete mi tedy někdo prosím podrobně vysvětlit, proč to nejde?
Takže musíme nastavit routování aby veděl na kterou sítovku to má poslat, což je zbytečné nastavovat stačí jak použijeme správné masky a správné rozdělení do sítí a nemusíme se o nic vice potom starat.
Díky. Tohle zní logicky. Jenom bych předpokládal, že si automaticky vybere tu, ve který je zrovna zastrčenej kabel
Vybere si tu, která najela jako první. Zkuste ty síťovky obě shodit a pak nahodit v pořadí eth1 a eth0. Pak bude komunikovat jen přes eth1.
Když vypnete rp_filter, v zásadě vytvoříte simplexní hub
Nejde to proto, protože když najede eht0, jádro si vytvoří v routovací tabulce záznam typu:
192.168.1.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.1.2
Vytvori se (interni) routovaci zaznam pro celou sit 192.168.1.0/24, ktery se uz NEZMENI pri najizdeni eth1. Cili jadro bude vsechno pro tuto sit routovat vzdy jen pres eth0. Prichozi provoz z eth1 vam zahodi rp_filter a i kdybyste jej vypnul, odpoved stejne odejde na eth0.
Díky všem za vysvětlení, proč to takhle nejde
Až bude druhá síť, tak to nastavim, do tý doby prostě jednu síťovku "vypnu".
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz