Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
příkaz1 | příkaz2, kde znak "|" předává výstup prvního příkazu ke zpracování druhému příkazu. Viz také BASH - II.
Co se však ripování a následného kódování týče, určitě by to znamenalo výrazné zvýšení rychlosti? Vždyť samotný proces stáhnutí stopy z CD je docela rychlý, ne?
Nejjednodušší je použít nástroj, který už někdo připravil pro stejný účel před tebou. Třeba rip nebo rip-utils.
cdparanoia 1 - | oggenc - >skladba01.oggcdparanoia vypise data na standardni vystup (ktery je zvykem oznacovat minusem), svislitko rika shellu, ze ma standardni vystup programu vlevo presmerovat na standardni vstup programu vpravo a oggenc si ted standardni vstup precte (zase minus, ale je zrejme, ze jde o vstup), prekoduje a vypise na standardni vystup, ktery bash presmeruje do souboru skladba01.ogg. Vada na krase je, ze oba programy pri sve cinnosti jeste vypisuji na terminal, takze by bylo dobre spustit kazdy v jinem terminalu a pouzit "pojmenovanou rouru" (named pipe):
mkfifo pajpa cdparanoia 1 pajpaa v jinem terminalu
oggenc pajpa -o skladba01.oggJestli se chcete dozvedet neco vic o rourach a spol., tak si prectete jakoukoliv knizku o Unixu/Linuxu. Navic "roury" byly i v shellu MS-DOSU (ale emulovane pres tmp soubor, tudiz efektivita veskera zadna), takze informaci je urcite dostatek. A samozrejme
man bash ;-)
Nenapada me, proc by to nemelo fungovat, cdparanoia nemusi ripovat v kuse (a snad na to nepotrebuje zadnou spolupraci cd mechaniky), stejne tak oggenc muze cekat na vstup. Nemluvil ten clovek o vypalovani?
#!/bin/env python
import os
def feed():
(stdin, stdout) = os.popen2('cdda2wav -t10 -D /dev/cdrom - 2>/dev/null', 'r')
return stdout
def eat(stream):
stdin = os.popen("oggenc - >track01.ogg", 'w')
stdin.write(stream.read())
data = feed()
eat(data)
ale i takhle proces čeká až zkončí ten první. Díkes.
Tiskni
Sdílej: