Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
1. usim pouzit debianovsky nastroj.
2. Co ked si chcem urobit vlastne 'repository', z ktoreho by som si trebars instaloval ine stroje ci vyrobil vlastne instalacne CD?
).
Přesto si myslím, že
1.: když chceš instalovat nebo používat Debian tak ano asi budeš muset použít debianovský nástroj apt-get, který je na minimálním instalačním CD.
2.: To bych řekl že bude především otázka definice instalačních zdrojů. Pro instalaci můžeš použít metody http i ftp, takže si myslím, že to bude jenom otázka správné konfigurace web a ftp serveru, kam vykopíruješ to svoje repozitory. Instalátor ti pak umožňuje nasměrovat stahování třeba na IP stroje, ve kterém máš to repository nachystané.
Do dalších podrobností se pouštět nebudu, protože jsem si sám repository server ještě nezprovozňoval. Dovozuji z toho, co jsem zatím o instalaci vyčetl a vyzkoušel jako klient.
Petr
Včera jsem zkoušel MDK 10.0 s IceVM a bylo líné jako veš. :(Ano, tak to s MDK a podobnejma distrama je. Kdyby ses rozhodl pro Slackware a potřeboval trochu poradit, klidně mi napiš na jhlustik zavináč quick tečka cézet.
Distribuce je založena na Slackware a je určena právě na méně výkonné sestavy.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.12.2004 01:34