Dotaz: Am5x86 & 160GB HDD

[Jaromír Dvořáček]

Dobrý den, používám několik počítačů a všechna důležitá data mám na přenosném 160GB HDD (reiserfs). V linuxu si ho klidně namountuju na kterýmkoli stroji vč. mé oblíbené Am5x86, ale občas bych z něho potřeboval zavést systém. Používám lilo (byl by grub řešením?). Většinou to řeším zavedením jádra z 586 s parametrem root=/dev/hdxx, ale je vůbec možné (bez podpory biosu - ten disk nezná) bootovat z neznámého disku bez zavedení kernelu? Připadá mi to nepravděpodobné, ale nemůžu si pomoct... má smysl přecházet na grub, nebo mi ani ten nepomůže? Díky za všechny připomínky.

Odpovědi

[CIJOML]

Grub ti nepomuze, BIOS proste musi alespon predat boot sektor. Potom si uz detekci prevezme jadro.

[Petr Šobáň]

????? Nechápu co chceš.

Přečti si něco o tom jak se zavádí systém v PC.

Pokud ti bios nebude botovat z toho disku tak z něho nenabotuješ ani kdyby jsi se zbláznil a musíš nabotovat z něčeho jiného (CD, flopy, jiný HD) a co potom zavedeš za kernel zda ten z toho disku nebo nějaký jiný je už jedno hlavně musí být pro ten PC a správně nastavené konfigurační soubory.

PS. PC startuje tím stylem že po zapnutí cpu začne provádět instrukce z ROM (EEPROM) paměti (tam kde je bios) bios provede základní inicializaci HW a podle toho jak je nastaven nahraje zavaděč z nějakého media (flopy, cdrom, síť, scsi, hd atd....) a předá mu řízení.

O další se musí postarat ten zavaděč.

Takže pokud ti bios neumí botovat od někud tak tam na tom HW ti nepomůže nic ať tam budeš mít jakýkoliv zaváděč.

Dá se to obejít různýmy fígly ale ty už potřebují hlubší znalosti.

[Jaromír Dvořáček]

Oooops, omlouvám se, zapomněl sem uvést, že mám v PC 250MB HDD, na kterým je ono lilo a PC o něm samozřejmě ví. Pokud nabootuji kernel z tohoto disku, tak už můžu pokračovat (root=/dev/hdb5) z toho 160GB. A cílem je bootovat i kernel ze 160ky... samozřejmě nastavení na té 160ce mi odpovídá tomu, co chci na 586ce. Proto sem pokládal dotaz - zda je možno nějakým způsobem zavést pomocí zavaděče na malém disku kernel z velkého disku, o kterém BIOS neví...

[David Jež]

Ach jo, uz jsem to vysvetloval milionkrat... GRUB se chova presne tak jak se ma chovat -- neobsahuje tuny zbytecneho balastu pro kdejaky kram, ale je to ciste uzka vrstvicka ktera se spoleha na BIOS coz je spravne. Nicmene da se delat par fint, jakoze si disk napartisnujes jako nejaky 500MB disk na ktery das malou particii s grubem a jadrem a zbytek bude uz rozdelen normalne. Sice se fdisk a podobne muze rozcilovat, ale funkcni to bude a nabootujes ho i na 386ce. Odzkouseno na nekolika Maxtorech...
-djz

[ivdo]

Bohuzel, kdyz ten bios (z doby kdy 20G stalo majlant) nenajde ani ten disk (treba muj 120G WD) tak ti zadne partisny nepomuzou.

Snad jedine zapsat upravene (nakonfigurovane se spravnou cestou k device kde je jadro) a tu si nosit s tim diskem. (kdysi jsem tak sebou nosil linux v supliku jeste v dobach w95, po pripojeni na spravnou ksandu to s disketou bootovalo linucha )

Nevim jestli by stacilo na diskete lilo, to ale asi jde na disk pres sluzby biosu.

[David Jež]

Ach jo, takze jeste raz. Partisny teda pomuzou, protoze se predpoklada (a psal jsem to), ze nastavis v setupu rucne na nejakou hovadskou hodnotu, pak to disk najde a take nabootuje. Proste si naklapes hodnotama nejakych 500 MB nebo 8GB nebo tak. Disk to celkem snese, nastartujes na tom nejaky dos, nafdiskujes a naformatujes. Pak zbytek uz nastavis v linuxu a nebudes se vzrusovat tim, ze je PAT blba. Pokud spravne zvolis hodnoty jak disk nastavit tak to proste pojede. Bootoval sem takto jednou ze 120GB na 386ce...
-djz

[Jaromír Dvořáček]

Aha, také zajímavé řešení, ale už nechci zasahovat do struktury té 160ky, potřeboval bych to vyřešit pomocí disku, který v PC je a BIOS ho s radostným nadšením rozezná (250MB). Každopádně díky za Vaše příspěvky...

[jm]

Eh, a az ten 250MB disk chcipne, tak se bude dit co?

[Peter Golis]

asi sa pouzije disketa alebo cdcko

[Jaromír Dvořáček]

Nechapu, proč by měl umírat? Je velmi zachovalý, málo jetý a mám jich dost - chcete koupit?:))

[jm]

Ne, diky, svou muzealni sbirku uz mam dost velkou...

[David Jež]

Tak to je potom smula... Nejjednodussi cestou je mit GRUBa i jadro na tom malem disku a nic neresit. Pokud chces moci mermo rozjet velky disk, nebyva nez budto zkusit, jestli FreeDOS vidi ten velky disk (nezkousel jsem jestli se spoleha pouze na BIOS nebo ma nejake vlastni rutiny). Pokud by ho videl, stacilo by bootovat pomoci loadlinu z FAT particie na tom velkem disku. Pokud to FreeDOS neumi tak muzes jit cestou co je pro tebe jednodussi, budto dopsat LBA48 do FreeDOSu nebo hacknout BIOS. Jine moznosti nez ktere ty odmitas nejsou. Je takovy problem to pochopit ?
-djz

[Jaromír Dvořáček]

OK, to jsem potřeboval vědět - že není jiné řešení. Není problém to pochopit... jen sem chtěl mít jistotu. Úplně nejjednodušší řešení tedy vidím v tom, že si přidám ten kernel, kterej potřebuju na ten malej a po zavedení kernelu budu bootovat z velkýho hdd. Díky za všechny příspěvky.

[David Jež]

Za malo. Jeste doplnim jednu vec: nevim, co je to za desku a jaky ma radic. Pokud ma ale nejaky ATA-4 nebo lepsi radic, tak si dej pozor na to jak poslape disk. Obcas se stane, ze pokud BIOS o disku nevi (pokud je napr. maly disk na primarnim a velky disk na sekundarnim kanalu) tak necha zle nastaven IDE radic. Vysledkem je, ze napr. disk, ktery by mel chodit v modu udma66 (ci 100 nebo 133) jede pouze v modu PIO4 nebo v nejlepsim pripade udma33.
-dj z

[Jaromír Dvořáček]

A jde to nějak zjistit? Už to takhle praktikuju dosti dlouho (skutečně je to na jednom ide kabelu, druhej řadič je out) a zatím bez potíží...

[misace]

Pokud na ty 5x86 mate intergrovany radic, tak vse bezi v PIO4, protože žádný chipset pro pro tento procesor (je to vlastne jeste porad 486ka)DMA prenos nepodporuje.To same plati i pro IDE řadič do ISA.Takze tomu procesoru vase disky davaj poradnej zahul,PIO rezim velmi zatezuje procesor.Jedine ze by jste mel v PCI! slotu nejaky novejsi radic,ktery DMA podporuje.

[misace]

Pokud chcete zjitit v jaky modu vase disky bezi,tak napiste(Musite mit naistalovan program hdparm-byva v kazdym distru):

hdparm -i /dev/hda (pro prvni disk) a hdparm -i /dev/hdb (pro druhy) hvezdicka vam ukaze *ktery mod je aktivni. Pokud je hvezdicka u mdmaX, nebo udmaX,tak pouzivate DMA prenos a jste v pohode.

Me se dost casto stava u strasich pc, ktere pouzivam na routery, i kdyz radic i disk DMA podporuji(disk taky musi umet DMA,ale tam problem nebyva protoze uz ho zvladaj i disky o velikosti cca200MB a vyse),ale linux je nastavi jen na PIO prenos.Pak musite pomoci programu hdparm nastavit DMA prenos(a asi taky nejak zajistit aby se automaticky nastavoval pri spousteni pocitace).Ja ale presnou syntaxi neznam,protoze pouzivam suse linux a tam je na to klikaci nastroj.

Proto si zkontrolujte vsechny starsi pocitace(jako jsou Celerony,K6,Pentia I a II,atd)jestli maj na vcech discich DMA.

[Jaromír Dvořáček]

No, PCI řadič tam dávat nebudu, to nehrozí:) Šlo mi spíš o to, aby disk nedostával záhul, CPU zvládá vše jak má i při aktivní práci na discích... ale souhlasím, že na tomhle železu DMA nehrozí (je to drsnej noname low end).

[David Jež]

Prave ze kdyz je to na jednom kabelu tak to vetsinou slape dobre, BIOS si najde nejaky disk (ten prvni) a cely kanal uz necha nastaven spravne; potom jiz vetsinou jede v nejakem DMA modu i druhy disk na stejnem kabelu.
-djz