Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.



), a chcete, aby např. mozilla byla 64b musí být 64b všechny knihovny, které daný program používá, počínaje glibc. Obdobně, pokud chcete 32b mplayer, musíte mít k dispozici 32b verze všeho, včetně glibc.
- 64b binárky se docela nafukují, oproti 32b bývají až o 30-40 % větší
- 64b programy jsou rychlejší, minimálně na třeba výše zmíněné mozille je to dost poznat. Faktem na druhou stranu je, že se déle zavádí, kvůli své velikosti. Benchmarky zatím žádné nemám.
- programy s kusy assembleru pro x86 se nezkompilují, assembler x86 a x86_64 totiž není totéž. Drastický příklad je třeba xvidcore, ta se stane celkem nepoužitelnou. [není to tak špatný - v příští verzi podpora 64b bude]
- 3D akcelerace chodí stejně dobře jako v 32b (nvidia) - a podle dnešní zprávičky konečně i ati.
- logické a rozumné je samozřejmě mít nativní, tedy 64b knihovny v lib a 32b kdekoli jinde. Osobně to řeším tak, že si chrootem připojím celý 32b systém, ve kterém si něco zkompiluju a do 64b systému si přenesu jen daný program + všechny .so knihovny (určím dle ldd -r program).
Tiskni
Sdílej: