HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
19.5.2005 18:55
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
... samozrejmne jsou truetypea to má být jako výhoda? pro konsoli se mi líbí font terminus (který se nalézá překvapivě v balíčku
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
terminus-font 
), po instalaci je samozřejmě nutné nastavit, aby se používal, jak už píší jiní ...
. Pokud tedy nechceš v xtermu používat bitmapové písmo (a nealiasované jako preferuji já). Bitmapy mají tu výhodu, že většinou vypadají hezky a rychle se vykreslují, na xterm ideální (používám z X lucidatypewriter). Nicméně se nedají elegantně liovolně zvětšovat aniž by tím výrazně neutrpěla kvalita zobrazení. Pokud tedy potřebuješ velikost, ve které nebyla bitmapa vytvořena, tak máš smůlu. Do čehokoliv mimo terminál (třeba do brusky) je to nepoužitelné.
A vzhledem k tomu, že mezi běžnými vektorovými písmy je na výběr ze složitějších Type 1 s jednoduchými HStemy/VStemy, které jsou určeny spíše pro tisk a jednoduššími truetype, které obsahují docela složité hintovací instrukce, tak dobře navržený truetype font (což Vera/DejaVu bezesporu je !) jsou truetype pro obrazovku celkem výhoda. Oceníš to hlavně při mizerném rozlišení.
Hm ale jestli máš obrazovku 720 dpi tak to pro tebe výhoda být nemusí, uznávám .Pokud tedy nechceš v xtermu používat bitmapové písmo (a nealiasované jako preferuji já).no a proč bych neměl chtít (i neantialiasované)?
- aneb:
Nicméně se nedají elegantně liovolně zvětšovat aniž by tím výrazně neutrpěla kvalita zobrazení. Pokud tedy potřebuješ velikost, ve které nebyla bitmapa vytvořena, tak máš smůlu.- většinu běžně používaných rozlišení a požadovaných velikostí lze bitmapami slušně pokrýt btw, škálování je ovšem problém i TrueType fontů, pokud se nemýlím, neb neřeší, že se změnou velikosti by se měly měnit i různé jiné věci, než jen konstanta, kterou se přenásobí délky křivek ...
... jsou truetype pro obrazovku celkem výhoda. Oceníš to hlavně při mizerném rozlišení.no, při mizerném rozlišení já osobně tedy ocením spíše dobře navržený bitmapový font pro to rozlišení :-P (ovšem jak je na tom srovnání Type1 s TT netuším; btw, pamatuje tady někdo textový editor Tasword pro ZX Spectrum? velikost znaku 4×8 pixelů a přesto byla většina čitelná
)
, hlavně se komplikovaným jazykem mění umístění jednotlivých bodů tak, aby se hlavně zarovnaly do mřížky (případně se lehce změní tvar je-li třeba) a vykreslilo se to dobře i v mizerném rozlišení a aby se nestalo, že každý tah bude mít jinou tlouštku, že v nějakém tahu by bod chyběl atd. Což bitmapy neumí ani náhodou a Type1 používají rozdílný a velice jednoduchý způsob. Dále i ve vektorech existují způsoby (např. Multiple Master) jak zajistit hezčí změnu stupně než jen lineární transformací. Ale to už je hodně off topic a je to spíše záležitost sazby, na běžné zobrazování textu na obrazovce bych to fakt neřešil .
Jinak jak jsem psal výše tak to klasického Xtermu preferuji právě bitmapová a nevyhlazovaná písma, nějak mi připadají na zírání několik hodin šetrnější .
br>
-djz
.notdef znak, zobrazuje se tedy pokud neni v pismu definovan pozadovany znak. Ukazuje to tedy na to, ze pouzivas truetypove pismo bez ceskych znaku. Pokud je OK menu tak to znamena jen to, ze menu pouziva jine pismo nez samotna aplikace. Podivej se tedy, co za pisma mas nainstalovana v systemu a nakonfiguruj aplikaci aby pouzivala pismo s ceskymi znaky.
Co se tyce OO.o tak je to docela pochopitelny problem: rodiny Courier, Dingbats, Helvetica, Symbol a Times tvori zakladnich 14 pisem pdf RIPu a zaroven podmnozinu 35 zakladnich pisem ps RIPu (do kterych dale patri jeste Avantgarde, Bookman, New Century, Palatino a Zapf Chancery). Predpoklada se tedy, ze je zna kazdy RIP (tedy pdf prohlizec, ps tiskarna nebo gs). Proto OO.o obsahuje pouze metriku techto pisem. Nicmene se nepocita s tim, ze RIP by obsahoval ceske znaky. Coz je kamen urazu, protoze napr. GhostScript (pdf konvertor z OO.o jsem zatim moc nepitval, takze s nim neporadim) pri vytvareni pdf ceske znaky definuje jako bitmapy. Coz vetsinou vytisknute vypada vselijak a malokdy se stane, ze jsou v takovem rozliseni, ze tiskarna je zpracuje nezmenene a vytistene vypadaji shodne se zbytkem. Vetsinou se vytisknou tlusteji, hranate apod. V pdf vadi vzdy, protoze samozrejme se nedaji rozume zobrazovat v malych velikostech a navic vypadaji naprosto odlisne takze si jich kazdy vsimne. Resenim muze byt zmenit metriku techto pisem v OO.o a chovani pdf konvertoru aby do pdf nevkladal extra ceske znaky. To zpusobi, ze vysledny ps nebo pdf bude sice mensi, ale na vetsine tiskaren zle vytisten a ve starsich pdf prohlizecich bez dalsich pisem (nicmene ani v Adobe Readeru 7 neni napr. stredoevropsky Courier) nespravne zobrazen. Lepsim resenim je ovsem se pismum s temito jmeny vyhnout a pouzit jejich ekvivalenty. Pro Helveticu jsou ekvivalenty napr. Nimbus Sans L, U001 od URW++ nebo Arial, pro Courier je to napr. Nimbus Mono L od URW++ nebo Courier New, pro Times Nimbus Roman No 9 L od URW++ nebo ceske Lido nebo Times New Roman atd. Tyto ekvivalenty muzes pouzit bud primo nebo zkusit jestli budou fungovat pres tabulku nahrad.
Pokud nejaka aplikace tiskne temito pismy cesky znamena to jedine to, ze jiz nahradu provedla .ctverecek je .notdef znak, zobrazuje se tedy pokud neni v pismu definovan pozadovany znak. Ukazuje to tedy na to, ze pouzivas truetypove pismo bez ceskych znaku. Pokud je OK menu tak to znamena jen to, ze menu pouziva jine pismo nez samotna aplikace.
taktak, měl bych k tomu malé upřesnění - KDE používá by default obecné rodiny písma, přičemž xfs v takovém případě bere první ze seznamu dostupných písem pro danou rodinu ... no a jelikož seznam je setříděn podle abecedy a distro instaluje fonty Bitstream, které příliš znaků s diakritikou neobsahují a písmenkem "B" na začátku názvu se procpou před většinu ostatních, je zaděláno na problém ...
řešení je tedy místo obecných rodin použít konkrétní písmo, které diakritiku má (mě se líbí např. rodina Luxi)
v případě OOo, bez jakýchkoliv podrobných znalostí o PDF/PS bych řekl, že jde o problém, že OOo dělá náhradu písma i pro jednotlivé znaky, takže místo prázdného obdélníčku zobrazí znak z jiného fontu a totéž nacpe i do výstupu k tisku - zmíněná URW písma Nimbus jsou IMHO taky fajn, lze je použít jako default, nebo si doinstaluj Arial (resp. Verdanu), Times New Roman a Courier New z window$, abys byl kompatibilní s wokýnkáři/wordaři - důležité je nemít tam písmo z rodin, co vyjmenoval kolega, čili ne Courier, ale raději ten Courier New atp.
řešení je tedy místo obecných rodin použít konkrétní písmo, které diakritiku má (mě se líbí např. rodina Luxi)Nebo taky správně nakonfigurovat fontconfig aby na obecnou rodinu odpovídal zvoleným písmem.
Nebo taky správně nakonfigurovat fontconfig aby na obecnou rodinu odpovídal zvoleným písmem.mno, taktéž elegantní řešení, leč má dvě nevýhody: - při změnách systému (ať už migrace mezi počítači nebo zkoušení jiného distra atp.) si uživatel s sebou vláčí své home/.kde a další, zatímco konfigurace fontconfigu jest otázka systémová (ne všude je člověk root, ne vždy odhadne, co z /etc bude reusable a co si nová distribuce překope k obrazu svému ...) - pro klikoše není tak pohodlné
~/.fonts.conf is the conventional location for per-user font configuration, although the actual location is specified in the global fonts.conf file.
. Za ta léta už jsem na něj tak akorát alergický... Lido je hezčí. A navíc české . A Nimbus Roman je také pěkný. Jinak Luxi se líbí asi každému, mně také. Ale hintování už se mi nelíbí, v některých stupních je to fakt znát a rozjede se to hodně . Pak je každý znak jinak široký, případně zdeformovaný. Není ta verze v X náhodou jenom strojová konverze? Sice mají v info že instrukce (c), ale to ještě neznamená, že nebyly udělány automaticky. A bez instrukcí nebo s autohinterem už zase nejsou tak hezké. Také jsem je používal než jsem přešel na DejaVu a URW 35 .Zrovna Times New Roman z win má pěkně ohavné a nerozlišované háčkynojo ... neříkám, že je to vrcholné dílo moderní typografie ... ale co máme s těmi wordaři dělat? :-/
Tiskni
Sdílej:
