Byla vydána verze 1.70.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Jako reakce na rostoucí obavy z vlivu korporací na vývoj Rustu a předložený návrh restriktivních zásad používání ochranných známek Rustu, byl nedávno představen komunitní fork Rustu se 100 % méně byrokracie: Crab (CrabLang).
Oliver Smith z Canonicalu shrnuje základní vlastnosti „neměnné“ distribuce Ubuntu Core také ve srovnání s protějšky Chrome OS, Fedora Silverblue a MicroOS. Canonical připravuje desktopovou variantu Ubuntu Core vedle dosavadní serverové/embedded.
Z aktualizovaného seznamu chyb (pdf) procesoru AMD EPYC 7002: #1474 - procesor se po 1044 dnech od posledního resetu zasekne [reddit].
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.22. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
David Malcolm se ve svém příspěvku na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vylepšeních statické analýzy (volba -fanalyzer) v GCC 13.
Byla vydána nová stabilní verze 23.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Stoat. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Příspěvek na blogu CZ.NIC upozorňuje na nový útok na weby v Česku. Na honeypotech na Turrisech byla zaznamenána nová aktivita útočníků - probíhající útok na FTP servery, které se vyskytují na stejné IP adrese, jako aktivní WEB server.
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi 2023.05. Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Linux Foundation Europe představila projekt RISE (RISC-V Software Ecosystem), jehož cílem je urychlit vývoj open source softwaru pro architekturu RISC-V.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu pro jednodeskové počítače na platformě ARM, byl vydán ve verzi 23.05. Přehled novinek v Changelogu.
Pak je složitost algoritmu skutečně lineární (i když jsou slova neomezené na délce)... O(L + m) kde L je součet všech délek řetězců a m je konstanta.
To je klasický příklad zavádějící formulace. Podobným způsobem byste totiž snadno došel k závěru, že každý algoritmus je (přinejhorším) lineární, pouze stačí vhodně zvolit, vůči čemu má být lineární… :-)
U třídících algoritmů se časová složitost váže k počtu tříděných elementů. V tomto případě je to L, což je součet délek vstupních řetězců.
Tak to tedy není. Nezlobte se na mne, ale počet řazených elementů je počet řazených řetězců. Neřadíte znaky, řadíte řetězce (tím spíš, že jste se minule sám zmiňoval o tom, že ve skutečnosti nebudete manipulovat se samotnými řetězci, ale pouze s pointery na ně).
Je to jen násobek dvou čísel, platí: O(n*c) = O(n)Tak především součin a ne násobek - a to souvisí s tím zamlžováním, o kterém jsem mluvil, ono totiž O(kn) je ve skutečnosti něco podstatně jiného než O(n). Prohlášením nepohodlných kritérií rozsahu problému za konstanty a vhodnou volbou parametru, vůči němuž budeme časovou složitost vyjadřovat, lze prohlásit za lineární jakýkoli algoritmus… Pokud má mít ale takové tvrzení nenulovou informační hodnotu, musí být jasně řečeno, vůči kterému parametru je to lineární, jaké základní operace považujete za konstatní v čase a které parametry rozsahu problému považujete za konstanty.
n
.
Tohle je ale právě princip níže odkazovanýho radix-sortu. Pro třídění řetězců různé délky pak lze využít zobecněného radix-sortu. Popis algoritmu nalezneš v: Hudec: Programovací tecniky, ČVUT 2004. Složitost algoritmu je O(n + L), kde L je součet délek všech řazených slov.
Podle toho, co tady doposud zaznělo, předpokládám, že vám jde o skupinu algoritmů, kterým se říká radixsort.
Tiskni
Sdílej: