Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Pak je složitost algoritmu skutečně lineární (i když jsou slova neomezené na délce)... O(L + m) kde L je součet všech délek řetězců a m je konstanta.
To je klasický příklad zavádějící formulace. Podobným způsobem byste totiž snadno došel k závěru, že každý algoritmus je (přinejhorším) lineární, pouze stačí vhodně zvolit, vůči čemu má být lineární… :-)
U třídících algoritmů se časová složitost váže k počtu tříděných elementů. V tomto případě je to L, což je součet délek vstupních řetězců.
Tak to tedy není. Nezlobte se na mne, ale počet řazených elementů je počet řazených řetězců. Neřadíte znaky, řadíte řetězce (tím spíš, že jste se minule sám zmiňoval o tom, že ve skutečnosti nebudete manipulovat se samotnými řetězci, ale pouze s pointery na ně).
Je to jen násobek dvou čísel, platí: O(n*c) = O(n)Tak především součin a ne násobek - a to souvisí s tím zamlžováním, o kterém jsem mluvil, ono totiž O(kn) je ve skutečnosti něco podstatně jiného než O(n). Prohlášením nepohodlných kritérií rozsahu problému za konstanty a vhodnou volbou parametru, vůči němuž budeme časovou složitost vyjadřovat, lze prohlásit za lineární jakýkoli algoritmus… Pokud má mít ale takové tvrzení nenulovou informační hodnotu, musí být jasně řečeno, vůči kterému parametru je to lineární, jaké základní operace považujete za konstatní v čase a které parametry rozsahu problému považujete za konstanty.
n
.
Tohle je ale právě princip níže odkazovanýho radix-sortu. Pro třídění řetězců různé délky pak lze využít zobecněného radix-sortu. Popis algoritmu nalezneš v: Hudec: Programovací tecniky, ČVUT 2004. Složitost algoritmu je O(n + L), kde L je součet délek všech řazených slov.
Podle toho, co tady doposud zaznělo, předpokládám, že vám jde o skupinu algoritmů, kterým se říká radixsort.
Tiskni
Sdílej: