OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
const int HODNE = 10000; char **pole = new char*[HODNE]; for (int i = 0; i < HODNE; i++) { pole[i] = new char[HODNE]; // for (int j = 0; j < HODNE; j++) pole[i][j] = 0; } sleep(30); for (int i = 0; i < HODNE; i++) delete [] pole[i]; delete [] pole; sleep(30);si ani tu paměť nealokuje. Pokud však odkomentuji jeden z těch řádků, tak až pak mi kernel tu paměť opravdu přidělí. To je docela zajímavá myšlenka, dokáže to skutečně dát programu jen tu paměť co kdy použije. Co mě ale mnohem víc zaráží, je, když sleduji tento program v topu, tak jeho paměť je uvolněna de facto hned po delete. Neví někdo, jaký algoritmus používá jádro pro určení, kdy paměť uvolní a kdy alokuje (i link by byl supr, asi hledám blbě )? Nebo je možné, že valgrindu uniklo těch 270MB, co můj program má stále přidělených těsně před koncem, po všech deletech? Předem díky!
vm.overcommit_memory
). Přiděluje se ale asi až po prvním použití (jako v tom cyklu), kdy se po uvolnění v programu uvolní doopravdy, to asi také závisí na situaci – kdyby paměť docházela, jádro by ji asi uvolnilo dřív.
CString ***tridy = new CString**[HODNE]; for (int i = 0; i < HODNE; i++) { tridy[i] = new CString*[MENE]; for (int j = 0; j < MENE; j++) { tridy[i][j] = new CString(); tridy[i][j]->Append("kraviny v pameti"); } } printf("Pamet v tridach alokovana.\n"); sleep(30); for (int i = 0; i < HODNE; i++) { for (int j = 0; j < MENE; j++) delete tridy[i][j]; delete [] tridy[i]; } delete [] tridy; printf("Pamet v tridach uvolnena.\n"); sleep(30);(CString je třída, která uchovává řetězec v dynamicky alokovaném poli) Funguje, jak bych čekal (tj. po posledním sleepu zabírá program třicet vteřin minimum paměti). Je možné, že mi valgrind u mého programu něco tají? (napsal ale "No memory leaks possible") Pokud by to někoho zajímalo, tak se jedná o třídu implementující Patricii, ten testovací program do ní vloží postupně každý řádek souboru, pak postupně z ní každý záznam odstraní a pak nechá ještě zapůsobit destruktor (který zavolá rekurzivně destruktor na potomky uzlu -- žádni by ale zůstat neměli).
new
, new[]
, delete
a delete[]
. Otázkou samozřejmě je, zda se vám do toho bude chtít.
mmap()
měl odpovídat POSIXu, takže přinejmenším na POSIXových systémech by to přenositelné být mělo. A i kdybyste to chtěl portovat třeba na win32, mělo by stačit udělat variantní tu část, která získává od systému kus paměti. Rozparcelování těch bloků už si uděláte univerzálně, v podstatě stačí dát pozor na zarovnávání toho, co vracíte.
Tiskni Sdílej: