Google spustil konverzační AI Bard. Vyzkoušet lze zatím pouze ve Spojených státech a Spojeném království. Více v Bard FAQ.
David Buchanan na svém blogu rozebírá zranitelnost acropalypse (CVE-2023-21036) telefonů Google Pixel. Z výřezu (crop) snímku obrazovky vytvořeného integrovanou aplikací Markup může být možné částečné obnovení původního snímku obrazovky. Viz tweet Simona Aaronse. Vyzkoušet lze webovou aplikaci acropalypse.app. Opraveno v březnové aktualizaci.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.19.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Kvůli "převzetí Gitei" společností Gitea Limited byl v prosinci loňského roku představen fork Gitei s názvem Forgejo (Codeberg).
Byla vydána nová verze 5.11 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Nově je používán zram. Tor Browser byl aktualizován na verzi 12.0.4. Thunderbird na verzi 102.9.0.
Na GOG.com běží Spring Sale. Při té příležitosti lze získat zdarma počítačovou hru Lorelai (ProtonDB).
Curl, řádkový nástroj a knihovna pro přenos dat po různých protokolech, slaví 25 let. Vydána byla nová verze 8.0.0. Mimo jiné řeší 6 zranitelností.
V sobotu 25. března proběhne Arduino Day 2023. Od 14:00 lze sledovat oficiální stream. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Fabrice Bellard, tvůrce FFmpeg nebo QEMU, představil TextSynth Server. Jedná se o webový server nabízející REST API k velkým AI jazykovým modelům. CPU verze je k dispozici zdarma jako binárka pod licencí MIT. GPU verze je komerční. Vyzkoušet lze na stránkách TextSynth.
Na konferenci LibrePlanet 2023 byly vyhlášeny ceny Free Software Foundation. Oceněni byli Eli Zaretskii za dlouhodobé příspěvky (správce Emacsu), Tad „SkewedZeppelin“ za nové příspěvky (správce DivestOS, distribuce Androidu) a projekt GNU Jami za společenský přínos.
Projekt Libreboot (Wikipedie) vydal novou verzi 20230319 svého svobodného firmwaru nahrazujícího proprietární BIOSy. Přibyla například podpora Lenovo ThinkPadů W530 a T530. Libreboot je distribucí Corebootu bez proprietárních blobů.
const int HODNE = 10000; char **pole = new char*[HODNE]; for (int i = 0; i < HODNE; i++) { pole[i] = new char[HODNE]; // for (int j = 0; j < HODNE; j++) pole[i][j] = 0; } sleep(30); for (int i = 0; i < HODNE; i++) delete [] pole[i]; delete [] pole; sleep(30);si ani tu paměť nealokuje. Pokud však odkomentuji jeden z těch řádků, tak až pak mi kernel tu paměť opravdu přidělí. To je docela zajímavá myšlenka, dokáže to skutečně dát programu jen tu paměť co kdy použije. Co mě ale mnohem víc zaráží, je, když sleduji tento program v topu, tak jeho paměť je uvolněna de facto hned po delete. Neví někdo, jaký algoritmus používá jádro pro určení, kdy paměť uvolní a kdy alokuje (i link by byl supr, asi hledám blbě
vm.overcommit_memory
). Přiděluje se ale asi až po prvním použití (jako v tom cyklu), kdy se po uvolnění v programu uvolní doopravdy, to asi také závisí na situaci – kdyby paměť docházela, jádro by ji asi uvolnilo dřív.
CString ***tridy = new CString**[HODNE]; for (int i = 0; i < HODNE; i++) { tridy[i] = new CString*[MENE]; for (int j = 0; j < MENE; j++) { tridy[i][j] = new CString(); tridy[i][j]->Append("kraviny v pameti"); } } printf("Pamet v tridach alokovana.\n"); sleep(30); for (int i = 0; i < HODNE; i++) { for (int j = 0; j < MENE; j++) delete tridy[i][j]; delete [] tridy[i]; } delete [] tridy; printf("Pamet v tridach uvolnena.\n"); sleep(30);(CString je třída, která uchovává řetězec v dynamicky alokovaném poli) Funguje, jak bych čekal (tj. po posledním sleepu zabírá program třicet vteřin minimum paměti). Je možné, že mi valgrind u mého programu něco tají? (napsal ale "No memory leaks possible") Pokud by to někoho zajímalo, tak se jedná o třídu implementující Patricii, ten testovací program do ní vloží postupně každý řádek souboru, pak postupně z ní každý záznam odstraní a pak nechá ještě zapůsobit destruktor (který zavolá rekurzivně destruktor na potomky uzlu -- žádni by ale zůstat neměli).
new
, new[]
, delete
a delete[]
. Otázkou samozřejmě je, zda se vám do toho bude chtít.
mmap()
měl odpovídat POSIXu, takže přinejmenším na POSIXových systémech by to přenositelné být mělo. A i kdybyste to chtěl portovat třeba na win32, mělo by stačit udělat variantní tu část, která získává od systému kus paměti. Rozparcelování těch bloků už si uděláte univerzálně, v podstatě stačí dát pozor na zarovnávání toho, co vracíte.
Tiskni
Sdílej: