Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Richard Hughes na Mastodonu oznámil, že se společnost Framework Computer stala sponzorem služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem.
Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
my $radek = <>;
my %thinks;
@thinks{qw(jmeno prijmeni telefon)} = split ' ', $radek;
while (my ($name, $value) = each %thinks) {
print "$name = $value\n";
}Ale to jsem ti asi moc nepomohl, protože to není setřízené. A nebo takhle?my $radek = <>;
my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);
my %thinks;
@thinks{@names} = split ' ', $radek;
foreach my $name (@names) {
print "$name = $thinks{$name}\n";
}Nebo takhle:
my $radek = <>;
my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);
my $i = 0;
no strict 'refs';
${$names[$i++]} = $_ foreach (split ' ', $radek)[0..$#names];
foreach (@names) {
print "$_ = ${$_}\n";
}
To už bylo trochu silnější kafe, že
To už by bylo lepší
my $radek = <>;
my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);
my @array = split ' ', $radek;
for(my $i=0; $i<@names; $i++){
print "$names[$i] = $array[$i]\n";
}Já osobně bych použil tohle nebo tu druhou možnost.
.
Diky moc
sub {
map { print shift, ': ', $_, "\n"; } split ':', scalar <> || exit
}->(qw(meno prijmeni telefon)) while 1;
sub {
map print(shift, ": $_\n"), (split / /, scalar <>)[0..$#_] or exit
}->(qw(meno prijmeni telefon)) while 1;nebo
sub {
map print(shift, ": $_\n"), split / /, scalar <>, @_ or exit
}->(qw(meno prijmeni telefon)) while 1;Podle toho jak se to má chovat.
Já jsem teda, (nejen) co se týče PERLu, lama
, ale můžu se zeptat jakou má výhodu použít místo hashe dvě pole? Berte to jako čistě technický dotaz bez jakýchkoliv narážek - jen mě zajímá, jestli je to paměťově méně náročné nebo výkonnější řešení než použít jeden hash... Děkuji.

my @names = qw(jmeno prijmeni telefon) my @arrays = ([qw(Franta Novák 564321564)]) x 1000000;versus
my @seznam = ({jmeno => 'Franta', prijmeni => 'Novák', telefon => 564321564}) x 1000000;To druhé zabere poněkud víc paměti a přístup k jednotlivým položkám je o chloupek pomalejší i když se s tím zase líp pracuje. Jedním ze spůsobů jak to udělat elegantně s polem je třeba
my $counter;
BEGIN {
my $index = $counter++;
sub jmeno() {$index}
}
BEGIN {
my $index = $counter++;
sub prijmeni() {$index}
}
BEGIN {
my $index = $counter++;
sub telefon() {$index}
}
my @seznam;
while (<>) {
chomp;
push @seznam, [(split ' ')[0 .. $counter-1]];
}
foreach (@seznam) {
my @record = @$_;
print <<EOF;
jmeno: $record[jmeno]
prijmeni: $record[prijmeni]
telefon: $record[telefon]
EOF
}
Jen podotýkám, že funkce s prototypem jmeno, prijmeni a telefon jsou de facto konstanty a vloží se inline. Dělám to samé co modul const.
dalsie elegantne riesenie (skoro zhodne s tymi konstantami):
package aaa;
use fields qw(jmeno prijmeni telefon)
package main;
my aaa $array = [ 0, split / /, $radek ];
print "jmeno: $array->{jmeno}\n";
pokial ma pamat neklame (moja, nie RAM), tak perl indexuje vsetky hodnotu raz pouzite ako kluc v hash-i, takze napr retazec "prijmeni" je pre vsetky hashe ulozeny iba raz a ako kluc sa pouziva jeho index.
$ perl -e '@seznam = ({jmeno => 'Franta', prijmeni => 'Novak', telefon => 564321564}) x 10000000; sleep 10'&
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27137 236440 267004 perl -e @seznam = ({jmeno => Franta, prijmeni => Novak, telefon => 564321564}) x 10000000; sleep 10
$ perl -e 'my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);my @arrays = ([qw(Franta Novák 564321564)]) x 10000000; sleep 10'&
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27143 236456 267004 perl -e my @names = qw(jmeno prijmeni telefon);my @arrays = ([qw(Franta Novák 564321564)]) x 10000000; sleep 10
Zdá se, že máte pravdu, takže zůstavá už jen ten ždibíček rychlosti.
Vždyť jsem vytvářel milion odkazů na tentýž hash a totéž pole a to je samozřejmě stejné. Takže perl to vážně nedělá, ale pokaždé uloží nové klíče:$ perl -e '@names = qw(jmeno prijmeni telefon);for($i=0;$i<1000000;$i++){push @arrays, [qw(Franta Novák 564321564)]};print "done\n"; sleep 10'&
done
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27376 209568 213616 perl -e @names = qw(jmeno prijmeni telefon);for($i=0;$i<1000000;$i++){push @arrays, [qw(Franta Novák 564321564)]};print
$ perl -e 'for($i=0;$i<1000000;$i++){push @arrays, {jmeno => Franta, prijmeni => Novak, telefon => 564321564}};print "done\n"; sleep 10'&
done
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27512 248860 252932 perl -e for($i=0;$i<1000000;$i++){push @arrays, {jmeno => Franta, prijmeni => Novak, telefon => 564321564}};print "done
$ perl -e 'sleep 10'&
$ ps -o pid,rss,vsz,cmd -Cperl
PID RSS VSZ CMD
27554 1240 5320 perl -e sleep 10
Ten rozdíl je po odečtení režije perlu skoro celá pětina. A to jsou ty klíče relativně krátké.
PID RSS VSZ CMD
5873 315240 317176 perl -e '@list = map { {$_ => $_ } } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10'
5880 393688 395572 perl -e '@list = map { {$_ => $_, $_+1 => $_, $_+2 => $_} } 0 .. 1000000; print "done\n"
5888 268208 270132 perl -e '@list = map { {1 => $_, 2 => $_, 3 => $_} } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10'
5894 268208 270132 perl -e '@list = map { {10001 => $_, 10002 => $_, 10003 => $_} } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10'
5898 205440 207300 perl -e '@list = map { [$_, $_, $_] } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10;
PID RSS VSZ CMD
5921 439388 478164 perl -e '@list = map { {$_ => $_, $_+1000000 => $_, $_+2000000 => $_} } 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10;'
PID RSS VSZ CMD
29161 260520 264708 perl -e @list = map +{1 => undef, 2 => undef, 3 => undef}, 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10
29120 260532 264708 perl -e @list = map +{"a"x100 => undef, "b"x100 => undef, "c"x100 => undef}, 0 .. 1000000; print "done\n"; sleep 10Což značí, že máte patrně pravdu. Tím se to dost podobá implementaci dict v pythonu.
PID RSS VSZ CMD
29709 487364 491560 perl -e @keys = map chr(ord("a")+$_)x100, 0..25; @list = map +{map +($keys[$_], undef), 0..25}, 0 .. 100000; print "don
29742 254184 258316 perl -e @keys = 0..25; @list = map +{map +($keys[$_], undef), 0..25}, 0 .. 100000; print "done\n"; sleep 10Zdá se, že perl má svá tajemství. Uložení klíčů není tak neoptimální jak jsem si myslel, ale není to ani tak ideální jak jste tvrdil.
map, občas dělá něco jiného než by od něj člověk čekal
PID RSS VSZ CMD
30214 83904 87972 perl -e @keys = map chr(ord("a")+$_)x100, 0..25; for($i=0; $i<100000;$i++){push @list,{map +($keys[$_], undef), 0..25}};
30218 83884 87964 perl -e @keys = 0..25; for($i=0; $i<100000;$i++){push @list,{map +($keys[$_], undef), 0..25}}; print "done\n"; sleep 10
Pravdu asi máte vy.
PID RSS VSZ CMD
6271 109856 111536 perl -e @keys = 0..25; sub aaa { {map +($keys[$_], undef), 0..25}}; for($i=0; $i<100000;$i++){push @list,aaa }; print "done\n"; sleep 10
takze pravda bude niekde uprostred, asi zalezi na konexte, kde sa pole vytvori. No nic, idem hladat, kde som sa to vlastne docital.
Děkuji za vyčerpávající odpověď. Člověk se stále učí
Možná jsem to blbě pochopil, ale není to tím, že používáš @seznam (tedy pole) místo %seznam (tedy hash)?
$a = 1; $b = 2; @seznam = ($a, $b);a chcete aby vystup bol
a = 1 b = 2?
$hash{a} = 1;
$hash{b} = 2;
# nezalezi na poradi
while (my ($a, $b) = each %hash) {
print $a, $b, "\n";
}
# zalezi na poradi
for (sort keys %hash) {
print $_, $hash{$_}, "\n";
}
use Data::Dumper; my $radek = <>; my @array = my ($jmeno, $prijmeni, $telefon) = split ' ', $radek; print Data::Dumper->Dump(\@array, [qw(jmeno prijmeni telefon)])
Tiskni
Sdílej: