V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Free Software Foundation (FSF) spustila projekt Librephone, jehož cílem je vytvoření svobodného operačního systému pro mobilní telefony. Bez binárních blobů.
Byla vydána verze 7 s kódovým název Gigi linuxové distribuce LMDE (Linux Mint Debian Edition). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Linux Mint vychází z Ubuntu. LMDE je postaveno na Debianu.
Byl vydán Mozilla Firefox 144.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze lepší správu profilů. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 144 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
. . delka = 1; for (i = 0; i < n-1; i++) for (j = i+1; j < n; j++) { sym = 1; for (k = 0; i+k < j-k; k++) of (a[i+k] != a[j+k]) sym = 0; if (sym && (j-i+1 > delka)) delka = j-i+1; } . . .A to je časově poměrně dost náročný Jinak n je délka řetězce a délka je velikost onoho nejdelšího úseku... ostatní je jasný bych řekl... Díky moc za každou radu
#include <stdio.h> int main(int argc, char **argv) { char *start, *end, *lpos, *i, *j; int lhalf = 0; if (argc >=1 ) return 1; start = argv[1]; for(end = start; *end; end++); for(lpos = i = start; i < end - lhalf; i++) { for(j = i; j>=start && (i + 1 + (i - j) < end) && *j == *(i+1+(i-j)); j--); if( i-j > lhalf) { lhalf = i-j; lpos = j+1; }; }; if(lhalf) { *(lpos + 2*lhalf) = 0; printf("%s\n", lpos); return 0; } else { return 1; } }
if (argc <=1 ) return 1;
ukkonen95()
se nám n
krát volá funkce upDate()
a canonize()
. A copak to tu máme uvnitř funkce upDate()
? Na dvou místech se nám tu volá funkce test_and_split()
to jednou doknce uvnitř cyklu! Takže jen funkce test_and_split()
je volána více než O(n). No pak tu máme další volání funkce canonize()
uvnitř funkce upDate()
a zase uvnitř cyklu! Funkce canonize()
je opět volána vícě než O(n)! No a aby to nebylo málo, tak funkce canonize()
opět obsahuje cyklus z čehož vyplývá, že ta část uvnitř cyklu se provede ještě víckrát než samotná funkce canonize()
, která sama o sobě není volána O(n), ale víckrát. Takže prdlačky švagrová. Ten algoritmus není O(n) ani kdybych zavřel obě oči a praštil se palicí do hlavy. Dokonce bych ho typoval tak na O(n^3) ná základě tohoto rozboru. Když to srovnám s kódem co jsem poslal, který má nejhorší odhad (n+2)*n/8 tedy O(n^2) a to počítám opravdu ten nejhorší případ. Nesmíš taky věřit všemu co se kde píše. Ono takhle akademicky to vypadá dobře, ale když jdeš po tom algoritmu do důsledku tak se nám tam n
krát zavolá cosi co má v sobě cyklus uvnitř něhož se nám zase zavolá ?
krát cosik a to cosik má v sobě cyklus, která může být zavolán m
krát, přičemž hodnota m
je nějaká konstanta*n
. Tedy přinejmenším O(n^2), ale taky možná O(n^3) protože neznám ?
. Abych pravdu řek, nechce se mi po tom pátrat, ale vzhledem k tomu, že je to cosi se stromy, tak tomu dejme O(n^2*log2n) ať nežeru. O(n) fakt ani omylem.
ukkonen95()
jsou funkce upDate()
a canonize()
volány vždy n
krát. Uvnitř funkce upDate()
je funkce test_and_split() vždy volána nejméně jednou, ale může být i více krát. Stejně tak funkce canonize()
je vždy n
krát volána přímo z ukkonen95()
a může být volána i z upDate()
a to i více než jednou. Takže tu máme dvě funkce, které mohou být volány n*a
, kde a
není nikdy menší než 1, ale a s velkou pravděpodobností závisí na složitosti stromu tedy asi na O(log2n). No a v samotné funkci canonize()
máme cyklus, který závisí na délce subřetězce, tedy na n
. Takže tvrdit o něčem takovém, že to má složitost O(n), je prostě lež jako věž. To neukecáte, ani kdyby jste se na hlavu postavil. Jen proto, že se v javě až tak nevyznám, jsem možná přehlédl ještě nějaké to kopírování v paměti zase se složitostí O(n), které nám z toho všeho pěkně udělají nejméně O(n^2) jako když vyšije. Mužete to milionkrát okecat, ale O(n) to prostě není.
Nehodlám nic ukecávat, to, co jste předvedl, nemá s důkazem dolního odhadu časové složitosti nic společného a ...Ahá, takže ono jde o dolní odhad složitosti, tak to ten můj algoritmus má taky dolní odhad O(n). Pro řetězec neobsahující žádnou dvojici za sebou jdoucích stejných znaků se provede právě
n-1
porovnání. Aha, takže proč to dělají tak složitě? Ten můj algoritmus je mnohem jednodužší a má stejný dolní odhad složitosti Mám fakt rád tyhle akademické "počítání" složitosti.V tom pripade vam doporucuji toto PDF.
Tiskni
Sdílej: