Byla vydána verze 10 linuxové distribuce Freespire (Wikipedie). Jedná se o bezplatnou linuxovou distribuci vyvíjenou společností PC/OpenSystems LLC stojící za komerční distribucí Linspire (Wikipedie), původně Lindows.
Binarly REsearch před týdnem informoval o kritických zranitelnostech UEFI souhrnně pojmenovaných LogoFAIL. Tento týden doplnil podrobnosti. Útočník může nahradit logo zobrazováno při bootování vlastním speciálně upraveným obrázkem, jehož "zobrazení" při bootování spustí připravený kód. Pětiminutové povídání o LogoFAIL a ukázka útoku na YouTube.
Byla vydána listopadová aktualizace aneb nová verze 1.85 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.85 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
git.kernel.org je nově oficiálně také v tmavém vzhledu.
Richard Hughes na svém blogu oznámil, že počet aktualizací firmwarů pomocí služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) přesáhl 100 milionů. Přehled podporovaných zařízení, nejnovějších firmwarů nebo zapojených výrobců na stránkách LVFS.
Byla vydána nová stabilní verze 3.19.0, tj. první z nové řady 3.19, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou podporu Raspberry Pi 5.
Altap Salamander (Wikipedie), dvoupanelový správce souborů pro Windows, byl uvolněn jako open source pod názvem Open Salamander. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv2.
Společnost JetBrains představila (YouTube) svou umělou inteligenci JetBrains AI a nástroj AI Assistant v IDE.
Byla vydána nová verze 255 správce systému a služeb systemd (GitHub, NEWS). Z novinek lze vypíchnout například novou službu systemd-bsod.service.
Google představil Gemini, svůj největší a nejschopnější model umělé inteligence.
. . delka = 1; for (i = 0; i < n-1; i++) for (j = i+1; j < n; j++) { sym = 1; for (k = 0; i+k < j-k; k++) of (a[i+k] != a[j+k]) sym = 0; if (sym && (j-i+1 > delka)) delka = j-i+1; } . . .A to je časově poměrně dost náročný Jinak n je délka řetězce a délka je velikost onoho nejdelšího úseku... ostatní je jasný bych řekl... Díky moc za každou radu
#include <stdio.h> int main(int argc, char **argv) { char *start, *end, *lpos, *i, *j; int lhalf = 0; if (argc >=1 ) return 1; start = argv[1]; for(end = start; *end; end++); for(lpos = i = start; i < end - lhalf; i++) { for(j = i; j>=start && (i + 1 + (i - j) < end) && *j == *(i+1+(i-j)); j--); if( i-j > lhalf) { lhalf = i-j; lpos = j+1; }; }; if(lhalf) { *(lpos + 2*lhalf) = 0; printf("%s\n", lpos); return 0; } else { return 1; } }
if (argc <=1 ) return 1;
ukkonen95()
se nám n
krát volá funkce upDate()
a canonize()
. A copak to tu máme uvnitř funkce upDate()
? Na dvou místech se nám tu volá funkce test_and_split()
to jednou doknce uvnitř cyklu! Takže jen funkce test_and_split()
je volána více než O(n). No pak tu máme další volání funkce canonize()
uvnitř funkce upDate()
a zase uvnitř cyklu! Funkce canonize()
je opět volána vícě než O(n)! No a aby to nebylo málo, tak funkce canonize()
opět obsahuje cyklus z čehož vyplývá, že ta část uvnitř cyklu se provede ještě víckrát než samotná funkce canonize()
, která sama o sobě není volána O(n), ale víckrát. Takže prdlačky švagrová. Ten algoritmus není O(n) ani kdybych zavřel obě oči a praštil se palicí do hlavy. Dokonce bych ho typoval tak na O(n^3) ná základě tohoto rozboru. Když to srovnám s kódem co jsem poslal, který má nejhorší odhad (n+2)*n/8 tedy O(n^2) a to počítám opravdu ten nejhorší případ. Nesmíš taky věřit všemu co se kde píše. Ono takhle akademicky to vypadá dobře, ale když jdeš po tom algoritmu do důsledku tak se nám tam n
krát zavolá cosi co má v sobě cyklus uvnitř něhož se nám zase zavolá ?
krát cosik a to cosik má v sobě cyklus, která může být zavolán m
krát, přičemž hodnota m
je nějaká konstanta*n
. Tedy přinejmenším O(n^2), ale taky možná O(n^3) protože neznám ?
. Abych pravdu řek, nechce se mi po tom pátrat, ale vzhledem k tomu, že je to cosi se stromy, tak tomu dejme O(n^2*log2n) ať nežeru. O(n) fakt ani omylem.
ukkonen95()
jsou funkce upDate()
a canonize()
volány vždy n
krát. Uvnitř funkce upDate()
je funkce test_and_split() vždy volána nejméně jednou, ale může být i více krát. Stejně tak funkce canonize()
je vždy n
krát volána přímo z ukkonen95()
a může být volána i z upDate()
a to i více než jednou. Takže tu máme dvě funkce, které mohou být volány n*a
, kde a
není nikdy menší než 1, ale a s velkou pravděpodobností závisí na složitosti stromu tedy asi na O(log2n). No a v samotné funkci canonize()
máme cyklus, který závisí na délce subřetězce, tedy na n
. Takže tvrdit o něčem takovém, že to má složitost O(n), je prostě lež jako věž. To neukecáte, ani kdyby jste se na hlavu postavil. Jen proto, že se v javě až tak nevyznám, jsem možná přehlédl ještě nějaké to kopírování v paměti zase se složitostí O(n), které nám z toho všeho pěkně udělají nejméně O(n^2) jako když vyšije. Mužete to milionkrát okecat, ale O(n) to prostě není.
Nehodlám nic ukecávat, to, co jste předvedl, nemá s důkazem dolního odhadu časové složitosti nic společného a ...Ahá, takže ono jde o dolní odhad složitosti, tak to ten můj algoritmus má taky dolní odhad O(n). Pro řetězec neobsahující žádnou dvojici za sebou jdoucích stejných znaků se provede právě
n-1
porovnání. Aha, takže proč to dělají tak složitě? Ten můj algoritmus je mnohem jednodužší a má stejný dolní odhad složitosti Mám fakt rád tyhle akademické "počítání" složitosti.V tom pripade vam doporucuji toto PDF.
Tiskni
Sdílej: