Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
.
.
delka = 1;
for (i = 0; i < n-1; i++)
for (j = i+1; j < n; j++) {
sym = 1;
for (k = 0; i+k < j-k; k++)
of (a[i+k] != a[j+k])
sym = 0;
if (sym && (j-i+1 > delka))
delka = j-i+1;
}
.
.
.
A to je časově poměrně dost náročný
Jinak n je délka řetězce a délka je velikost onoho nejdelšího úseku... ostatní je jasný bych řekl...
Díky moc za každou radu
#include <stdio.h>
int main(int argc, char **argv) {
char *start, *end, *lpos, *i, *j;
int lhalf = 0;
if (argc >=1 ) return 1;
start = argv[1];
for(end = start; *end; end++);
for(lpos = i = start; i < end - lhalf; i++) {
for(j = i; j>=start && (i + 1 + (i - j) < end) && *j == *(i+1+(i-j)); j--);
if( i-j > lhalf) {
lhalf = i-j;
lpos = j+1;
};
};
if(lhalf) {
*(lpos + 2*lhalf) = 0;
printf("%s\n", lpos);
return 0;
} else {
return 1;
}
}
if (argc <=1 ) return 1;
ukkonen95() se nám n krát volá funkce upDate() a canonize(). A copak to tu máme uvnitř funkce upDate()? Na dvou místech se nám tu volá funkce test_and_split() to jednou doknce uvnitř cyklu! Takže jen funkce test_and_split() je volána více než O(n). No pak tu máme další volání funkce canonize() uvnitř funkce upDate() a zase uvnitř cyklu! Funkce canonize() je opět volána vícě než O(n)! No a aby to nebylo málo, tak funkce canonize() opět obsahuje cyklus z čehož vyplývá, že ta část uvnitř cyklu se provede ještě víckrát než samotná funkce canonize(), která sama o sobě není volána O(n), ale víckrát. Takže prdlačky švagrová. Ten algoritmus není O(n) ani kdybych zavřel obě oči a praštil se palicí do hlavy. Dokonce bych ho typoval tak na O(n^3) ná základě tohoto rozboru. Když to srovnám s kódem co jsem poslal, který má nejhorší odhad (n+2)*n/8 tedy O(n^2) a to počítám opravdu ten nejhorší případ. Nesmíš taky věřit všemu co se kde píše. Ono takhle akademicky to vypadá dobře, ale když jdeš po tom algoritmu do důsledku tak se nám tam n krát zavolá cosi co má v sobě cyklus uvnitř něhož se nám zase zavolá ? krát cosik a to cosik má v sobě cyklus, která může být zavolán m krát, přičemž hodnota m je nějaká konstanta*n. Tedy přinejmenším O(n^2), ale taky možná O(n^3) protože neznám ?. Abych pravdu řek, nechce se mi po tom pátrat, ale vzhledem k tomu, že je to cosi se stromy, tak tomu dejme O(n^2*log2n) ať nežeru. O(n) fakt ani omylem.
ukkonen95() jsou funkce upDate() a canonize() volány vždy n krát. Uvnitř funkce upDate() je funkce test_and_split() vždy volána nejméně jednou, ale může být i více krát. Stejně tak funkce canonize() je vždy n krát volána přímo z ukkonen95() a může být volána i z upDate() a to i více než jednou. Takže tu máme dvě funkce, které mohou být volány n*a, kde a není nikdy menší než 1, ale a s velkou pravděpodobností závisí na složitosti stromu tedy asi na O(log2n). No a v samotné funkci canonize() máme cyklus, který závisí na délce subřetězce, tedy na n. Takže tvrdit o něčem takovém, že to má složitost O(n), je prostě lež jako věž. To neukecáte, ani kdyby jste se na hlavu postavil. Jen proto, že se v javě až tak nevyznám, jsem možná přehlédl ještě nějaké to kopírování v paměti zase se složitostí O(n), které nám z toho všeho pěkně udělají nejméně O(n^2) jako když vyšije. Mužete to milionkrát okecat, ale O(n) to prostě není.
Nehodlám nic ukecávat, to, co jste předvedl, nemá s důkazem dolního odhadu časové složitosti nic společného a ...Ahá, takže ono jde o dolní odhad složitosti, tak to ten můj algoritmus má taky dolní odhad O(n). Pro řetězec neobsahující žádnou dvojici za sebou jdoucích stejných znaků se provede právě
n-1 porovnání. Aha, takže proč to dělají tak složitě? Ten můj algoritmus je mnohem jednodužší a má stejný dolní odhad složitosti
Mám fakt rád tyhle akademické "počítání" složitosti.V tom pripade vam doporucuji toto PDF.
Tiskni
Sdílej: