Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
int main(void){ pid_t id; printf("tento text se vypíše dvakrát"); if ((id = fork()) == 0) { /* synovský proces */ putchar('\n'); } else if (id > 0) { /* otcovský proces */ putchar('\n'); } else { perror("fork"); return 1; /* chyba při fork() */ } return 0; }chtel bych vedet, jaktoze se funkce printf provede 2x? moje myslenka je, ze po vytvoreni procesu jak parent tak child pokracuji dale v programu.
fork()
.
FILE*
, prostě nejdřív cachují do paměti a až když tam pošleš znak konce řádku, tak se to odpálí syscallem do kernelu. (Proto taky ty funkce pracují se strukturou FILE a ne rovnou s číselným deskriptorem.)
Takže co se stane - do té cache uložíš ten text, ale ten se ve skutečnosti nikam nevypíše. Pak rozmnožíš ten proces, takže teď každý proces má svou vlastní verzi cache s tím textem. A v obou procesech ji celou odpálíš tím znakem '\n'
.
Je to evidentní z výpisu programu strace -f
.
printf
vložit fflush(stdout);
nebo dát do printf znak konce řádku (\n
).
man stdout
? Číst zrovna tuhle manuálovou stránku by mě na jeho místě asi taky nenapadlo. I když úplně nejlepší je si přečíst všechny manuálový stránky PID User space | Kernel space 1 FILE *stream1 → int fd1 --→ int kfd1Situace po forku:
PID User space | Kernel space 1 FILE *stream1 → int fd1 -+→ int kfd1 2 FILE *stream1 → int fd1 -+Je třeba brát na zřetel, že struct FILE obsahuje vlastní buffer a ukazatel v uživatelském prostoru, tudíž po forku dojde k jeho duplikaci a vzájemné nezávislosti. Naopak int fd v uživ. prostoru je jen číslo, které si jádro spolu s PID přemapuje na interní deskriptor. Buffer file/socket descriptoru je v prostoru jádra a je jenom jeden.
Tiskni
Sdílej: