Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Ant
bohužel nemá v XML konfiguraci, ale skript. Konfigurační (definiční) soubor pro build používá třeba Maven, ovšem to je zase takový idealista, který občas těžce snáší srážku s tvrdou realitou.
make
a následně Ant. A od Mavenu by se v zájmu svého duševního zdraví měl nějakou dobu držet dál :)
vim
. Doporučuju prostudovat Quickfix (:help
quickfix
) a pokud často překládáš, tak zkus Jikes – když jsem si ještě hrál s Javou, byl nesrovnatelně rychlejší než standardní javac
. Na editor v Midnightu bych zapomněl, časová investice do naučení slušného editoru se každému programátorovi bohatě vrátí.
emacs
+ jdee
(popr viper
, ak preferuješ vi-like editáciu)
a medzi rečou, trúfam si povedať, že nezanedvateľná časť užívateľov vim
-u neovláda vi
scene.getActions().addAction(ActionFactory.createCenteredZoomAction(1.1))
a to bych urcite nasel mnohem slozitejsi konstrukce, kdybych vic hledal.
Az se naucite zaklady, urcite Vam doporucuji zkusit si nejaky ten ANT skript napsat a precist si neco o prekladaci Javy. A souvisejicich nastrojich. Ale to co popisujete mi prijde extremni :)
Tot muj nazor.
Tiskni
Sdílej: