Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
./script.pl), není problém... použije se normálně use Modul nebo Gtk2::GladeXML->new('gui.glade').
Problém nastane, když chci svůj program nějak „nainstalovat“ do systému abych ho mohl spouštět odkudkoliv nebo dokonce dopravit do jiného počítače. Soubory by se hledaly v adresáři, odkud to spouštím. Takže je potřeba nějak nastavit místo, kde je program nainstalován. Nejlépe tak aby se to nemuselo ručně přepisovat když se to nakopíruje jinam ;)
Mám dvě řešení a ani jedno se mi nelíbí. Jak to udělat líp?
1)
přidat do @INC správnou cestu například spuštěním přes perl -I /kde/to/je /kde/to/je/script.pl.
modul se načte správně a přístup k souborům by byl nějak takto: …->new($INC[0].'/gui.glade').
Nevýhoda: musí se to obalit dalším scriptem, který spustí perl se správným parametrem -I a bude tam muset ta cesta být napevno
2)
zjistit cestu z $0 třeba takto: $dir = $0 =~ /(.*)\//; a pak jí v BEGIN přidat do @INC a soubory hledat v $dir
Nevýhoda: Pokud si celý program uložím třeba do /home/neco/neco/... a někde v $PATH na něj udělám symlinky, $0 bude obsahovat cestu k symlinkům a ne tam, kde soubor je opravdu a tam to samozřejmě ty ostatní soubory nenajde.
--
A jako takový poddotaz bych se zeptal kam vlastně takovýto script/program „instalovat“? nechat všechny soubory v jedné složce a tu dát kamkoliv (/home nebo /opt) a v /usr/local/bin udělat symlinky, nebo do /usr/local/bin dát místo symlinku rovnou ten hlavní spustitelný script a ostatní soubory jinam (/usr/local/share/jmenoprogramu/ ?) Pak by zase script nemohl hledat své soubory ve stejné složce jako je sám...
Zároveň bych chtěl aby to stejně fungovalo i v „nenainstalovaném“ stavu při testování – všechno v jednom adresáři v /home/…/…
--
Předem děkuji za jakékoliv tipy jak se tohle řeší
Pro vytvoreni modulu (skript.pl muze byt soucasti modulu) byste mel pouzit standardni mechanizmy (Makefile.PL + instalaci). Viz dokumentace, man perlnewmod, odkazy na dalsi dokumentaci a tutorial tam atd. Vyhoda teto masinerie je, ze mate jeden archiv Vas-Modul-1.0.tar.gz, jehoz standardni instalaci muzete najednou nainstalovat, spustit testy, doresit zavislosti, provest transformaci nejakych retezcu (napr. ony cesty) a dalsi. Timto mechanizmem pro instalaci modulu se Vas::Modul nainstaluje nekam jako /usr/lib/perl5/site_perl/5.10.0/Vas/Modul.pm, pripadne skripty do /usr/bin, kde vse funguje jakychkoliv zasahu. Odinstalace je otazka smazani tohoto souboru nebo adresare Vas.
Pokud chcete nejakou nestandardni cestu (coz lze u "normalniho mechanizmu" docilit take pres --prefix), spravne uvadite, ze musite manipulovat s @INC, a to bud pres -I nebo pomoci use lib (primo se hrabat v @INC neni dobry napad). Do tohoto muzete vice nahlidnout napr. v kapitole 12 perl cookbook. Konkretne v Keeping Your Own Module Directory se toto podrobne rozebira, vcetne metody jak "uhodnout" cestu ke skriptu pomoci modulu FindBin.
Co se tyce nalezeni obecneho souboru v ramci vaseho modulu, doporuciji pouzit hash %INC, kde naleznete cestu, pres kterou se tento modul nasel. Napr. $INC{'Vas::Modul.pm'}.
Jak se na to tak divam, tak to jednou vyda na dalsi dil meho serialu 
readlink a -l, z toho už cestu poskladáš
tretia možnosť: export PERL5LIB="/home/aaa/lib/perl5:/home/aaa/test/lib/perl5"
use FindBin qw($RealBin);
use lib $RealBin;
use MujModul;
my ($root) = $INC{'MujModul.pm'} =~ /(.*)\//;
…
my $soubor = "$root/soubor.xxx";
Ještě jednou děkuji!
my ($root) = $INC{'MujModul.pm'} =~ /(.*)\//;
Tuhle vec muzete udelat take pomoci File::Basename nebo neco takovyho a bude to prenositelny i na jiny systemy nez unix. Jinak ten postup je vicemene to co jsem se snazil naznacit. :)
Tiskni
Sdílej: