Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Potreboval by som nejaku kniznicu, kde si mozem zistovat cas. Nieco podobne ako time.h ale aby to bolo presnejsie. Je nieco tak v C-ecku?
Potrebujem len zitovat aktualny cas , tak aby som ho mohol odcitac a dostat nejaky casovu hodnotu mezdi dvoma akciami. A este potom uspat program na nejaky cas.
Presnost staci na milisekundy. Takze skusim ftime a usleep. A este sa chcem opytat, ci je tu nejaka odcitavacia funkcia, ktora vrati rozdiel dvoch casov. Nieco ako difftime. Alebo si to musim rucne odpocitat?
Este jeden problem, ze funkcia usleep. Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy. Videl by som to na
struct timeval
gettimeofday
ale opat tu asi nieje nejaka odcitacia funkcia, co by nebol az taky problem. Ale uspavacia funkcia, ktora by vyhovovala poziadavkam je nanosleep. Ibaze ta pouziva sturkturu timespec. Chcel by som sa vyhnut zakazdim preratavat z mikrosekund na nanasekundy.
Hej, toto vyzera rozumne. Diky
Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy.1) Můžeš zavolat sleep na sekundy a následně usleep na milisekundy. 2) Přesnost uspání na milisekundy je hezká věc, ale nic ti nezaručuje, že ti jádro ten proces probudí opravdu za daný čas a ne třeba o chvíli později.
Note that while the unit of time of the return value is a millisecond, the granularity of the value depends on the underlying operating system and may be larger. For example, many operating systems measure time in units of tens of milliseconds.Inak povedane, to, ze nejaka metoda wait/sleep akceptuje casovy udaj s vysokou granularitou este neznamena ze bude s takouto granularitou aj cakat/spat. Tu na abicku sme to uz riesili.
Doba spánku zaručena není. Ale je celkem zajímavé vyzkoušet, jak se to chová ve většině případů. Tak třeba tenhle prográmek
#!/usr/bin/python
import time
def spi(delay):
start = time.time()
time.sleep(delay)
stop = time.time()
print delay, stop - start - delay
for i in range(-10, 0):
delay = 2**i
spi(delay)
usíná na různě dlouhé intervaly a pak zjišťuje, jak dlouho doopravdy spal. Jsem docela překvapený, jak často se daří zvládnout přesnost lepší než milisekundu.
No, nechci udávat nějaká univerzální čísla, raději ať si to každý vyzkouší v konkrétní situaci. Ale program jsem pozměnil na
#!/usr/bin/python
import time, random
def spi(delay):
start = time.time()
time.sleep(delay)
stop = time.time()
diff = stop - start - delay
if diff > 0.001: print delay, diff
while True:
delay = random.random()
spi(delay)
takže vypíše jen zpoždění delší než milisekundu. Pak podtaktoval procesor na 1GHz. Pak pustil současně mplayer, audacious, find /, gtkperf (dvakrát), jakousi nekonečnou smyčku a bláznivě přeblikával mezi plochama.
Nejdelší zpoždění bylo 7 milisekund. S prioritama jsem si nehrál.
Tiskni
Sdílej: