Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Potreboval by som nejaku kniznicu, kde si mozem zistovat cas. Nieco podobne ako time.h ale aby to bolo presnejsie. Je nieco tak v C-ecku?
Potrebujem len zitovat aktualny cas , tak aby som ho mohol odcitac a dostat nejaky casovu hodnotu mezdi dvoma akciami. A este potom uspat program na nejaky cas.
Presnost staci na milisekundy. Takze skusim ftime a usleep. A este sa chcem opytat, ci je tu nejaka odcitavacia funkcia, ktora vrati rozdiel dvoch casov. Nieco ako difftime. Alebo si to musim rucne odpocitat?
Este jeden problem, ze funkcia usleep. Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy. Videl by som to na
struct timeval
gettimeofday
ale opat tu asi nieje nejaka odcitacia funkcia, co by nebol az taky problem. Ale uspavacia funkcia, ktora by vyhovovala poziadavkam je nanosleep. Ibaze ta pouziva sturkturu timespec. Chcel by som sa vyhnut zakazdim preratavat z mikrosekund na nanasekundy.
Hej, toto vyzera rozumne. Diky
Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy.1) Můžeš zavolat sleep na sekundy a následně usleep na milisekundy. 2) Přesnost uspání na milisekundy je hezká věc, ale nic ti nezaručuje, že ti jádro ten proces probudí opravdu za daný čas a ne třeba o chvíli později.
Note that while the unit of time of the return value is a millisecond, the granularity of the value depends on the underlying operating system and may be larger. For example, many operating systems measure time in units of tens of milliseconds.Inak povedane, to, ze nejaka metoda wait/sleep akceptuje casovy udaj s vysokou granularitou este neznamena ze bude s takouto granularitou aj cakat/spat. Tu na abicku sme to uz riesili.
Doba spánku zaručena není. Ale je celkem zajímavé vyzkoušet, jak se to chová ve většině případů. Tak třeba tenhle prográmek
#!/usr/bin/python
import time
def spi(delay):
start = time.time()
time.sleep(delay)
stop = time.time()
print delay, stop - start - delay
for i in range(-10, 0):
delay = 2**i
spi(delay)
usíná na různě dlouhé intervaly a pak zjišťuje, jak dlouho doopravdy spal. Jsem docela překvapený, jak často se daří zvládnout přesnost lepší než milisekundu.
No, nechci udávat nějaká univerzální čísla, raději ať si to každý vyzkouší v konkrétní situaci. Ale program jsem pozměnil na
#!/usr/bin/python
import time, random
def spi(delay):
start = time.time()
time.sleep(delay)
stop = time.time()
diff = stop - start - delay
if diff > 0.001: print delay, diff
while True:
delay = random.random()
spi(delay)
takže vypíše jen zpoždění delší než milisekundu. Pak podtaktoval procesor na 1GHz. Pak pustil současně mplayer, audacious, find /, gtkperf (dvakrát), jakousi nekonečnou smyčku a bláznivě přeblikával mezi plochama.
Nejdelší zpoždění bylo 7 milisekund. S prioritama jsem si nehrál.
Tiskni
Sdílej: