Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Potreboval by som nejaku kniznicu, kde si mozem zistovat cas. Nieco podobne ako time.h ale aby to bolo presnejsie. Je nieco tak v C-ecku?
Potrebujem len zitovat aktualny cas , tak aby som ho mohol odcitac a dostat nejaky casovu hodnotu mezdi dvoma akciami. A este potom uspat program na nejaky cas.
Presnost staci na milisekundy. Takze skusim ftime a usleep. A este sa chcem opytat, ci je tu nejaka odcitavacia funkcia, ktora vrati rozdiel dvoch casov. Nieco ako difftime. Alebo si to musim rucne odpocitat?
Este jeden problem, ze funkcia usleep. Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy. Videl by som to na
struct timeval
gettimeofday
ale opat tu asi nieje nejaka odcitacia funkcia, co by nebol az taky problem. Ale uspavacia funkcia, ktora by vyhovovala poziadavkam je nanosleep. Ibaze ta pouziva sturkturu timespec. Chcel by som sa vyhnut zakazdim preratavat z mikrosekund na nanasekundy.
Hej, toto vyzera rozumne. Diky
Uspava program max na 1 s. Ja by som potreboval funkciu, ktora uspi progmram na dlhsie, ale ma presnost aspon na milisekundy.1) Můžeš zavolat sleep na sekundy a následně usleep na milisekundy. 2) Přesnost uspání na milisekundy je hezká věc, ale nic ti nezaručuje, že ti jádro ten proces probudí opravdu za daný čas a ne třeba o chvíli později.
Note that while the unit of time of the return value is a millisecond, the granularity of the value depends on the underlying operating system and may be larger. For example, many operating systems measure time in units of tens of milliseconds.Inak povedane, to, ze nejaka metoda wait/sleep akceptuje casovy udaj s vysokou granularitou este neznamena ze bude s takouto granularitou aj cakat/spat. Tu na abicku sme to uz riesili.
Doba spánku zaručena není. Ale je celkem zajímavé vyzkoušet, jak se to chová ve většině případů. Tak třeba tenhle prográmek
#!/usr/bin/python import time def spi(delay): start = time.time() time.sleep(delay) stop = time.time() print delay, stop - start - delay for i in range(-10, 0): delay = 2**i spi(delay)
usíná na různě dlouhé intervaly a pak zjišťuje, jak dlouho doopravdy spal. Jsem docela překvapený, jak často se daří zvládnout přesnost lepší než milisekundu.
No, nechci udávat nějaká univerzální čísla, raději ať si to každý vyzkouší v konkrétní situaci. Ale program jsem pozměnil na
#!/usr/bin/python import time, random def spi(delay): start = time.time() time.sleep(delay) stop = time.time() diff = stop - start - delay if diff > 0.001: print delay, diff while True: delay = random.random() spi(delay)
takže vypíše jen zpoždění delší než milisekundu. Pak podtaktoval procesor na 1GHz. Pak pustil současně mplayer, audacious, find /, gtkperf (dvakrát), jakousi nekonečnou smyčku a bláznivě přeblikával mezi plochama.
Nejdelší zpoždění bylo 7 milisekund. S prioritama jsem si nehrál.
Tiskni
Sdílej: