Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.4 LTS, tj. čtvrté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
V pátek 20. února 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 6. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večera. Hackday je určen všem, kteří si chtějí prakticky vyzkoušet práci s linuxovým jádrem i uživatelským prostorem, od posílání patchů například pomocí nástroje b4, přes balíčkování a Flatpak až po drobné úpravy
… více »Holla :)
Takovy dotaz, ohledne koncepce navrhu programu.. Pisu aplikaci, ktera ve finale je jeden objekt s metodami pro pristup do nej.
A potrebuji k nemu nejake GUIcko - zvolil jsem kvuli prenositelnosti Win/Lin _Qt_ .
Moje predstava -> uz Qt nadstavba si bude jen prohazovat instanci objektu, pristupovat k jeho metodam a slouzit jako I/O .
Jaka je bezna praxe, pri "prilepeni" GUI k takovemu objektu aplikace? Je to vubec takhle v praxi realizovano??
No tak na tohle by Ti asi kazdy dal jinou odpoved. Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre), ktere spolu budou komunikovat - command line, signaly, nebo co komu zrovna sedi (ted je v Qt tusim popularni pouzivat DBus, i kdyz nevim, uz to mozna nahradili zas necim jinym) .
Padla tu uz samostatna knihovna (IMO zalezi jak je to cele velke), v jednodussich pripadech by asi stacilo pouzit
#ifdef
a dalsich zpusobu by se dalo najit jeste asi dost...
Nemyslim si, ze existuje "jedno univerzalni" reseni (pokud se nepohybujes jenom v jedne platforme)..
Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre)No zrovna GUI programy, který volaj CLI utility nejsou nic moc úžasnýho, mnohem lepší je IMO udělat knihovnu, kterou pak bude používat CLI i GUI aplikace.
Zrovna ten SMPlayer by ale mohl být ještě mnohem lepší...
Osobně bych udělal tenký wrapper toho přístupového objektu přes boost::python a GUI napsal v pythonu. Záleží ale na jaký jazyk jste zvyklý a jak moc těžkotonáží to GUI bude (třeba openGL grafika a tak).
Podle toho, jak je výpočetní jádro velké, tak to nemusí vadit. Rozhodně bych to upřednostnil před psaním GUI v c++; ale jak řečeno, věc osobní preference.
2ALL: Diky za Vase nazory.
Jadro aplikace je v podstate program pro terminal s cteckou carovych kodu, ktery komunikuje ze SQL serverem.
GUI by pak melo zvladnout zobrazit par seznamu, tlacitka ala odepsat/pripsat.. C++ lesson :)
Zkusim tedy vyrobit knihovnu a pak ji prilinkovat ke GUI. Je videt, ze mnoho z vas u ma nejake zkusenosti s timto problemem, podle toho, co pisete :). Nemate nejaky dobry priklad?
gui tedy bude pouze komunikovat ze sql serverem?
GUI by melo komunikovat s C++ aplikaci, az ta samotna komunikuje se SQL ..
Nakonec volim variantu s knihovnou - zda se to jako nejelegantnejsi varianta.
Tiskni
Sdílej: