Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Holla :)
Takovy dotaz, ohledne koncepce navrhu programu.. Pisu aplikaci, ktera ve finale je jeden objekt s metodami pro pristup do nej.
A potrebuji k nemu nejake GUIcko - zvolil jsem kvuli prenositelnosti Win/Lin _Qt_ .
Moje predstava -> uz Qt nadstavba si bude jen prohazovat instanci objektu, pristupovat k jeho metodam a slouzit jako I/O .
Jaka je bezna praxe, pri "prilepeni" GUI k takovemu objektu aplikace? Je to vubec takhle v praxi realizovano??
No tak na tohle by Ti asi kazdy dal jinou odpoved. Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre), ktere spolu budou komunikovat - command line, signaly, nebo co komu zrovna sedi (ted je v Qt tusim popularni pouzivat DBus, i kdyz nevim, uz to mozna nahradili zas necim jinym) .
Padla tu uz samostatna knihovna (IMO zalezi jak je to cele velke), v jednodussich pripadech by asi stacilo pouzit
#ifdef
a dalsich zpusobu by se dalo najit jeste asi dost...
Nemyslim si, ze existuje "jedno univerzalni" reseni (pokud se nepohybujes jenom v jedne platforme)..
Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre)No zrovna GUI programy, který volaj CLI utility nejsou nic moc úžasnýho, mnohem lepší je IMO udělat knihovnu, kterou pak bude používat CLI i GUI aplikace.
Zrovna ten SMPlayer by ale mohl být ještě mnohem lepší...
Osobně bych udělal tenký wrapper toho přístupového objektu přes boost::python a GUI napsal v pythonu. Záleží ale na jaký jazyk jste zvyklý a jak moc těžkotonáží to GUI bude (třeba openGL grafika a tak).
Podle toho, jak je výpočetní jádro velké, tak to nemusí vadit. Rozhodně bych to upřednostnil před psaním GUI v c++; ale jak řečeno, věc osobní preference.
2ALL: Diky za Vase nazory.
Jadro aplikace je v podstate program pro terminal s cteckou carovych kodu, ktery komunikuje ze SQL serverem.
GUI by pak melo zvladnout zobrazit par seznamu, tlacitka ala odepsat/pripsat.. C++ lesson :)
Zkusim tedy vyrobit knihovnu a pak ji prilinkovat ke GUI. Je videt, ze mnoho z vas u ma nejake zkusenosti s timto problemem, podle toho, co pisete :). Nemate nejaky dobry priklad?
gui tedy bude pouze komunikovat ze sql serverem?
GUI by melo komunikovat s C++ aplikaci, az ta samotna komunikuje se SQL ..
Nakonec volim variantu s knihovnou - zda se to jako nejelegantnejsi varianta.
Tiskni
Sdílej: