Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Holla :)
Takovy dotaz, ohledne koncepce navrhu programu.. Pisu aplikaci, ktera ve finale je jeden objekt s metodami pro pristup do nej.
A potrebuji k nemu nejake GUIcko - zvolil jsem kvuli prenositelnosti Win/Lin _Qt_ .
Moje predstava -> uz Qt nadstavba si bude jen prohazovat instanci objektu, pristupovat k jeho metodam a slouzit jako I/O .
Jaka je bezna praxe, pri "prilepeni" GUI k takovemu objektu aplikace? Je to vubec takhle v praxi realizovano??
No tak na tohle by Ti asi kazdy dal jinou odpoved. Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre), ktere spolu budou komunikovat - command line, signaly, nebo co komu zrovna sedi (ted je v Qt tusim popularni pouzivat DBus, i kdyz nevim, uz to mozna nahradili zas necim jinym) .
Padla tu uz samostatna knihovna (IMO zalezi jak je to cele velke), v jednodussich pripadech by asi stacilo pouzit
#ifdef
a dalsich zpusobu by se dalo najit jeste asi dost...
Nemyslim si, ze existuje "jedno univerzalni" reseni (pokud se nepohybujes jenom v jedne platforme)..
Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre)No zrovna GUI programy, který volaj CLI utility nejsou nic moc úžasnýho, mnohem lepší je IMO udělat knihovnu, kterou pak bude používat CLI i GUI aplikace.
Zrovna ten SMPlayer by ale mohl být ještě mnohem lepší...
Osobně bych udělal tenký wrapper toho přístupového objektu přes boost::python a GUI napsal v pythonu. Záleží ale na jaký jazyk jste zvyklý a jak moc těžkotonáží to GUI bude (třeba openGL grafika a tak).
Podle toho, jak je výpočetní jádro velké, tak to nemusí vadit. Rozhodně bych to upřednostnil před psaním GUI v c++; ale jak řečeno, věc osobní preference.
2ALL: Diky za Vase nazory.
Jadro aplikace je v podstate program pro terminal s cteckou carovych kodu, ktery komunikuje ze SQL serverem.
GUI by pak melo zvladnout zobrazit par seznamu, tlacitka ala odepsat/pripsat.. C++ lesson :)
Zkusim tedy vyrobit knihovnu a pak ji prilinkovat ke GUI. Je videt, ze mnoho z vas u ma nejake zkusenosti s timto problemem, podle toho, co pisete :). Nemate nejaky dobry priklad?
gui tedy bude pouze komunikovat ze sql serverem?
GUI by melo komunikovat s C++ aplikaci, az ta samotna komunikuje se SQL ..
Nakonec volim variantu s knihovnou - zda se to jako nejelegantnejsi varianta.
Tiskni
Sdílej: