Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.12.
Byla vydána verze 31.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Emulátory Box86 a Box64 umožňující spouštět linuxové aplikace pro x86 a x86_64 na jiných než x86 a x86_64 architekturách, například ARM a ARM64, byly vydány v nových verzích: Box86 0.3.8 a Box64 0.3.2. Ukázka možností na YouTube.
Byla vydána nová verze 6.1 neměnné (immutable) distribuce openSUSE Leap Micro určené pro běh kontejneru a virtuálních strojů. S vydáním verze 6.1 byla ukončena podpora verze 5.5.
Poslanci dnes ve třetím čtení schválili návrh zákona o digitálních financích. Cílem zákona je implementace předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí, konkrétně nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets) o trzích kryptoaktiv. Zákon nyní míří k projednání do Senátu ČR. U kryptoměn bude příjem do 100 tisíc Kč za zdaňovací období osvobozen od daně, podobně jako u cenných papírů, a to za podmínky jejich držení po dobu alespoň 3 let.
O víkendu (15:00 až 23:00) proběhne EmacsConf 2024, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji bude možné na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Mozilla má nové logo a vizuální identitu. Profesionální. Vytvořeno u Jones Knowles Ritchie (JKR). Na dalších 25 let.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.12 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2026. LTS jader je aktuálně šest: 5.4, 5.10, 5.15, 6.1, 6.6 a 6.12.
Byla vydána nová stabilní verze 3.21.0, tj. první z nové řady 3.21, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu architektury Loongson LoongArch64.
Holla :)
Takovy dotaz, ohledne koncepce navrhu programu.. Pisu aplikaci, ktera ve finale je jeden objekt s metodami pro pristup do nej.
A potrebuji k nemu nejake GUIcko - zvolil jsem kvuli prenositelnosti Win/Lin _Qt_ .
Moje predstava -> uz Qt nadstavba si bude jen prohazovat instanci objektu, pristupovat k jeho metodam a slouzit jako I/O .
Jaka je bezna praxe, pri "prilepeni" GUI k takovemu objektu aplikace? Je to vubec takhle v praxi realizovano??
No tak na tohle by Ti asi kazdy dal jinou odpoved. Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre), ktere spolu budou komunikovat - command line, signaly, nebo co komu zrovna sedi (ted je v Qt tusim popularni pouzivat DBus, i kdyz nevim, uz to mozna nahradili zas necim jinym) .
Padla tu uz samostatna knihovna (IMO zalezi jak je to cele velke), v jednodussich pripadech by asi stacilo pouzit
#ifdef
a dalsich zpusobu by se dalo najit jeste asi dost...
Nemyslim si, ze existuje "jedno univerzalni" reseni (pokud se nepohybujes jenom v jedne platforme)..
Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre)No zrovna GUI programy, který volaj CLI utility nejsou nic moc úžasnýho, mnohem lepší je IMO udělat knihovnu, kterou pak bude používat CLI i GUI aplikace.
Zrovna ten SMPlayer by ale mohl být ještě mnohem lepší...
Osobně bych udělal tenký wrapper toho přístupového objektu přes boost::python a GUI napsal v pythonu. Záleží ale na jaký jazyk jste zvyklý a jak moc těžkotonáží to GUI bude (třeba openGL grafika a tak).
Podle toho, jak je výpočetní jádro velké, tak to nemusí vadit. Rozhodně bych to upřednostnil před psaním GUI v c++; ale jak řečeno, věc osobní preference.
2ALL: Diky za Vase nazory.
Jadro aplikace je v podstate program pro terminal s cteckou carovych kodu, ktery komunikuje ze SQL serverem.
GUI by pak melo zvladnout zobrazit par seznamu, tlacitka ala odepsat/pripsat.. C++ lesson :)
Zkusim tedy vyrobit knihovnu a pak ji prilinkovat ke GUI. Je videt, ze mnoho z vas u ma nejake zkusenosti s timto problemem, podle toho, co pisete :). Nemate nejaky dobry priklad?
gui tedy bude pouze komunikovat ze sql serverem?
GUI by melo komunikovat s C++ aplikaci, az ta samotna komunikuje se SQL ..
Nakonec volim variantu s knihovnou - zda se to jako nejelegantnejsi varianta.
Tiskni Sdílej: