Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Holla :)
Takovy dotaz, ohledne koncepce navrhu programu.. Pisu aplikaci, ktera ve finale je jeden objekt s metodami pro pristup do nej.
A potrebuji k nemu nejake GUIcko - zvolil jsem kvuli prenositelnosti Win/Lin _Qt_ .
Moje predstava -> uz Qt nadstavba si bude jen prohazovat instanci objektu, pristupovat k jeho metodam a slouzit jako I/O .
Jaka je bezna praxe, pri "prilepeni" GUI k takovemu objektu aplikace? Je to vubec takhle v praxi realizovano??
No tak na tohle by Ti asi kazdy dal jinou odpoved. Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre), ktere spolu budou komunikovat - command line, signaly, nebo co komu zrovna sedi (ted je v Qt tusim popularni pouzivat DBus, i kdyz nevim, uz to mozna nahradili zas necim jinym) .
Padla tu uz samostatna knihovna (IMO zalezi jak je to cele velke), v jednodussich pripadech by asi stacilo pouzit
#ifdef
a dalsich zpusobu by se dalo najit jeste asi dost...
Nemyslim si, ze existuje "jedno univerzalni" reseni (pokud se nepohybujes jenom v jedne platforme)..
Zaryty GNU /Linuxak Ti asi odpovi tim, ze filozoficky nejcistsi je udelat jadro a GUI jako dva samostatne programy (delame jednu vec a dekame ji dobre)No zrovna GUI programy, který volaj CLI utility nejsou nic moc úžasnýho, mnohem lepší je IMO udělat knihovnu, kterou pak bude používat CLI i GUI aplikace.
Zrovna ten SMPlayer by ale mohl být ještě mnohem lepší...
Osobně bych udělal tenký wrapper toho přístupového objektu přes boost::python a GUI napsal v pythonu. Záleží ale na jaký jazyk jste zvyklý a jak moc těžkotonáží to GUI bude (třeba openGL grafika a tak).
Podle toho, jak je výpočetní jádro velké, tak to nemusí vadit. Rozhodně bych to upřednostnil před psaním GUI v c++; ale jak řečeno, věc osobní preference.
2ALL: Diky za Vase nazory.
Jadro aplikace je v podstate program pro terminal s cteckou carovych kodu, ktery komunikuje ze SQL serverem.
GUI by pak melo zvladnout zobrazit par seznamu, tlacitka ala odepsat/pripsat.. C++ lesson :)
Zkusim tedy vyrobit knihovnu a pak ji prilinkovat ke GUI. Je videt, ze mnoho z vas u ma nejake zkusenosti s timto problemem, podle toho, co pisete :). Nemate nejaky dobry priklad?
gui tedy bude pouze komunikovat ze sql serverem?
GUI by melo komunikovat s C++ aplikaci, az ta samotna komunikuje se SQL ..
Nakonec volim variantu s knihovnou - zda se to jako nejelegantnejsi varianta.
Tiskni
Sdílej: