Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Ahoj,
napsal jsem jednoduchý skriptík, pomocí kterého si uživatelé mohou měnit heslo.
Zdrojáky jsou tady: http://hg.vps.frantovo.cz/veverka.ch/
A běží to tady: https://posta.veverka.ch/heslo/
K PHP jsem byl nucen se vrátit, protože na tom serveru teď nic jiného neběží, a nejsem si v něm moc jistý (jsem zmlsaný Javou
), takže bych vás chtěl požádat o revizi kódu. Kdo to hackne první, má u mě pivo
(ale o D/DoS útok nestojím). Na tom serveru neběží nic kritického (ani tam nemám žádné zajímavé e-maily), takže to považuji za celkem dobrou chvíli, abych se zeptal: co byste na tom kódu vylepšili?
Franta
BTW: je to open source, tak to můžete sami použít nebo se inspirovat, pokud vám to k něčemu bude. Použil jsem PHP + PostgreSQL (funkce zmen_heslo)
Ten regulární výraz jsem sám nepsal, kdysi jsem ho někde našel a používám. Přišel mi nejlepší z těch, na které jsem narazil. Kde najdu lepší? A v čem ta změna bude spočívat? (které adresy projdou a neprojdou).
CSFR by řešila CAPTCHA, o té uvažuji, ale zatím je tam jen to osmivteřinové zdržení před kontrolou -- proti (nedistribuovanému) útoku hrubou silou.
*) já to říkal vždycky, že s IDN budou leda problémy 
A v čem ta změna bude spočívat?E-mailová adresa není jen user@jmeno.cz jak ji bežně známe. Zkuste se třeba kouknout na adresu: http://ex-parrot.com/~pdw/Mail-RFC822-Address.html Já bych osobně validaci emailu svěřil např. tomu modulu, ale ten je pro Perl, takže nějaký ekvivalent pro PHP si budete muset najít sám.
CSFR by řešila CAPTCHANe, CSRF je něco jiného. Na to pomáhá pouze do formuláře dát náhodný token a ve zpracování jej porovnat s lokálně (v db) uloženou hodnotou. IMHO to v tomto konkrétním případě řeší nutnost zadat (staré) heslo. U jiných formulářů by mohl být problém.
Ne, CSRF je něco jiného. Na to pomáhá pouze do formuláře dát náhodný token a ve zpracování jej porovnat s lokálně (v db) uloženou hodnotou.
No a právě to ta CAPTCHA řeší
(přestože je primárně určena k něčemu jinému). Protože si nejdřív musím zobrazit stránku s formulářem a získat z ní kód (což je v tomto případě ještě ztížené tím, že ho musím opsat z obrázku) a pak teprve mohu formulář odeslat. Viz např. Přehled útoků na webové aplikace
function isValidEmail(email) // {{{
{
var pattern = new RegExp(
'^[-!#$%&\'*+/=?^_`{|}~\\w]+' /* local-part dot-atom-text (1*atext) */
+ '(?:\\.[-!#$%&\'*+/=?^_`{|}~\\w]+)*' /* local-part dot-atom-text (*("." 1*atext)) */
+ '@' /* literal "@" */
+ '(?:'
+ '(?:' /* domain (dom-atom or domain-literal) */
+ '[-!#$%&\'*+/=?^_`{|}~\\w]+' /* domain dot-atom (1*atext) */
+ '\\.[-!#$%&\'*+/=?^_`{|}~\\w]+' /* domain dot-atom (*("." 1*atext)) */
+ ')+'
+ '|'
+ '\\[' // domain domain-literal ("[")
// domain domain-literal (dcontent)
+ '[\\x01-\\x08\\x0B\\x0C\\x0E-\\x1F\\x21-\\x5A\\x5E-\\x7F]*'
// ^@ - ^H ^K ^L ^N ^_ "!" - "Z" "^" - DEL
+ '\\]' // domain domain-literal ("]")'
+ ')'
+ '$'
);
return pattern.test(email);
} // }}}
Tiskni
Sdílej: