Dotaz: jak se otestuje, jestli proměná existuje v poli

[Jcas]

Mám definováno pole s několika prvky. Využiji vstupu (read) a jestli proměná exituje v poli, tak chcu nadále pracovat poze s touto proměnou (s tímto jedním prvkem z pole) a pokud neexistuje, potřebuji pro read poskytnout druhy pokus (preklep). děkuji

Odpovědi

[FooBar]

Mozna by pomohly detaily, jako treba o jaky jazyk se jedna...

[Jcas]

omlouvám se bash

[Jcas]

napadlo mě

read y
${pole[$y]}

ale v okamziku preklepu jsem na mrtvem bode.

[12345]

Co třeba takhle? Pole to přímo není, ale bash AFAIK stejně nemá nativní funkci pro vyhledávání v poli, takže toto by mohlo být i efektivnější.

check() {
	what=$1
	shift
	for i in $@; do
		[ "$what" = "$i" ] && return 0
	done
	return 1
}

while true; do
	read x
	check $x alpha beta gamma && break
done

echo $x

[Jcas]

Pěkné děkuji. A ještě, protože jsu laik bych poprosil vysvětlení (jestli to chápu správně). Vím že tohle nemáte rádi "neotravuj a nastuduj si to", ale hned jak došla tato odpověď, tak jsem studoval, co se vlastne děje. Takže jestli jsem to pochopil dobře.

while true; do   
    read x
    check $x alpha beta gamma && break  
done

Je-li splněna podmínka true, provede se cyklus. Protože následně volám funkci, která vrací true, nebo false, cyklus bud probehne, nebo ne. Volám funkci check a $x, kterou zadal uživatel odesílám jako první poziční parametr. alpha beta gamma odesílám jako další poziční parametry.

Takže takhle může přece odeslat přímo to pole a zpracuje se to stejně???

check $x ${pole[*]}

funkce check()

definuju promenou what=$1, což znamená, že ji přiřadím první poziční prametr, tedy naše $x, který zadal uživatel.

shift zajistí posun poz. par.

a následně v cyklu for přiřadím prom. i všechny poziční parametry pomocí $@.

[ "what" = "i" ] && return 0

jestli se what = i, tedy jestli naše zadané $x se najde ve výpisu poz. par. ($@), pak funkce vrátí nepravdu a protože podmínka cyklu while nebyla splněna, cyklus neproběhne a script pokračuje dalším příkazem.

Zde mám nejasnost s shift. Neměl by být umístěn později? Když posunu poz. param., tak $1 zmizí a na její místo se posune $2. To by přece znamenalo, že už potom nebude figurovat v $@ a tedy se nesplní podmínka [ "what" = "i" ] No ono to funguje, takže tohle nechápu. Mě připadá logické umístit shift na konec funkce.

[Jirka P]

shift je tam dobře. Po tom, co jste si uložil to, co hledáte, do $what, se ho tím shiftem zbavíte, a v $@ vám zbyde jen to prohledávané pole. Naopak, shift na konci funkce je k ničemu (parametry tam stejně přestávají existovat).

[12345]

Je to trošku jinak.

Funkce check očekává jako 1. parametr to zadané x (jehlu) a na všech dalších pozicích seznam povolených hodnot (kupku sena). Když si do what přiřadím $1 a provedu shift, v seznamu parametrů mi zbudou jen ty povolené hodnoty. Pokud je při provádění cyklu splněna podmínka [ "$what" = "$i" ], znamená to, že jehla se v kupce sena našla a funkce tím pádem vrátí pravdu (nulová návratová hodnota znamená úspěch). Pokud cyklus proběhne do konce a jehla se nenajde, funkce vrátí 1, což značí neúspěch. check bych nazval funkcí s negativním očekáváním.

Cyklus while true sám o sobě nikdy neskončí – true bude pravda až do konce světa . check $x alpha beta gamma && break znamená, že v případě úspěchu funkce check() se nekonečný cyklus přeruší a program pokračuje dál. break je jedna z možností, jak přerušit nekonečný cyklus. Jestli z nějakého jazyka znáš cyklus s logikou do – while, tak tohle je obezlička pro jazyky, které mají jen while – do:

while (true) {
  delej_neco();
  if (!podminka) {
    break;
  }
}

Volání pomocí check $x ${pole[*]} je samozřejmě v pořádku.

[Ash]

Volání pomocí check $x ${pole[*]} je samozřejmě v pořádku.

No, přijde na to... Dost doporučuji používat ${pole[@]} místo ${pole[*]} popř. $@ místo $* kde to jen jde, poměrně často se vyskytne podmínka že hodnoty v poli mohou obsahovat mezery.

[Ash]

I když při standardním nastavení IFS (mezera atd.) to v tomto případě vyjde nastejno, to je fakt.

[Jirka P]

Právě že ono to nevyjde nastejno (resp. vyjde to nastejno vždy, nezávisle na IFS). Funguje to tak, že některé tokeny (musel bych se podívat, které to přesně jsou) se po nahrazení proměnných ještě rozdělí na pole podle IFS. Tedy

A="ls -a"
$A

spustí ls s parametrem -a. V tomhle případě je jedno, co je tam za proměnnou, důležité je, že její výskyt není v uvozovkách. Když to dáme do uvozovek, žádná expanze na pole se neprovede:

A="ls -a"
"$A"

zahlásí chybu, že program "ls -a" neexistuje. Je ale výjimka: pokud do uvozovek dáte proměnnou $@ nebo ${xxx[@]}, expanze na pole se provede, ale ne podle IFS (mezery apod.), ale tak, aby byly zachovány původní parametry/prvky pole. Příklad (spusťte a sledujte chybové hlášky):

set ls "adresář neexistuje"
$*
"$*"
$@
"$@"

Závěr: když nechcete expanzi, používejte @ místo * a dávejte to do uvozovek.

[Ash]

Hezké příklady a máte pravdu, zapomněl jsem opravit uvozovky i v té funkci in_array, takže mi to nefungovalo... Finálně tedy:

in_array() {
  local i
  needle=$1
  shift 1
  for i in "$@"; do
    [[ "$i" == "$needle" ]] && return 0
  done
  return 1
}

pole[0]=foo
pole[1]=bar
pole[2]="dve slova"

read slovo

in_array $slovo "${pole[@]}" && echo ok

[Ash]

in_array "$slovo" tedy

[Ash]

Google, "in_array bash". Upravená verze zde:

in_array()
{
  local i
  needle=$1
  shift 1
  # array() undefined
  [ -z "$1" ] && return 1
  for i in $@
  do
    [ "$i" == "$needle" ] && return 0
  done
  return 1
}

pole[0]=foo
pole[1]=bar
pole[1]="dve slova"

read slovo

if in_array $slovo ${pole[@]}; then
  echo ok
else
  echo ko
fi

[Jirka P]

  # array() undefined
  [ -z "$1" ] && return 1

Tohle je hodně divné. Proč by se v poli, které začíná prázdným řetězcem, nemělo dát nic najít?

[Ash]

jo, autor se patrně sekl, podmínku bych odstranil

[Jcas]

děkuji mockrát. Myslím, že co se týče této funkce jsem to už pochopil na 100%