Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
program Bankomat; {$APPTYPE CONSOLE} uses SysUtils; const PocetPlatidel = 6; Hodnota : array [1..PocetPlatidel] of Integer = (50,20,10,5, 2, 1); var Kombinace:array [1..PocetPlatidel] of Integer; i:byte; Castka,PomCastka,Pocet:integer; repeat Writeln(’Financni hodnota’); Readln(Castka); I := 1; PomCastka := Castka; while (PomCastka > 0) and (I <= PocetPlatidel) do begin Pocet := PomCastka div Hodnota[I]; Writeln(Hodnota[I],); PomCastka := PomCastka mod Hodnota[I]; Inc(I); end; until Castka = 0; Readln; end.
function change(rest, root, platidlo): begin if (platidlo > pocet_platidel): bez zpet po root^.super a vypis hodnoty return; max = rest div hodnota[platidlo]; for i = 1 to max: var node; node.super = root; node.val = platidlo; node.count = max; change(rest - hodnota[platidlo]*i, ^node, platidlo+1) end; begin change(100, nil, 1); end.je to jenom pseudokod. V packalu uz jsem nedelal ani nepamatuju...
Dovolím si přidat ještě řešení v Haskellu, ač o něj tazatel nežádal, nicméně je tam hezky vidět ta podstata.
rozmen (m:ms) x = [i:rs | i <- [0..x `div` m], rs <- rozmen ms (x-i*m)] rozmen [] 0 = [[]] rozmen [] _ = []
Volá se to: rozmen [50, 20, 10, 5, 2, 1] 100
Funkce rozmen mince castka
má dva parametry. První je seznam hodnot mincí a druhý je částka, co chceme rozmenit. Funkce vrací seznam možných rozměnění tj. například
rozmen [5, 2, 1] 8
vrací všechny možnosti, jak rozměnit 8 korun tj.
[[0,0,8],[0,1,6],[0,2,4],[0,3,2],[0,4,0],[1,0,3],[1,1,1]]
, kde například [0,3,2]
říká, že můžeme vzít 0 pětikorun, 3 dvoukoruny a 2 koruny.
První řádek je ta podstata řešení, ošetřuje to případ, kdy máme nějaké mince a chceme
rozměnit částku x
. Vezmeme minci m
a zbytek mincí ms
a minci m
použijeme i
-krát. i
postupně nabývá hodnot 0, 1, 2, ..., x div m
. No a zbylou částku x-i*m
rozměníme opět pomocí funkce rozmen
, ale tentokrát už bez mince m
.
rs
postupně nabývá všech možností, jak lze rozměnit zbylou částku bez mince m
. Nakonec i:rs
je jedna z možností, jak rozměnit x
.
Zbylé dva řádky pokrývají případy, kdy nemáme žádnou minci. Druhý řádek pokrývá případ, kdy chceme rozměnit částku 0 a nemáme žádné mince, výsledkem je samozřejmě jedna možnost, jak to udělat, vracíme seznam s jednou možností [[]]
.
Třetí řádek pokrývá možnost, kdy chceme rozměnit nenulovou částku a nemáme žádné mince, to není možné provést, tedy vracíme prázdný seznam []
.
Myslím si, že pouštění algoritmu z článku na podmnožiny platidel by nefungovalo. Problém je v tom, že algoritmus bere každou bankovku (minci) co nejvícekrát, takže třeba (50+5*10) nikdy nevypíše,neboť vždy, když v platidlech bude 50, vypíše (2*50).
Tu podstatu už popsal extremni lama, akorát by se v kódu mělo ošetřit, že se částky nevypisují, když rest > 0
a for cyklus má být od 0
.
Zkusil sem si s tím pohrát, nicméně to pořád nefunguje. Když přijdete na to, kde je chyba, tak budu rád.
program rozmenovac;
uses dos,crt;
const castka=100;
platidla: array [1..6] of integer = (50,20,10,5,2,1);
var a:integer; prvSez:array [1..6] of integer;
procedure rozmen (zbyvCastka,poslCastka:integer;seznam:array of integer);
var i,j:integer;
begin
if zbyvCastka = 0 then
begin
for i:=1 to 6 do write (seznam[i],',');
writeln ('');
end
else
begin
if poslCastka <= 5 then
for i:= (poslCastka+1) to 6 do
for j:= 0 to (zbyvCastka div platidla[i]) do begin
seznam[i]:=j;
rozmen (zbyvCastka-j*platidla[i],i,seznam);
end;
end;
end;
begin
writeln ('Seznam castek v poradi 50,20,10,5,2,1');
for a:= 1 to 6 do
prvSez [a]:=0;
rozmen (100,0,prvSez);
readln;
end.
<code>
a <pre>
#include<stdio.h> int mince[6]={50,20,10,5,2,1}; int main(void) { int i,j,k,l,m,n,castka=100,pocet=0; for(i=castka/mince[0];i>=0;--i) for(j=(castka-i*mince[0])/mince[1];j>=0;--j) for(k=(castka-i*mince[0]-j*mince[1])/mince[2];k>=0;--k) for(l=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2])/mince[3];l>=0;--l) for(m=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2]-l*mince[3])/mince[4];m>=0;--m) { n=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2]-l*mince[3]-m*mince[4])/mince[5]; printf("%d,%d,%d,%d,%d,%d,\n",i,j,k,l,m,n); ++pocet; } printf("kombinací: %d\n",pocet); return 0; }Značka { znamená begin, } end. No, sice jsi se s tím nepochlubil, ale předpokládám že rekurze byla součástí zadání, tak jsem vzal ten tvůj prográmek a pokusil se ho rozchodit. Máš štěstí že už jsi se blížil řešení, takže tady je výsledek:
#include <stdio.h> int castka=100, /* Na co jí tu máš, když jí v programu nepoužiješ? */ platidla[7]={0,50,20,10,5,2,1}, seznam[7], /* [7] znamená v C array [0..6], 0 je nevyužitá. */ pocet=0; /* Při ladění se ti hodí vědět kolik kombinací vypočítal. */ void rozmen(zbyvCastka,poslCastka) { int i,j; if(zbyvCastka==0) { for(i=1;i<=6;++i) printf("%d,",seznam[i]); putchar('\n'); ++pocet; /* ++ je obdoba příkazu inc, -- zase dec. */ } else { if(poslCastka<=5) /* Tohle je zbytečné, for si to přece ošetří. */ for(i=(poslCastka+1);i<=6;++i) { for(j=1;j<=(zbyvCastka/platidla[i]);++j) /************************************************************ * Tady byla první chyba, řekni mi jeden rozumný důvod proč * * tahle smyčka začínala od 0, od neexistujícího platidla! * * Tím se ti počet kombinací zvýšil z 4562 na 20875. * ************************************************************/ { seznam[i]=j; rozmen(zbyvCastka-j*platidla[i],i); } seznam[i]=0; /************************************************************* * Tady byla druhá chyba, protože sis po sobě před přechodem * * na menší platidlo "neuklidil", tak ti u vyššího platidla * * zůstal předchozí maximální počet napočítaný smyčkou j! * * Tím by ti na konci vyšla kombinace 2,5,10,20,50,100, * *************************************************************/ } } } int main(void) { int a; printf("Seznam castek v poradi 50,20,10,5,2,1\n"); for(a=1;a<=6;++a) seznam[a]=0; rozmen(100,0); /* Nechtěl jsi tady použít tu konstantu castka? */ printf("kombinaci: %d\n",pocet); getchar(); return 0; }Když ladíš program a nevíš přesně co bude provádět, zkus ho nejdřív pustit na nejjednodušší možnost, v tomhle případě mu dej rozměnit 1 korunu. Ten tvůj díky té první chybě vypsal dvaatřicet stejných řešení místo jednoho! Pokud bys chtěl rekurzi lépe pochopit, zkus si nějaký čas hrát s Karlem, kde si jí můžeš opravdu zviditelnit. Jednoduché pravidlo: Karel musí při návratu stát otočený do stejného směru, jako při vstupu do ní! To byla ta druhá chyba. Jedno mi ale slib, pokud by ses tímhle stylem třeba jednou měl živit jako programátor, najdi si práci v Microsoftu
Tiskni
Sdílej: