O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
program Bankomat;
{$APPTYPE CONSOLE}
uses
SysUtils;
const
PocetPlatidel = 6;
Hodnota : array [1..PocetPlatidel] of Integer = (50,20,10,5, 2, 1);
var
Kombinace:array [1..PocetPlatidel] of Integer;
i:byte;
Castka,PomCastka,Pocet:integer;
repeat
Writeln(’Financni hodnota’);
Readln(Castka);
I := 1;
PomCastka := Castka;
while (PomCastka > 0) and (I <= PocetPlatidel) do
begin
Pocet := PomCastka div Hodnota[I];
Writeln(Hodnota[I],);
PomCastka := PomCastka mod Hodnota[I];
Inc(I);
end;
until Castka = 0;
Readln;
end.
function change(rest, root, platidlo):
begin
if (platidlo > pocet_platidel):
bez zpet po root^.super a vypis hodnoty
return;
max = rest div hodnota[platidlo];
for i = 1 to max:
var node;
node.super = root;
node.val = platidlo;
node.count = max;
change(rest - hodnota[platidlo]*i, ^node, platidlo+1)
end;
begin
change(100, nil, 1);
end.
je to jenom pseudokod. V packalu uz jsem nedelal ani nepamatuju...
Dovolím si přidat ještě řešení v Haskellu, ač o něj tazatel nežádal, nicméně je tam hezky vidět ta podstata.
rozmen (m:ms) x = [i:rs | i <- [0..x `div` m], rs <- rozmen ms (x-i*m)] rozmen [] 0 = [[]] rozmen [] _ = []
Volá se to: rozmen [50, 20, 10, 5, 2, 1] 100
Funkce rozmen mince castka má dva parametry. První je seznam hodnot mincí a druhý je částka, co chceme rozmenit. Funkce vrací seznam možných rozměnění tj. například
rozmen [5, 2, 1] 8 vrací všechny možnosti, jak rozměnit 8 korun tj.
[[0,0,8],[0,1,6],[0,2,4],[0,3,2],[0,4,0],[1,0,3],[1,1,1]], kde například [0,3,2] říká, že můžeme vzít 0 pětikorun, 3 dvoukoruny a 2 koruny.
První řádek je ta podstata řešení, ošetřuje to případ, kdy máme nějaké mince a chceme
rozměnit částku x. Vezmeme minci m a zbytek mincí ms
a minci m použijeme i-krát. i postupně nabývá hodnot 0, 1, 2, ..., x div m. No a zbylou částku x-i*m rozměníme opět pomocí funkce rozmen, ale tentokrát už bez mince m.
rs postupně nabývá všech možností, jak lze rozměnit zbylou částku bez mince m. Nakonec i:rs je jedna z možností, jak rozměnit x.
Zbylé dva řádky pokrývají případy, kdy nemáme žádnou minci. Druhý řádek pokrývá případ, kdy chceme rozměnit částku 0 a nemáme žádné mince, výsledkem je samozřejmě jedna možnost, jak to udělat, vracíme seznam s jednou možností [[]].
Třetí řádek pokrývá možnost, kdy chceme rozměnit nenulovou částku a nemáme žádné mince, to není možné provést, tedy vracíme prázdný seznam [].
Myslím si, že pouštění algoritmu z článku na podmnožiny platidel by nefungovalo. Problém je v tom, že algoritmus bere každou bankovku (minci) co nejvícekrát, takže třeba (50+5*10) nikdy nevypíše,neboť vždy, když v platidlech bude 50, vypíše (2*50).
Tu podstatu už popsal extremni lama, akorát by se v kódu mělo ošetřit, že se částky nevypisují, když rest > 0 a for cyklus má být od 0.
Zkusil sem si s tím pohrát, nicméně to pořád nefunguje. Když přijdete na to, kde je chyba, tak budu rád.
program rozmenovac;
uses dos,crt;
const castka=100;
platidla: array [1..6] of integer = (50,20,10,5,2,1);
var a:integer; prvSez:array [1..6] of integer;
procedure rozmen (zbyvCastka,poslCastka:integer;seznam:array of integer);
var i,j:integer;
begin
if zbyvCastka = 0 then
begin
for i:=1 to 6 do write (seznam[i],',');
writeln ('');
end
else
begin
if poslCastka <= 5 then
for i:= (poslCastka+1) to 6 do
for j:= 0 to (zbyvCastka div platidla[i]) do begin
seznam[i]:=j;
rozmen (zbyvCastka-j*platidla[i],i,seznam);
end;
end;
end;
begin
writeln ('Seznam castek v poradi 50,20,10,5,2,1');
for a:= 1 to 6 do
prvSez [a]:=0;
rozmen (100,0,prvSez);
readln;
end.
<code> a <pre>
A s tím formátováním bys také měl něco udělat, tohle rozluštit byla takhle po ránu fakt dřina! Za trest si to budeš muset přeložit z Céčka, protože Pascal už jsem fakt skoro zapomněl... Jen mi není jasné, proč stále trváš na té rekurzi, když se to dá řešit mnohem jednodušeji (je to sice prasárna, ale doufám že názorná):
#include<stdio.h>
int mince[6]={50,20,10,5,2,1};
int main(void)
{
int i,j,k,l,m,n,castka=100,pocet=0;
for(i=castka/mince[0];i>=0;--i)
for(j=(castka-i*mince[0])/mince[1];j>=0;--j)
for(k=(castka-i*mince[0]-j*mince[1])/mince[2];k>=0;--k)
for(l=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2])/mince[3];l>=0;--l)
for(m=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2]-l*mince[3])/mince[4];m>=0;--m)
{
n=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2]-l*mince[3]-m*mince[4])/mince[5];
printf("%d,%d,%d,%d,%d,%d,\n",i,j,k,l,m,n);
++pocet;
}
printf("kombinací: %d\n",pocet);
return 0;
}
Značka { znamená begin, } end. No, sice jsi se s tím nepochlubil, ale předpokládám že rekurze byla součástí zadání, tak jsem vzal ten tvůj prográmek a pokusil se ho rozchodit. Máš štěstí že už jsi se blížil řešení, takže tady je výsledek:
#include <stdio.h>
int castka=100, /* Na co jí tu máš, když jí v programu nepoužiješ? */
platidla[7]={0,50,20,10,5,2,1},
seznam[7], /* [7] znamená v C array [0..6], 0 je nevyužitá. */
pocet=0; /* Při ladění se ti hodí vědět kolik kombinací vypočítal. */
void rozmen(zbyvCastka,poslCastka)
{
int i,j;
if(zbyvCastka==0)
{
for(i=1;i<=6;++i)
printf("%d,",seznam[i]);
putchar('\n');
++pocet; /* ++ je obdoba příkazu inc, -- zase dec. */
}
else
{
if(poslCastka<=5) /* Tohle je zbytečné, for si to přece ošetří. */
for(i=(poslCastka+1);i<=6;++i)
{
for(j=1;j<=(zbyvCastka/platidla[i]);++j)
/************************************************************
* Tady byla první chyba, řekni mi jeden rozumný důvod proč *
* tahle smyčka začínala od 0, od neexistujícího platidla! *
* Tím se ti počet kombinací zvýšil z 4562 na 20875. *
************************************************************/
{
seznam[i]=j;
rozmen(zbyvCastka-j*platidla[i],i);
}
seznam[i]=0;
/*************************************************************
* Tady byla druhá chyba, protože sis po sobě před přechodem *
* na menší platidlo "neuklidil", tak ti u vyššího platidla *
* zůstal předchozí maximální počet napočítaný smyčkou j! *
* Tím by ti na konci vyšla kombinace 2,5,10,20,50,100, *
*************************************************************/
}
}
}
int main(void)
{
int a;
printf("Seznam castek v poradi 50,20,10,5,2,1\n");
for(a=1;a<=6;++a)
seznam[a]=0;
rozmen(100,0); /* Nechtěl jsi tady použít tu konstantu castka? */
printf("kombinaci: %d\n",pocet);
getchar();
return 0;
}
Když ladíš program a nevíš přesně co bude provádět, zkus ho nejdřív pustit na nejjednodušší možnost, v tomhle případě mu dej rozměnit 1 korunu. Ten tvůj díky té první chybě vypsal dvaatřicet stejných řešení místo jednoho!
Pokud bys chtěl rekurzi lépe pochopit, zkus si nějaký čas hrát s Karlem, kde si jí můžeš opravdu zviditelnit. Jednoduché pravidlo: Karel musí při návratu stát otočený do stejného směru, jako při vstupu do ní! To byla ta druhá chyba.
Jedno mi ale slib, pokud by ses tímhle stylem třeba jednou měl živit jako programátor, najdi si práci v Microsoftu
Tiskni
Sdílej: