Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
program Bankomat;
{$APPTYPE CONSOLE}
uses
SysUtils;
const
PocetPlatidel = 6;
Hodnota : array [1..PocetPlatidel] of Integer = (50,20,10,5, 2, 1);
var
Kombinace:array [1..PocetPlatidel] of Integer;
i:byte;
Castka,PomCastka,Pocet:integer;
repeat
Writeln(’Financni hodnota’);
Readln(Castka);
I := 1;
PomCastka := Castka;
while (PomCastka > 0) and (I <= PocetPlatidel) do
begin
Pocet := PomCastka div Hodnota[I];
Writeln(Hodnota[I],);
PomCastka := PomCastka mod Hodnota[I];
Inc(I);
end;
until Castka = 0;
Readln;
end.
function change(rest, root, platidlo):
begin
if (platidlo > pocet_platidel):
bez zpet po root^.super a vypis hodnoty
return;
max = rest div hodnota[platidlo];
for i = 1 to max:
var node;
node.super = root;
node.val = platidlo;
node.count = max;
change(rest - hodnota[platidlo]*i, ^node, platidlo+1)
end;
begin
change(100, nil, 1);
end.
je to jenom pseudokod. V packalu uz jsem nedelal ani nepamatuju...
Dovolím si přidat ještě řešení v Haskellu, ač o něj tazatel nežádal, nicméně je tam hezky vidět ta podstata.
rozmen (m:ms) x = [i:rs | i <- [0..x `div` m], rs <- rozmen ms (x-i*m)] rozmen [] 0 = [[]] rozmen [] _ = []
Volá se to: rozmen [50, 20, 10, 5, 2, 1] 100
Funkce rozmen mince castka má dva parametry. První je seznam hodnot mincí a druhý je částka, co chceme rozmenit. Funkce vrací seznam možných rozměnění tj. například
rozmen [5, 2, 1] 8 vrací všechny možnosti, jak rozměnit 8 korun tj.
[[0,0,8],[0,1,6],[0,2,4],[0,3,2],[0,4,0],[1,0,3],[1,1,1]], kde například [0,3,2] říká, že můžeme vzít 0 pětikorun, 3 dvoukoruny a 2 koruny.
První řádek je ta podstata řešení, ošetřuje to případ, kdy máme nějaké mince a chceme
rozměnit částku x. Vezmeme minci m a zbytek mincí ms
a minci m použijeme i-krát. i postupně nabývá hodnot 0, 1, 2, ..., x div m. No a zbylou částku x-i*m rozměníme opět pomocí funkce rozmen, ale tentokrát už bez mince m.
rs postupně nabývá všech možností, jak lze rozměnit zbylou částku bez mince m. Nakonec i:rs je jedna z možností, jak rozměnit x.
Zbylé dva řádky pokrývají případy, kdy nemáme žádnou minci. Druhý řádek pokrývá případ, kdy chceme rozměnit částku 0 a nemáme žádné mince, výsledkem je samozřejmě jedna možnost, jak to udělat, vracíme seznam s jednou možností [[]].
Třetí řádek pokrývá možnost, kdy chceme rozměnit nenulovou částku a nemáme žádné mince, to není možné provést, tedy vracíme prázdný seznam [].
Myslím si, že pouštění algoritmu z článku na podmnožiny platidel by nefungovalo. Problém je v tom, že algoritmus bere každou bankovku (minci) co nejvícekrát, takže třeba (50+5*10) nikdy nevypíše,neboť vždy, když v platidlech bude 50, vypíše (2*50).
Tu podstatu už popsal extremni lama, akorát by se v kódu mělo ošetřit, že se částky nevypisují, když rest > 0 a for cyklus má být od 0.
Zkusil sem si s tím pohrát, nicméně to pořád nefunguje. Když přijdete na to, kde je chyba, tak budu rád.
program rozmenovac;
uses dos,crt;
const castka=100;
platidla: array [1..6] of integer = (50,20,10,5,2,1);
var a:integer; prvSez:array [1..6] of integer;
procedure rozmen (zbyvCastka,poslCastka:integer;seznam:array of integer);
var i,j:integer;
begin
if zbyvCastka = 0 then
begin
for i:=1 to 6 do write (seznam[i],',');
writeln ('');
end
else
begin
if poslCastka <= 5 then
for i:= (poslCastka+1) to 6 do
for j:= 0 to (zbyvCastka div platidla[i]) do begin
seznam[i]:=j;
rozmen (zbyvCastka-j*platidla[i],i,seznam);
end;
end;
end;
begin
writeln ('Seznam castek v poradi 50,20,10,5,2,1');
for a:= 1 to 6 do
prvSez [a]:=0;
rozmen (100,0,prvSez);
readln;
end.
<code> a <pre>
A s tím formátováním bys také měl něco udělat, tohle rozluštit byla takhle po ránu fakt dřina! Za trest si to budeš muset přeložit z Céčka, protože Pascal už jsem fakt skoro zapomněl... Jen mi není jasné, proč stále trváš na té rekurzi, když se to dá řešit mnohem jednodušeji (je to sice prasárna, ale doufám že názorná):
#include<stdio.h>
int mince[6]={50,20,10,5,2,1};
int main(void)
{
int i,j,k,l,m,n,castka=100,pocet=0;
for(i=castka/mince[0];i>=0;--i)
for(j=(castka-i*mince[0])/mince[1];j>=0;--j)
for(k=(castka-i*mince[0]-j*mince[1])/mince[2];k>=0;--k)
for(l=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2])/mince[3];l>=0;--l)
for(m=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2]-l*mince[3])/mince[4];m>=0;--m)
{
n=(castka-i*mince[0]-j*mince[1]-k*mince[2]-l*mince[3]-m*mince[4])/mince[5];
printf("%d,%d,%d,%d,%d,%d,\n",i,j,k,l,m,n);
++pocet;
}
printf("kombinací: %d\n",pocet);
return 0;
}
Značka { znamená begin, } end. No, sice jsi se s tím nepochlubil, ale předpokládám že rekurze byla součástí zadání, tak jsem vzal ten tvůj prográmek a pokusil se ho rozchodit. Máš štěstí že už jsi se blížil řešení, takže tady je výsledek:
#include <stdio.h>
int castka=100, /* Na co jí tu máš, když jí v programu nepoužiješ? */
platidla[7]={0,50,20,10,5,2,1},
seznam[7], /* [7] znamená v C array [0..6], 0 je nevyužitá. */
pocet=0; /* Při ladění se ti hodí vědět kolik kombinací vypočítal. */
void rozmen(zbyvCastka,poslCastka)
{
int i,j;
if(zbyvCastka==0)
{
for(i=1;i<=6;++i)
printf("%d,",seznam[i]);
putchar('\n');
++pocet; /* ++ je obdoba příkazu inc, -- zase dec. */
}
else
{
if(poslCastka<=5) /* Tohle je zbytečné, for si to přece ošetří. */
for(i=(poslCastka+1);i<=6;++i)
{
for(j=1;j<=(zbyvCastka/platidla[i]);++j)
/************************************************************
* Tady byla první chyba, řekni mi jeden rozumný důvod proč *
* tahle smyčka začínala od 0, od neexistujícího platidla! *
* Tím se ti počet kombinací zvýšil z 4562 na 20875. *
************************************************************/
{
seznam[i]=j;
rozmen(zbyvCastka-j*platidla[i],i);
}
seznam[i]=0;
/*************************************************************
* Tady byla druhá chyba, protože sis po sobě před přechodem *
* na menší platidlo "neuklidil", tak ti u vyššího platidla *
* zůstal předchozí maximální počet napočítaný smyčkou j! *
* Tím by ti na konci vyšla kombinace 2,5,10,20,50,100, *
*************************************************************/
}
}
}
int main(void)
{
int a;
printf("Seznam castek v poradi 50,20,10,5,2,1\n");
for(a=1;a<=6;++a)
seznam[a]=0;
rozmen(100,0); /* Nechtěl jsi tady použít tu konstantu castka? */
printf("kombinaci: %d\n",pocet);
getchar();
return 0;
}
Když ladíš program a nevíš přesně co bude provádět, zkus ho nejdřív pustit na nejjednodušší možnost, v tomhle případě mu dej rozměnit 1 korunu. Ten tvůj díky té první chybě vypsal dvaatřicet stejných řešení místo jednoho!
Pokud bys chtěl rekurzi lépe pochopit, zkus si nějaký čas hrát s Karlem, kde si jí můžeš opravdu zviditelnit. Jednoduché pravidlo: Karel musí při návratu stát otočený do stejného směru, jako při vstupu do ní! To byla ta druhá chyba.
Jedno mi ale slib, pokud by ses tímhle stylem třeba jednou měl živit jako programátor, najdi si práci v Microsoftu
Tiskni
Sdílej: