Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Byly publikovány informace (txt) o zranitelnostech CVE-2025-5054 v Apport a CVE-2025-4598 v systemd-coredump. Lokální uživatel se může dostat k výpisu paměti programu (core dump) s SUID a přečíst si tak například /etc/shadow.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,69 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 30,95 %. Procesor AMD používá 68,77 % hráčů na Linuxu.
Byla vydána verze 4.0 open source programu na kreslení grafů Veusz (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proběhla portace na Qt 6.
Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Ubuntu bude pro testování nových verzí vydávat měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Potrebuju propojit dva programy pres sit. Budou z 99% psane v pythonu, mozna v C. Potrebuju neco co pujde vsude (jakykoli jazyk a jakykoliv operacni system). Chci aby to komunikovalo pres TCP.
Zabezpeceni chci resit SSH tunelem.
Jak se to da realizovat? Nadefinovat si nejake textove retezce? Treba CTI, ZAPIS, ULOZ, ... Na netu jsem nasel neco o RPC, XML-RPC a SOAP, jaky na to mate nazor? Potrebuju rozeznavat asi 50 ruznych udalosti.
textove retazce by som urcite zavrholCo je na nich tak spatneho?
pravdepodobne pouzil bud nejake standardne web service (najskor soap), alebo nejaku formu xml cez http (postovanie xml dat na nejaku adresu pomocou http/s)Proc pres http? Nebylo by lepsi, kdyby serverovy program poslouchal na svem vlastnim portu?
taktiez security by som asi neriesil cez tunely ale cez httpsV cem je to lepsi nez ssh tunel?
Dobre, rozhodl jsem se pro XML - je to asi nejlepsi reseni.
Je lepsi XML-RPC, nebo SOAP?
Jak je to s tim JSON?
Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server?
Co je spatneho na ssh? V linuxu je a ve win muzu pouzit plink (z putty).
None
), Python xmlrpclib
ho podporuje (v konstruktoru ServerProxy je potřeba nastavit allow_none=True
).
XML-RPC i SOAP standardně komunikují pomocí XML dokumentů posílaných protokolem HTTP. Raději upřesním, že SOAP nepoužívá pro komunikaci XML-RPC. Hlavní rozdíl SOAPu a XML-RPC je, že standard SOAP kromě samotného posílání zpráv zahrnuje i možnost popisu webové služby (názvy poskytovaných metod, parametry atd.) a možná ještě i další věci.
Modul json
je součástí standardní knihovny Pythonu od verze 2.6. S JSONem obecně v Pythonu nevidím problém. Je pravda, že XML-RPC ti zprávu samo přeloží (deserializuje) do příslušných datových typů (string, int, datetime, ...), ale JSON je takový jednodušší, někomu se líbí. Jinak, dokázal bych si představit i vlastní síťový protokol (tedy ty "nejake textove retezce", žádné HTTP nebo XML-RPC) založený na JSONu, tedy bez onoho "vynaliezanie kolesa".
FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)
S doporučením XML-RPC souhlasím, za předpokladu, že model požadavek-odpověď je vhodný způsob komunikace pro vyvíjenou aplikaci (tzn. že není potřeba něco jako "push notifikace", asynchronní způsob komunikace apod.).
SOAP je výhodný v prostředí, které je na něj připraveno, pravděpodobně nějaké enterprise .Net nebo Javové frameworky; jinak si myslím, že je s tím spíš práce navíc.
"Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server? " - no, nějaký server tam být musí, a když bude použito XML-RPC, shodou okolností se bude jednat o webový server. Je ale otázka, zda XML-RPC server obsažený ve standardní knihovně Pythonu, tedy SimpleXMLRPCServer, je vhodný pro produkční nasazení... Snad ano.
S tím, že TLS/SSL je systémovější řešení než SSH tunelování souhlasím. Je to ale ještě jedna možnost - pokud se se SSH počítá vždy, programy by mohly komunikovat prostě standardním vstupem a výstupem, takové řešení není neobvyklé (používá např. subversion, rsync).
…FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)…Klidne to rekni nahlas - za zpusob jakym pythoni fastrpc api resi datetime a boolean patri nekdo zastrelit
Diky moc za rady, nakonec jsem se rozhodnul pro XML-RPC.
Jeste mam dotaz ke strukture toho XML, to si mohu sam nadefinovat?
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?> <abc> <soubor src="tux.jpg" alt='obrazek tuxe'/> <popis>obrazky <date>2010</date> </popis> </abc>
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?> <abc> <soubor> <src>tux.jpg</src> <alt>obrazek tuxe</alt> </soubor> <popis>obrazky <date>2010</date> </popis> </abc>
Co je lepsi?
{"weight": 13.42}
a ono to samo pošle <struct><member><name>price</name><value><double>13.420000</double><value></member></struct>
, to tebe ale zajímat nemusí, ty při normálním používání XML-RPC s žádným XML do styku nepřijdeš (což je vlastně smysl celého XML-RPC).
def netServer(): var.server = var.AsyncXMLRPCServer(('', int(var.entryPylogLocalPCPort.get_text())), SimpleXMLRPCRequestHandler) var.server.logRequests = False #turn off logging - no messages printed out during processing requests var.server.allow_none = True # Register function #var.server.register_instance(var.FunctionServer()) var.server.register_function(getInfo) var.server.register_function(registerClientLog) var.server.register_function(removeClientLog) var.server.register_function(registerClientDX) var.server.register_function(removeClientDX) var.server.register_function(getAllDX) var.server.register_function(sendLogRow) var.server.register_function(_receiveLogRow) var.server.register_function(sendSpotDX) var.server.register_function(_receiveSpotDX) var.server.register_function(selectFromDB) var.server.register_function(selectListFromDB) var.server.register_function(insertToDB) var.server.register_function(deleteInDB) var.server.register_function(updateDB) var.server.register_introspection_functions() # run! var.server.serve_forever()Ta funkce netServer() běží jako samostatný thread. Bylo to velice jednoduché a funkční řešení. Klienti pak používají něco takového:
... var.clientLog = xmlrpclib.Server('http://' + var.clientLogAddress) pommsel = var.clientLog.getInfo() ...
Tiskni
Sdílej: