PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Potrebuju propojit dva programy pres sit. Budou z 99% psane v pythonu, mozna v C. Potrebuju neco co pujde vsude (jakykoli jazyk a jakykoliv operacni system). Chci aby to komunikovalo pres TCP.
Zabezpeceni chci resit SSH tunelem.
Jak se to da realizovat? Nadefinovat si nejake textove retezce? Treba CTI, ZAPIS, ULOZ, ... Na netu jsem nasel neco o RPC, XML-RPC a SOAP, jaky na to mate nazor? Potrebuju rozeznavat asi 50 ruznych udalosti.
textove retazce by som urcite zavrholCo je na nich tak spatneho?
pravdepodobne pouzil bud nejake standardne web service (najskor soap), alebo nejaku formu xml cez http (postovanie xml dat na nejaku adresu pomocou http/s)Proc pres http? Nebylo by lepsi, kdyby serverovy program poslouchal na svem vlastnim portu?
taktiez security by som asi neriesil cez tunely ale cez httpsV cem je to lepsi nez ssh tunel?
Dobre, rozhodl jsem se pro XML - je to asi nejlepsi reseni.
Je lepsi XML-RPC, nebo SOAP?
Jak je to s tim JSON?
Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server?
Co je spatneho na ssh? V linuxu je a ve win muzu pouzit plink (z putty).
)
Webovy server je celkem detail, jsou hotovy knihovny ktery ti podstrci file handle a o ostatni se postaraji. V pythonu je obecny socket server, xml-rpc knihovna ho obaluje a postara se o (de)serializaci.
Jestli to budes psat v pythonu tak bych rekl ze xml-rpc je jasna volba protoze je soucasti standartni knihovny. Serverova cast vypada zhruba tak, ze zaregistrujes normalni pythoni funkce aby byly viditelny pod nejakym jmenem, a pri zavolani dostanes data od klienta klasicky do argumentu funkce. Na klientu staci vytvorit objekt spojeni na server a funkce poskytovany serverem se pak jevi jako jeho metody. Podivej se do rtfm, jsou tam i priklady.
SSH je externi program ktery muze a nemusi spolupracovat, s prvnim je spousta prace, s druhym spousta problemu. SSL/TLS je knihovna kterou muzes zapojit primo do vlastniho kodu a nebyt tak zavisly na dalsim programu. Ma to ne uplne trivialni nastaveni kvuli certifikatum, ale koneckoncu spawnovat proces se ssh taky neni zadna sranda. Pokud jsi zvykly pouzivat v ssh klice misto hesel, nebudes mit problem, je to stejny princip. Pokud ne, radsi si honem zvykni
None), Python xmlrpclib ho podporuje (v konstruktoru ServerProxy je potřeba nastavit allow_none=True).
XML-RPC i SOAP standardně komunikují pomocí XML dokumentů posílaných protokolem HTTP. Raději upřesním, že SOAP nepoužívá pro komunikaci XML-RPC. Hlavní rozdíl SOAPu a XML-RPC je, že standard SOAP kromě samotného posílání zpráv zahrnuje i možnost popisu webové služby (názvy poskytovaných metod, parametry atd.) a možná ještě i další věci.
Modul json je součástí standardní knihovny Pythonu od verze 2.6. S JSONem obecně v Pythonu nevidím problém. Je pravda, že XML-RPC ti zprávu samo přeloží (deserializuje) do příslušných datových typů (string, int, datetime, ...), ale JSON je takový jednodušší, někomu se líbí. Jinak, dokázal bych si představit i vlastní síťový protokol (tedy ty "nejake textove retezce", žádné HTTP nebo XML-RPC) založený na JSONu, tedy bez onoho "vynaliezanie kolesa".
FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)
S doporučením XML-RPC souhlasím, za předpokladu, že model požadavek-odpověď je vhodný způsob komunikace pro vyvíjenou aplikaci (tzn. že není potřeba něco jako "push notifikace", asynchronní způsob komunikace apod.).
SOAP je výhodný v prostředí, které je na něj připraveno, pravděpodobně nějaké enterprise .Net nebo Javové frameworky; jinak si myslím, že je s tím spíš práce navíc.
"Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server? " - no, nějaký server tam být musí, a když bude použito XML-RPC, shodou okolností se bude jednat o webový server. Je ale otázka, zda XML-RPC server obsažený ve standardní knihovně Pythonu, tedy SimpleXMLRPCServer, je vhodný pro produkční nasazení... Snad ano.
S tím, že TLS/SSL je systémovější řešení než SSH tunelování souhlasím. Je to ale ještě jedna možnost - pokud se se SSH počítá vždy, programy by mohly komunikovat prostě standardním vstupem a výstupem, takové řešení není neobvyklé (používá např. subversion, rsync).
…FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)…Klidne to rekni nahlas - za zpusob jakym pythoni fastrpc api resi datetime a boolean patri nekdo zastrelit
Proto jsem taky doporucoval xml-rpc. Ale kdyby slo o velky data porad mi prijde jednodussi umravnit osklivy api fastrpc (proof-of-concept kod uz mam) nez bastlit neco sam.
Diky moc za rady, nakonec jsem se rozhodnul pro XML-RPC.
Jeste mam dotaz ke strukture toho XML, to si mohu sam nadefinovat?
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?>
<abc>
<soubor src="tux.jpg" alt='obrazek tuxe'/>
<popis>obrazky
<date>2010</date>
</popis>
</abc>
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?>
<abc>
<soubor>
<src>tux.jpg</src>
<alt>obrazek tuxe</alt>
</soubor>
<popis>obrazky
<date>2010</date>
</popis>
</abc>
Co je lepsi?
{"weight": 13.42} a ono to samo pošle <struct><member><name>price</name><value><double>13.420000</double><value></member></struct>, to tebe ale zajímat nemusí, ty při normálním používání XML-RPC s žádným XML do styku nepřijdeš (což je vlastně smysl celého XML-RPC).
def netServer():
var.server = var.AsyncXMLRPCServer(('', int(var.entryPylogLocalPCPort.get_text())), SimpleXMLRPCRequestHandler)
var.server.logRequests = False #turn off logging - no messages printed out during processing requests
var.server.allow_none = True
# Register function
#var.server.register_instance(var.FunctionServer())
var.server.register_function(getInfo)
var.server.register_function(registerClientLog)
var.server.register_function(removeClientLog)
var.server.register_function(registerClientDX)
var.server.register_function(removeClientDX)
var.server.register_function(getAllDX)
var.server.register_function(sendLogRow)
var.server.register_function(_receiveLogRow)
var.server.register_function(sendSpotDX)
var.server.register_function(_receiveSpotDX)
var.server.register_function(selectFromDB)
var.server.register_function(selectListFromDB)
var.server.register_function(insertToDB)
var.server.register_function(deleteInDB)
var.server.register_function(updateDB)
var.server.register_introspection_functions()
# run!
var.server.serve_forever()
Ta funkce netServer() běží jako samostatný thread. Bylo to velice jednoduché a funkční řešení. Klienti pak používají něco takového:
...
var.clientLog = xmlrpclib.Server('http://' + var.clientLogAddress)
pommsel = var.clientLog.getInfo()
...
Tiskni
Sdílej: