Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Potrebuju propojit dva programy pres sit. Budou z 99% psane v pythonu, mozna v C. Potrebuju neco co pujde vsude (jakykoli jazyk a jakykoliv operacni system). Chci aby to komunikovalo pres TCP.
Zabezpeceni chci resit SSH tunelem.
Jak se to da realizovat? Nadefinovat si nejake textove retezce? Treba CTI, ZAPIS, ULOZ, ... Na netu jsem nasel neco o RPC, XML-RPC a SOAP, jaky na to mate nazor? Potrebuju rozeznavat asi 50 ruznych udalosti.
textove retazce by som urcite zavrholCo je na nich tak spatneho?
pravdepodobne pouzil bud nejake standardne web service (najskor soap), alebo nejaku formu xml cez http (postovanie xml dat na nejaku adresu pomocou http/s)Proc pres http? Nebylo by lepsi, kdyby serverovy program poslouchal na svem vlastnim portu?
taktiez security by som asi neriesil cez tunely ale cez httpsV cem je to lepsi nez ssh tunel?
Dobre, rozhodl jsem se pro XML - je to asi nejlepsi reseni.
Je lepsi XML-RPC, nebo SOAP?
Jak je to s tim JSON?
Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server?
Co je spatneho na ssh? V linuxu je a ve win muzu pouzit plink (z putty).
)
Webovy server je celkem detail, jsou hotovy knihovny ktery ti podstrci file handle a o ostatni se postaraji. V pythonu je obecny socket server, xml-rpc knihovna ho obaluje a postara se o (de)serializaci.
Jestli to budes psat v pythonu tak bych rekl ze xml-rpc je jasna volba protoze je soucasti standartni knihovny. Serverova cast vypada zhruba tak, ze zaregistrujes normalni pythoni funkce aby byly viditelny pod nejakym jmenem, a pri zavolani dostanes data od klienta klasicky do argumentu funkce. Na klientu staci vytvorit objekt spojeni na server a funkce poskytovany serverem se pak jevi jako jeho metody. Podivej se do rtfm, jsou tam i priklady.
SSH je externi program ktery muze a nemusi spolupracovat, s prvnim je spousta prace, s druhym spousta problemu. SSL/TLS je knihovna kterou muzes zapojit primo do vlastniho kodu a nebyt tak zavisly na dalsim programu. Ma to ne uplne trivialni nastaveni kvuli certifikatum, ale koneckoncu spawnovat proces se ssh taky neni zadna sranda. Pokud jsi zvykly pouzivat v ssh klice misto hesel, nebudes mit problem, je to stejny princip. Pokud ne, radsi si honem zvykni
None), Python xmlrpclib ho podporuje (v konstruktoru ServerProxy je potřeba nastavit allow_none=True).
XML-RPC i SOAP standardně komunikují pomocí XML dokumentů posílaných protokolem HTTP. Raději upřesním, že SOAP nepoužívá pro komunikaci XML-RPC. Hlavní rozdíl SOAPu a XML-RPC je, že standard SOAP kromě samotného posílání zpráv zahrnuje i možnost popisu webové služby (názvy poskytovaných metod, parametry atd.) a možná ještě i další věci.
Modul json je součástí standardní knihovny Pythonu od verze 2.6. S JSONem obecně v Pythonu nevidím problém. Je pravda, že XML-RPC ti zprávu samo přeloží (deserializuje) do příslušných datových typů (string, int, datetime, ...), ale JSON je takový jednodušší, někomu se líbí. Jinak, dokázal bych si představit i vlastní síťový protokol (tedy ty "nejake textove retezce", žádné HTTP nebo XML-RPC) založený na JSONu, tedy bez onoho "vynaliezanie kolesa".
FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)
S doporučením XML-RPC souhlasím, za předpokladu, že model požadavek-odpověď je vhodný způsob komunikace pro vyvíjenou aplikaci (tzn. že není potřeba něco jako "push notifikace", asynchronní způsob komunikace apod.).
SOAP je výhodný v prostředí, které je na něj připraveno, pravděpodobně nějaké enterprise .Net nebo Javové frameworky; jinak si myslím, že je s tím spíš práce navíc.
"Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server? " - no, nějaký server tam být musí, a když bude použito XML-RPC, shodou okolností se bude jednat o webový server. Je ale otázka, zda XML-RPC server obsažený ve standardní knihovně Pythonu, tedy SimpleXMLRPCServer, je vhodný pro produkční nasazení... Snad ano.
S tím, že TLS/SSL je systémovější řešení než SSH tunelování souhlasím. Je to ale ještě jedna možnost - pokud se se SSH počítá vždy, programy by mohly komunikovat prostě standardním vstupem a výstupem, takové řešení není neobvyklé (používá např. subversion, rsync).
…FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)…Klidne to rekni nahlas - za zpusob jakym pythoni fastrpc api resi datetime a boolean patri nekdo zastrelit
Proto jsem taky doporucoval xml-rpc. Ale kdyby slo o velky data porad mi prijde jednodussi umravnit osklivy api fastrpc (proof-of-concept kod uz mam) nez bastlit neco sam.
Diky moc za rady, nakonec jsem se rozhodnul pro XML-RPC.
Jeste mam dotaz ke strukture toho XML, to si mohu sam nadefinovat?
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?>
<abc>
<soubor src="tux.jpg" alt='obrazek tuxe'/>
<popis>obrazky
<date>2010</date>
</popis>
</abc>
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?>
<abc>
<soubor>
<src>tux.jpg</src>
<alt>obrazek tuxe</alt>
</soubor>
<popis>obrazky
<date>2010</date>
</popis>
</abc>
Co je lepsi?
{"weight": 13.42} a ono to samo pošle <struct><member><name>price</name><value><double>13.420000</double><value></member></struct>, to tebe ale zajímat nemusí, ty při normálním používání XML-RPC s žádným XML do styku nepřijdeš (což je vlastně smysl celého XML-RPC).
def netServer():
var.server = var.AsyncXMLRPCServer(('', int(var.entryPylogLocalPCPort.get_text())), SimpleXMLRPCRequestHandler)
var.server.logRequests = False #turn off logging - no messages printed out during processing requests
var.server.allow_none = True
# Register function
#var.server.register_instance(var.FunctionServer())
var.server.register_function(getInfo)
var.server.register_function(registerClientLog)
var.server.register_function(removeClientLog)
var.server.register_function(registerClientDX)
var.server.register_function(removeClientDX)
var.server.register_function(getAllDX)
var.server.register_function(sendLogRow)
var.server.register_function(_receiveLogRow)
var.server.register_function(sendSpotDX)
var.server.register_function(_receiveSpotDX)
var.server.register_function(selectFromDB)
var.server.register_function(selectListFromDB)
var.server.register_function(insertToDB)
var.server.register_function(deleteInDB)
var.server.register_function(updateDB)
var.server.register_introspection_functions()
# run!
var.server.serve_forever()
Ta funkce netServer() běží jako samostatný thread. Bylo to velice jednoduché a funkční řešení. Klienti pak používají něco takového:
...
var.clientLog = xmlrpclib.Server('http://' + var.clientLogAddress)
pommsel = var.clientLog.getInfo()
...
Tiskni
Sdílej: