Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Potrebuju propojit dva programy pres sit. Budou z 99% psane v pythonu, mozna v C. Potrebuju neco co pujde vsude (jakykoli jazyk a jakykoliv operacni system). Chci aby to komunikovalo pres TCP.
Zabezpeceni chci resit SSH tunelem.
Jak se to da realizovat? Nadefinovat si nejake textove retezce? Treba CTI, ZAPIS, ULOZ, ... Na netu jsem nasel neco o RPC, XML-RPC a SOAP, jaky na to mate nazor? Potrebuju rozeznavat asi 50 ruznych udalosti.
textove retazce by som urcite zavrholCo je na nich tak spatneho?
pravdepodobne pouzil bud nejake standardne web service (najskor soap), alebo nejaku formu xml cez http (postovanie xml dat na nejaku adresu pomocou http/s)Proc pres http? Nebylo by lepsi, kdyby serverovy program poslouchal na svem vlastnim portu?
taktiez security by som asi neriesil cez tunely ale cez httpsV cem je to lepsi nez ssh tunel?
Dobre, rozhodl jsem se pro XML - je to asi nejlepsi reseni.
Je lepsi XML-RPC, nebo SOAP?
Jak je to s tim JSON?
Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server?
Co je spatneho na ssh? V linuxu je a ve win muzu pouzit plink (z putty).
None
), Python xmlrpclib
ho podporuje (v konstruktoru ServerProxy je potřeba nastavit allow_none=True
).
XML-RPC i SOAP standardně komunikují pomocí XML dokumentů posílaných protokolem HTTP. Raději upřesním, že SOAP nepoužívá pro komunikaci XML-RPC. Hlavní rozdíl SOAPu a XML-RPC je, že standard SOAP kromě samotného posílání zpráv zahrnuje i možnost popisu webové služby (názvy poskytovaných metod, parametry atd.) a možná ještě i další věci.
Modul json
je součástí standardní knihovny Pythonu od verze 2.6. S JSONem obecně v Pythonu nevidím problém. Je pravda, že XML-RPC ti zprávu samo přeloží (deserializuje) do příslušných datových typů (string, int, datetime, ...), ale JSON je takový jednodušší, někomu se líbí. Jinak, dokázal bych si představit i vlastní síťový protokol (tedy ty "nejake textove retezce", žádné HTTP nebo XML-RPC) založený na JSONu, tedy bez onoho "vynaliezanie kolesa".
FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)
S doporučením XML-RPC souhlasím, za předpokladu, že model požadavek-odpověď je vhodný způsob komunikace pro vyvíjenou aplikaci (tzn. že není potřeba něco jako "push notifikace", asynchronní způsob komunikace apod.).
SOAP je výhodný v prostředí, které je na něj připraveno, pravděpodobně nějaké enterprise .Net nebo Javové frameworky; jinak si myslím, že je s tím spíš práce navíc.
"Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server? " - no, nějaký server tam být musí, a když bude použito XML-RPC, shodou okolností se bude jednat o webový server. Je ale otázka, zda XML-RPC server obsažený ve standardní knihovně Pythonu, tedy SimpleXMLRPCServer, je vhodný pro produkční nasazení... Snad ano.
S tím, že TLS/SSL je systémovější řešení než SSH tunelování souhlasím. Je to ale ještě jedna možnost - pokud se se SSH počítá vždy, programy by mohly komunikovat prostě standardním vstupem a výstupem, takové řešení není neobvyklé (používá např. subversion, rsync).
…FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)…Klidne to rekni nahlas - za zpusob jakym pythoni fastrpc api resi datetime a boolean patri nekdo zastrelit
Diky moc za rady, nakonec jsem se rozhodnul pro XML-RPC.
Jeste mam dotaz ke strukture toho XML, to si mohu sam nadefinovat?
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?> <abc> <soubor src="tux.jpg" alt='obrazek tuxe'/> <popis>obrazky <date>2010</date> </popis> </abc>
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?> <abc> <soubor> <src>tux.jpg</src> <alt>obrazek tuxe</alt> </soubor> <popis>obrazky <date>2010</date> </popis> </abc>
Co je lepsi?
{"weight": 13.42}
a ono to samo pošle <struct><member><name>price</name><value><double>13.420000</double><value></member></struct>
, to tebe ale zajímat nemusí, ty při normálním používání XML-RPC s žádným XML do styku nepřijdeš (což je vlastně smysl celého XML-RPC).
def netServer(): var.server = var.AsyncXMLRPCServer(('', int(var.entryPylogLocalPCPort.get_text())), SimpleXMLRPCRequestHandler) var.server.logRequests = False #turn off logging - no messages printed out during processing requests var.server.allow_none = True # Register function #var.server.register_instance(var.FunctionServer()) var.server.register_function(getInfo) var.server.register_function(registerClientLog) var.server.register_function(removeClientLog) var.server.register_function(registerClientDX) var.server.register_function(removeClientDX) var.server.register_function(getAllDX) var.server.register_function(sendLogRow) var.server.register_function(_receiveLogRow) var.server.register_function(sendSpotDX) var.server.register_function(_receiveSpotDX) var.server.register_function(selectFromDB) var.server.register_function(selectListFromDB) var.server.register_function(insertToDB) var.server.register_function(deleteInDB) var.server.register_function(updateDB) var.server.register_introspection_functions() # run! var.server.serve_forever()Ta funkce netServer() běží jako samostatný thread. Bylo to velice jednoduché a funkční řešení. Klienti pak používají něco takového:
... var.clientLog = xmlrpclib.Server('http://' + var.clientLogAddress) pommsel = var.clientLog.getInfo() ...
Tiskni
Sdílej: