Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Potrebuju propojit dva programy pres sit. Budou z 99% psane v pythonu, mozna v C. Potrebuju neco co pujde vsude (jakykoli jazyk a jakykoliv operacni system). Chci aby to komunikovalo pres TCP.
Zabezpeceni chci resit SSH tunelem.
Jak se to da realizovat? Nadefinovat si nejake textove retezce? Treba CTI, ZAPIS, ULOZ, ... Na netu jsem nasel neco o RPC, XML-RPC a SOAP, jaky na to mate nazor? Potrebuju rozeznavat asi 50 ruznych udalosti.
textove retazce by som urcite zavrholCo je na nich tak spatneho?
pravdepodobne pouzil bud nejake standardne web service (najskor soap), alebo nejaku formu xml cez http (postovanie xml dat na nejaku adresu pomocou http/s)Proc pres http? Nebylo by lepsi, kdyby serverovy program poslouchal na svem vlastnim portu?
taktiez security by som asi neriesil cez tunely ale cez httpsV cem je to lepsi nez ssh tunel?
Dobre, rozhodl jsem se pro XML - je to asi nejlepsi reseni.
Je lepsi XML-RPC, nebo SOAP?
Jak je to s tim JSON?
Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server?
Co je spatneho na ssh? V linuxu je a ve win muzu pouzit plink (z putty).
)
Webovy server je celkem detail, jsou hotovy knihovny ktery ti podstrci file handle a o ostatni se postaraji. V pythonu je obecny socket server, xml-rpc knihovna ho obaluje a postara se o (de)serializaci.
Jestli to budes psat v pythonu tak bych rekl ze xml-rpc je jasna volba protoze je soucasti standartni knihovny. Serverova cast vypada zhruba tak, ze zaregistrujes normalni pythoni funkce aby byly viditelny pod nejakym jmenem, a pri zavolani dostanes data od klienta klasicky do argumentu funkce. Na klientu staci vytvorit objekt spojeni na server a funkce poskytovany serverem se pak jevi jako jeho metody. Podivej se do rtfm, jsou tam i priklady.
SSH je externi program ktery muze a nemusi spolupracovat, s prvnim je spousta prace, s druhym spousta problemu. SSL/TLS je knihovna kterou muzes zapojit primo do vlastniho kodu a nebyt tak zavisly na dalsim programu. Ma to ne uplne trivialni nastaveni kvuli certifikatum, ale koneckoncu spawnovat proces se ssh taky neni zadna sranda. Pokud jsi zvykly pouzivat v ssh klice misto hesel, nebudes mit problem, je to stejny princip. Pokud ne, radsi si honem zvykni
None), Python xmlrpclib ho podporuje (v konstruktoru ServerProxy je potřeba nastavit allow_none=True).
XML-RPC i SOAP standardně komunikují pomocí XML dokumentů posílaných protokolem HTTP. Raději upřesním, že SOAP nepoužívá pro komunikaci XML-RPC. Hlavní rozdíl SOAPu a XML-RPC je, že standard SOAP kromě samotného posílání zpráv zahrnuje i možnost popisu webové služby (názvy poskytovaných metod, parametry atd.) a možná ještě i další věci.
Modul json je součástí standardní knihovny Pythonu od verze 2.6. S JSONem obecně v Pythonu nevidím problém. Je pravda, že XML-RPC ti zprávu samo přeloží (deserializuje) do příslušných datových typů (string, int, datetime, ...), ale JSON je takový jednodušší, někomu se líbí. Jinak, dokázal bych si představit i vlastní síťový protokol (tedy ty "nejake textove retezce", žádné HTTP nebo XML-RPC) založený na JSONu, tedy bez onoho "vynaliezanie kolesa".
FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)
S doporučením XML-RPC souhlasím, za předpokladu, že model požadavek-odpověď je vhodný způsob komunikace pro vyvíjenou aplikaci (tzn. že není potřeba něco jako "push notifikace", asynchronní způsob komunikace apod.).
SOAP je výhodný v prostředí, které je na něj připraveno, pravděpodobně nějaké enterprise .Net nebo Javové frameworky; jinak si myslím, že je s tím spíš práce navíc.
"Takze ten program musi svuj vlastni interni webovy server? " - no, nějaký server tam být musí, a když bude použito XML-RPC, shodou okolností se bude jednat o webový server. Je ale otázka, zda XML-RPC server obsažený ve standardní knihovně Pythonu, tedy SimpleXMLRPCServer, je vhodný pro produkční nasazení... Snad ano.
S tím, že TLS/SSL je systémovější řešení než SSH tunelování souhlasím. Je to ale ještě jedna možnost - pokud se se SSH počítá vždy, programy by mohly komunikovat prostě standardním vstupem a výstupem, takové řešení není neobvyklé (používá např. subversion, rsync).
…FastRPC bych široké veřejnosti moc nedoporučoval, má několik nepříjemných vlastností. (I pro mě je to denní chleba.)…Klidne to rekni nahlas - za zpusob jakym pythoni fastrpc api resi datetime a boolean patri nekdo zastrelit
Proto jsem taky doporucoval xml-rpc. Ale kdyby slo o velky data porad mi prijde jednodussi umravnit osklivy api fastrpc (proof-of-concept kod uz mam) nez bastlit neco sam.
Diky moc za rady, nakonec jsem se rozhodnul pro XML-RPC.
Jeste mam dotaz ke strukture toho XML, to si mohu sam nadefinovat?
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?>
<abc>
<soubor src="tux.jpg" alt='obrazek tuxe'/>
<popis>obrazky
<date>2010</date>
</popis>
</abc>
<?xml version="1.0" encoding='UTF-8'?>
<abc>
<soubor>
<src>tux.jpg</src>
<alt>obrazek tuxe</alt>
</soubor>
<popis>obrazky
<date>2010</date>
</popis>
</abc>
Co je lepsi?
{"weight": 13.42} a ono to samo pošle <struct><member><name>price</name><value><double>13.420000</double><value></member></struct>, to tebe ale zajímat nemusí, ty při normálním používání XML-RPC s žádným XML do styku nepřijdeš (což je vlastně smysl celého XML-RPC).
def netServer():
var.server = var.AsyncXMLRPCServer(('', int(var.entryPylogLocalPCPort.get_text())), SimpleXMLRPCRequestHandler)
var.server.logRequests = False #turn off logging - no messages printed out during processing requests
var.server.allow_none = True
# Register function
#var.server.register_instance(var.FunctionServer())
var.server.register_function(getInfo)
var.server.register_function(registerClientLog)
var.server.register_function(removeClientLog)
var.server.register_function(registerClientDX)
var.server.register_function(removeClientDX)
var.server.register_function(getAllDX)
var.server.register_function(sendLogRow)
var.server.register_function(_receiveLogRow)
var.server.register_function(sendSpotDX)
var.server.register_function(_receiveSpotDX)
var.server.register_function(selectFromDB)
var.server.register_function(selectListFromDB)
var.server.register_function(insertToDB)
var.server.register_function(deleteInDB)
var.server.register_function(updateDB)
var.server.register_introspection_functions()
# run!
var.server.serve_forever()
Ta funkce netServer() běží jako samostatný thread. Bylo to velice jednoduché a funkční řešení. Klienti pak používají něco takového:
...
var.clientLog = xmlrpclib.Server('http://' + var.clientLogAddress)
pommsel = var.clientLog.getInfo()
...
Tiskni
Sdílej: