Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.

Jinak mi ale ZF nepříjde zle vymyšlený.
Velkou část návrhu tvoří právě optimální "napasování" požadavků na specifika daného frameworku (ač to tak jistě zní, zdaleka ne vždy je to napasovávání v negativním smyslu).
Pokud sklouznu ke krátké filozofii - prošel mi rukama podobný set jazyků a rozhodně mi nejvíc sedla Java - pokud bych mohl volit, píšu v ní. Jenže na to musí být vhodné projekty, zákazníci, atd. atp. PHP vzhledem ke svému zaměření dost komplikuje psaní kvalitního kódu (nebo spíš nedělá nic pro něj). Ostatně PHP vzniklo jako jednoduchý jazyk, který se běžně pra*il do jednoho souboru s HTML... co k tomu dodat?
ad. MVC / souhlas. Ono není triviální ani navrhnout aplikaci tak, aby tahle písmenka ctila, natož navrhnout framework, který by tuhle problematiku řešil obecně a dobře... ve finále je stejně alfou i omegou design samotné aplikace.
Ja se toho nebojim a kdyz uz nic, tak me to ponauci. A kdyby preci neco, bude z toho uzitek, takze prace se nebojim, uz jsem napsal tolik zbytecneho kodu, ktery uz se nepouziva, jako molokdo jiny, neztratil jsem chut, tak proc nepokracovat
Javu jsem nezkusil, C# je dost podobny jazyk, standartni tridy (az na ty uplne zakladni) jsou ale jine. Mozna bych se mohl podivat na Spring, jak mi doporucil ladicek nize, za to nic nedam.
ad MVC - pokud to nepodporuji tridy ve frameworku, nemuze ani aplikace. Pokud to aplikace podporuje, troufam si rict, ze uz to je (alespon na pul) framework. Ono k tomu modelu patri prave i ORM - tzn. nejaka DB abstrakce, nejakym zpusobem vzladnuty mapping z objektu/entity na radek v relacni databazi, nejakym zpusobem udelane zpetne napojeni z controlleru kvuli strankovani, nejakym zpusobem udelane mapovani do view, prez nejake widgety... problem je, ze MVC jako takove je teoreticka zalezitost a praxe je jinde a ta se ohyba a nekdy se stane, ze se cele MVC proleje a je z toho kus modelu v controlerru, kus view v modelu a kus controlleru v horsim pripade i v modelu i ve view a pak uz to neni MVC ale gulas, kde vsude je neco a nema to tam ve skutecnosti co delat. Na controller je jednoduche pravidlo, keep it skinny. Model je take vzdy jasny, co nepatri k logice problemu, nema tam co delat, na to jsou helpery, pripadne pro view decoratory, pro controller akce atd.. to uz je ozkousene a napsane v mnoha jazycich (Python, RoR, urcite i Java, .NET...) jen to PHP mi prijde ze mirne zaostava..
Pak se stane to, ze to bobtna a za par mesicu z toho je strudl a veskere vyhody OOP jsou ty tam a udrzitelnost nulova.
Ale mám ten jazyk rád - jen mi chybí pár jazykových vychytávek, ale dá se s tím žít
Component, která má víc než čtyři tisíce řádků a řeší snad úplně všechno. Můj nejoblíbenější příklad – fakt patří metoda setResponsePage do třídy Component? Wicket hodně využívá dědičnosti, takže ono to z pohledu příjemného používání dává smysl, ale nemůžu to nepovažovat za prasárnu
Component je dost komentářů, ale setResponsePage() bych očekával asi taky trochu jinde i když to má své opodstatnění i v rámci design pattern Composite, ale musel bych si asi něco napsat, abych to mohl hodnotit, každopádně zařadím si to do seznamu "k prozkoumání"
sloccount je to je bez komentářů něco přes 2000 řádků, což je pořád dost monstrózní. I když jsem samozřejmě viděl i větší.
Ale jestli chcete jiný příklad, můžu sloužit třeba generováním javascriptů v Javě uvnitř komponent sčítáním řetězců (i když práce s externími javascripty je ve Wicketu hodně pěkná). I když mám pocit, že v téhle oblasti se něco dělo, takže už to dneska možná neplatí.
Tiskni
Sdílej: