Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Řešení dotazu:
... prvků v této množině může být klidně i 106 ... Napište program, který ji zpracuje."Každý rok to číslo dávají vyšší. A potom baví okolí tím, že vyprávějí kolik lidí tu paměť ve svém projektu alokuje staticky na zásobníku. Takže rada na závěr - nastuduj si
malloc()
a free()
. A popřemýšlej, jestli je pole přesně to, co potřebuješ (jestli by se třeba neuplatnil spojový seznam).
Ak sa da nieco implementovat cez pole, pouzil by som pole.
Spojak je pomaly a neefektivny, ci uz berieme zabranu velkost alebo len rychlost priechodu od zaciatku do konca. Pristup cez pointery nieco stoji, nefunguje tu rozumne prednacitanie (ked su data po celej pamati) a pri pridavani kazdeho noveho prvku je treba volat pomerne pomaly malloc.
Keby to nejak zoskupoval a robil by spojak poli, tak by to bolo snad o trochu lepsie. Takto je napriklad na mojom systeme overhead na 1 prvok 8B (4B malloc + 4B pointer na dalsi prvok) pri velkosti prvku 4B (long). To znamena az 3x vacsiu spotrebu pamati.
Staci vkladat na koniec pola namiesto na zaciatok a hned mame tiez konstantu.
Viem, ze je niekedy jednoducho treba pouzit spojak, ale v tom pripade si ho reprezentujem (ako som spomenul vyssie) spojakom poli, aby sa zaroven vyuzilo vyhod poli.
Graf (a zlozitejsie struktury) davam tiez najradsej do pola, lebo taketo rozvhnutie lepsie vyuziva pamat a cache (medzi zaznamami nie su "poznamky" od mallocu, takze nastava menej aliasingu pri cache-ovani), zo skusenosti to bezi rychlejsie ako "pointerami implementovany" graf (spojak) a v debug verzii je mozne velmi jednoducho spravit kontrolu, ktora overuje validitu adries (tu ide o indexy do pola) a pritom to upozorni na problemy.
Tiskni
Sdílej: