Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Řešení dotazu:
Ahoj. Zajímalo by mě, jestli a jak je možné najít v běžícím programu (napsaném např. v C) paměť, na kterou už neukazují žádné ukazatele
Nelze, v C nemas zadny reference counter. Proste si alokujes pamet a je na tobe abys ji uvolnil. Valgrind ti muze vypsat kolikrat se zavolal malloc() a kolikrat se zavolal free(), tim muzes zjistit jestli se vsechno uvolnilo.
Nicméně operační systém ví, kterou paměť má proces alokovanou, takže by to mohlo jít čistě teoreticky zjistit i v běžícím programu, jenže jak?
Obecne to neni pravda. Zalezi na alokatoru.
Funkce typu free() (a podobné, v závislosti na alokátoru) normálně pouze vracejí paměť do heapu procesu, která je z pohledu jádra celá alokovaná tomu procesu.O to mi jde. Zjistit v samotném běžícím programu, jakou všechnu datovou paměť má pro daný proces alokovanou jádro. Pak by čistě teoreticky nebyl problém zjistit, na kterou část paměti už program nemá referenci. Chápu, že je blbost tohle dělat. Zajímá mě to čistě na teoretické úrovni, zda by to šlo naprogramovat.
Hm, dost těžko, adresa v aplikaci není totožná s fyzickou adresou.Hm, dost snadne, adresa v jadre je totozna s adresou v aplikaci
cat /proc/PID/maps
Budete zklamaný. Přiblížím Linux na x86:
Každý proces má vlastní virtuální paměť. Na některá místa jsou mapované různé části kódu procesu (program a knihovny) a na některá samotný Linux. Tohle všechno je v podstatě statická věc jen pro čtení. Ta vás vůbec nezajímá. Pak máte různé bloky se sdílenou pamětí (SHM, I/O), to vás ale také nemusí zajímat (kdyby ano, pak byste se na to tady neptal, protože by to pro vás byla trivialita).
A pak jsou už jen dvě velké oblasti. Halda a zásobník. Haldu si proces voláním brk(2) zvětšuje či zmenšuje, ale nikdy do ní nemůže udělat díry. Vždy se jedná o spojitou oblast. Zásobník roste z druhého konce adresního prostoru proti haldě. Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1)) a z principu x86 ABI taky v něm nemohou být díry a navíc si jeho velikost proces (zjednodušeně vzato) nemůže měnit.
Takže když to shrnu, tak jediný zajímavý údaj je velikost haldy. Tedy jedno číslo. Tedy přesně ten údaj který vidí jádro.
Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1))Zasobnik se zvetsuje dynamicky podle toho, jak je vyuzivan (ulimit pouze omezuje maximalni velikost). Pri startu programu zabira pouze jednu stranku.
Lepší alokátory vůbec nepoužívají haldu a veškeré alokace dělají právě přes mmapy, právě protože je lze snadno vracet.Spíš overengineered než lepší, protože to je optimalizace na situaci, že se podaří současně uvolnit všechny bloky z daného mapování a že aplikace pak nebude zase dlouho potřebovat paměť, kterou by šlo získat recyklováním těchto bloků. Jinak to akorát znamená větší množství syscallů a menší možnost konsolidace volných segmentů. Mluvím o použití haldy typickým způsobem, tj. množství menších až středních alokací ‚náhodných‘ velikosti se slabě korelovanými dobami života.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz