Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
[ "$a" == "1" ] && . /tmp/a || exit 1 test "$a" == "1" && . /tmp/a || exit 1
if expr then do-true else do-false, i když v tomto případě se to bude chovat pravděpodobně tak jak chceš (pokud se $a nerovná 1 a nebo pokud zklame source, tak exit)
if [[ "$a" == "1" ]]; then echo true; else echo false; fi if [ "$a" == "1" ]; then echo true; else echo false; fi
exit 1
provede i v případě, že "selže" hned první příkaz, za druhé porovnávání na rovnost u příkazu test
(a hranaté závorky jsou jen synonymum pro test
) se provádí operátorem "=
", ne "==
".
if [ "$a" = "1" ]; then echo true; else echo false;ale prostě rovnost se snad všude vyhodnocuje pomocí == tak mi to nejde psát jen =, proto raději všechno jedu na [[ ]], možná by mě to i nakopalo, ale když test v bash-i funguje i s == :(
proto raději všechno jedu na [[ ]]A jaký je rozdíl mezi [] a [[]] ? Dík
[
" je jen alias pro standardní příkaz test
, který je v bashi k dispozici jako builtin. Rozdíl je jen v tom, že vyžaduje, aby byl poslední parametr "]
" (a ignoruje ho). Varianta se zdvojenými závorkami je rozšíření bashe, které se chová trochu odlišně a nabízí některá rozšíření (a kromě jiného také podporuje "==
" pro porovnávání).
Je to návod pro bash a je správně, tam platí '=='
(i '=').
příkaz test v bash-i nevolá příkaz /usr/bin/test
, ale BULITIN příkaz test
je to stejný případ jako time
, viz man bash
a SHELL BUILTIN COMMANDS.
test 2 == 2 && echo kukvs.
"$(which test)" 2 == 2 && echo kuk(which viz man which)
Conditional expressions are used by the [[ compound command and the test and [ builtin commands.
....When used with ‘[[’, the ‘<’ and ‘>’ operators sort lexicographically using the current locale. The test command uses ASCII ordering.
....
string1 == string2
string1 = string2
True if the strings are equal. ‘=’ should be used with the test command for POSIX conformance.
-eq
, -ne
a spol.
I keď sú podobné jednoriadkové zápisy úsporné a niekedy užitočné, v skutočných skriptoch zložitejších ako triviálnych sa držím plnej viacriadkovej syntaxe s patričným odsadzovaním, mená premenných zátvorkujem kučeravými zátvorkami, mená súborov ukladám do premenných, etc. Je to mierne viac práce pri písaní skriptu, ale keď sa k nemu po pol roku vrátim - zvyčajne som už medzi tým zabudol, že skript vôbec existuje, nie to ešte ako presne funguje - ušetrí mi to zdĺhavú kryptoanalýzu existujúceho kódu.
Nakoniec, je skutočne potrebné skriptovať v bash-i? Nestačil by obyčajný sh? Podľa mňa by v sa v bash-i mali skriptovať iba veci, na ktoré sh buď nestačí, alebo by riešenie v sh bolo signifikantne zložitejšie a zároveň by v bash-i mal skriptovať iba ten, kto vie, kde je hranica medzi sh a bash. V prípade použitia bash-u si treba uvedomiť negatívne dôsledky, najmä prenositeľnosť: zatiaľ čo na Linuxe je bash de-facto štandard, na iných unixoch a unix-like systémoch čaká autorov bash skriptov nepríjemené prekvapenie, najmä v enterprise prostredí, kde musíte inštaláciu každého balíčka navyše rozumne zdôvodniť. Na druhej strane ale uznávam, že to je asi ten najmenší problém prenositeľnosti skriptu. Kto skúsil, vie.
YMMV
Tiskni
Sdílej: